Archiv

Úsporná energetická opatření domácností

Ačkoliv tři čtvrtiny z rodinných domů postavených do roku 1970 mají aspoň nějakou formu zateplení, ve většině případů spoléhají majitelé jen na vyměněná okna s tepelněizolačním zasklením. Zateplenou střechou disponuje jen každý čtvrtý rodinný dům a zateplenými stěnami 30,5 % z nich. Absence komplexního zateplení přitom výrazně snižuje efektivitu dalších úsporných energetických opatření jako např. tepelných čerpadel, jelikož zateplení může samo o sobě až trojnásobně snížit spotřebu energie. Zatímco nové budovy budou muset být podle nedávno schválené revize evropských pravidel o energetické náročnosti budov bezemisní, tj. využívat zateplení a obnovitelné zdroje energie, ty starší v energetických úsporách stále pokulhávají.

Voda v krajině

Vody v řekách ubývá a v poslední době se snižují i stavy spodních vod. Ty přitom mimo jiné představují důležitý zdroj pitné vody. Poukazují na to data Českého hydrometeorologického ústavu. Například hodnota indikátoru standardizované měsíční vydatnosti pramenů, tzv. VAL, poklesla za posledních 10 let u hlubokých vrtů o 127 %. Podle některých modelů v budoucnu sice může více pršet, srážky ale budou nerovnoměrné, a především v důsledku oteplování vzroste výpar. Ten byl například mezi lety 2015 až 2019 o 17 % nad dlouhodobým průměrem. S tímto problémem mohou pomoci vědecké projekty jako Chytrá krajina, ale i sukcese či bobři.

Duševní zdraví dětí

Duševní zdraví je stále častěji zmiňovaným tématem, o které se zajímají bezmála dvě třetiny českých dětí a dospívajících. Těm podle průzkumu společnosti T-Mobile a organizací Nevypusť duši a G82 nejvíce pomáhá kontakt s kamarády či fakt, že se mají komu svěřit. Z průzkumu vedeného se 400 dětmi ve věku 12–19 let vyplynulo, že se u svých kamarádů nejčastěji setkávají s neklidem a nepozorností. Téměř 47 % z nich se ale svěřilo i s tím, že u kamarádů pozorují sebepoškozování či sebevražedné myšlenky. Duševními onemocněními jich podle UNICEF v Česku trpí zhruba 11 %, častěji jde o chlapce. Ti přitom duševní zdraví řeší méně než dívky.

Ženy ve zdravotnictví

V českém zdravotnictví počet lékařek dlouhodobě převyšuje počet lékařů. Jejich počet neklesá ani v posledních letech, a se 79% podílem žen tak Česko patří mezi země s největším zastoupením žen v medicíně. Za jejich převahou stojí především stárnutí mužských lékařů, častý odchod do zahraničí, malý zájem mužských studentů, ale také technický vývoj zdravotnictví, které již nevyžaduje takovou fyzickou sílu jako dříve.

Ceny potravin

Česko se potýká ve srovnání se 43 sledovanými evropskými zeměmi s 13. nejrychlejším zdražováním potravin. Meziroční potravinová inflace totiž v tuzemsku činila 24 %. Výrazně zdražila například slepičí vajíčka, jejichž cena se zvýšila o 92 %, bílé víno či med lze naopak pořídit za podobnou cenu jako vloni.

Dezinformace

Dezinformační weby v Česku loni zveřejnily 197 177 článků. To je o 6 % více než v předchozím roce. Současně klesá počet lidí, kteří si myslí, že jsou schopni rozlišit dezinformace od ostatních zpráv. Letos se tak vyjádřilo 56 % Čechů, zatímco před šesti lety to bylo ještě 67 %. Tento pokles nicméně nemusí znamenat pokles mediální gramotnosti, ale naopak to, že Češi přistupují k médiím kritičtěji.

Duševní zdraví

Češi duševní zdraví považují za důležité, ale pokud nastanou problémy, pomoc vyhledá jen 6 % z nich. Příčinou je nedůvěra v psychologické/psychiatrické odborníky. Například psychoterapie může dítěti pomoci jen podle poloviny Čechů a psychofarmaka podle pětiny. Spíše než profesionální pomoc upřednostňují pro své potomky pobyt v přírodě či kontakt s kamarády, vyplývá to z průzkumu realizovaného pro T-Mobile a neziskovou organizaci Nevypusť duši. Dalším problémem je ale i nedostatek péče, například na dětského psychiatra či psychologa se průměrně čeká až 6 měsíců.

Zdraví českých lesů a moderní technologie

České stromy trápí úbytek jehličí a listí. Defoliace je známkou toho, že stromy nejsou v dobrém stavu. Zcela zdravých jehličnanů starších 59 let (pokud jde o množství jehličí) jsou v Česku jen 2 %, listnáčů ve stejné věkové kategorii pak 13 %. Za špatný zdravotní stav mohou především vlny extrémního sucha a kůrovcová kalamita. Česká zemědělská univerzita ve spolupráci se společností T-Mobile spustila projekt Jevany, v rámci něhož budou vědci pomocí senzorů, dronů a internetu věcí hledat možnosti ochrany lesů před zhoršujícími se podmínkami.

Průzkum: Kyberbezpečnost českých firem

Během posledního roku se 31,8 % českých firem setkalo s kybernetickým útokem. Další desetina nicméně ani nemá přehled o svém zabezpečení. Čtvrtina podniků pak nepovažuje úroveň svého IT zabezpečení za dostatečnou, nicméně jen necelá třetina z těchto firem plánuje na něj zvýšit svůj rozpočet. Vyplývá to z průzkumu Česka v datech realizovaného prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Výdaje domácností na potraviny

Češi dají za jídlo a nealkoholické pití 17,1 % rozpočtu své domácnosti. Tato hodnota od roku 1990 mírně klesla o necelé dva procentní body. Současně dlouhodobě klesá i počet domácností, které si nemohou aspoň jednou za dva dny dovolit maso, nebo jeho vegetariánský ekvivalent. Zatímco v roce 2020 to bylo pouze 4,1 % domácností, v roce 2013 šlo o 13,1 % domácností.