Archiv

Země brownfieldů: V Česku je téměř 500 lokalit připravených pro investory

V Česku se podle odhadů Ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2008 nachází přes jedenáct tisíc tzv. brownfieldů - nevyužívaných či neefektivně využívaných budov a pozemků, které čekají na svou revitalizaci. Nezřídka tato území tvoří součást naší historie, mnohdy jsou dokladem technického, architektonického nebo urbanistického pokroku let minulých. Na jedné straně vytvářejí pro investory příležitost nastartovat nové aktivity, na straně druhé často představují ekologickou zátěž, jejíž odstranění si vyžádá vysoké investice. Analytici Česka v datech se vydali objevit české brownfieldy. Připojte se k jejich výpravě!

Mladí kuřáci, staří žebráci? Kolik Češi vykouří cigaret a kolik je to stojí

Ve spotřebě cigaret nám patří čtvrtá pozice mezi zeměmi EU a jen těsně se podle oficiálních statistik nevejdeme do první desítky na světě. A to i přesto, že v posledních letech kouříme stále méně. Na jednu stranu cena cigaret roste, na druhou stranu jsou u nás stále jedny z nejlevnějších v celé Evropské unii. Jak se vlastně tvoří cena krabičky cigaret? Kolik toho průměrný Čech za rok vykouří? A kolik je u nás vůbec kuřáků? Pojďme na aktuální analýzu Česka v datech, než se nám všechna čísla stačí vykouřit z hlavy…

Svařák index 2016: Proč se za průměrnou mzdu nejvíc napijeme v Ústí a nejméně v Karlových Varech?

Když v roce 1986 přišel magazín The Economist s tzv. Big Mac indexem – tedy srovnáním cen světoznámého sendviče od McDonald’s, na němž se rozhodl ukázat cenové hladiny v jednotlivých státech – asi netušil, že na něj o 29 let později naváže právě Česko v datech. To si ovšem v adventním čase namísto sendvičů vybralo svařené víno, tedy komoditu mnohem typičtější pro tuzemské adventní trhy. Letos tak už podruhé představujeme Svařák index – ukazatel rozdílu v cenových hladinách jednotlivých krajů na srovnání cen svařáku a průměrných výplat.

Dávej, ber. Sbírky v České republice jsou na vzestupu

V úterý 29. listopadu si v Česku poprvé připomeneme Den dárců - oslavu dárcovství a příležitost poděkovat všem, bez kterých by řada veřejně prospěšných aktivit vůbec nespatřila světlo světa. Den dárců je společnou iniciativou Fóra dárců a Nadace rozvoje občanské společnosti a jeho cílem je propagovat a podpořit myšlenku dárcovství napříč všemi oblastmi a všemi společenskými skupinami. Česko v datech se při této příležitosti podívalo na to, jak štědrými jsou Češi dárci. Jsme národ filantropů, altruistů a dobráků od kosti? Nebo spíše držgrešlí, lakomců a skrblíků, kteří by si pro korunu nechali koleno vrtat? Který kraj je u nás nejštědřejší a kde to naopak vypadá na region škudlilů? A posíláme DMSky opravdu jenom na Vánoce?

Kde domov můj aneb jak Češi bydlí (a kde pracují)

Kde domov můj, kde domov můj, ptal se už v roce 1834 Josef Kajetán Tyl. Kdyby si stejnou otázku položil dnes, odpovědí by mu s největší pravděpodobností bylo „v bytě“, a to navíc ještě „ve vlastním“. V bytě v osobním vlastnictví nebo ve vlastním domě u nás totiž v roce 2015 bydlelo téměř 56 % obyvatel. Zajímá vás, kolik se u nás staví ročně nových bytů? Jak se v čase mění jejich rozloha nebo to, na jakém prostoru pracujeme a kde u nás najdeme ty vůbec nejdražší kancelářské prostory? Pak se ve svém bytě či kanceláři pohodlně usaďte a zahloubejte se do nejnovější analýzy Česka v datech. Téma? Životní prostor nás, Čechů.

Korunku ke korunce aneb jak Češi střádají

Máme zlaté ruce, jsme skvělí muzikanti. A ještě jednu věc máme my Češi společnou - umíme si perfektně závidět. A právě tuto naši krásnou vlastnost se Česko v datech rozhodlo přiživit svou aktuální analýzou. Společně se totiž zaměříme na to, kolik mají Češi, Moravané a Slezané peněz, jak se jejich disponibilní důchod liší podle jednotlivých krajů, kam své úspory ukládají nebo kolik mají platebních karet a jak často s nimi platí. Takže jestli se chcete utvrdit v tom, že váš soused je na tom líp (a jistě si to nezaslouží), pokračujte ve čtení!

Mzdy a platy v Česku: IT – zlatý důl ve flanelových košilích?

Česko má nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. S 5,4% registrovanou mírou nezaměstnanosti (což je údaj za květen 2016) jsme na tom lépe než kterákoli další země osmadvacítky a analytici předpovídají, že počty lidí bez práce budou i nadále klesat. Kolik si v průměru vydělají zaměstnanci v jednotlivých krajích České republiky? Platí úměra, že nejatraktivnější povolání je také tím nejlépe ohodnoceným? A jaké panují předsudky vůči některým oborům? Na to jsme se zaměřili v aktuální analýze Česka v datech, která se věnuje právě platům a mzdám v ČR.

V Česku ubývá osevních ploch: Jde ale o důsledek přirozeného vývoje

Údaje o zemědělství jsou spolu s demografickými statistikami na našem území zjišťovány vůbec nejdéle. I to svědčí o důležitosti, kterou nejen generace před námi, ale i my zemědělství přikládáme.

Zdravotnictví potřebuje IT – je to řešení nepřehlednosti i dlouhých front

Z našeho předchozího článku věnovaného dostupnosti zdravotní péče v ČR vyplynulo, že nejlepší dostupnost tzv. ‚‚obvoďáků‘‘ je nepřekvapivě v centrech velkých měst (zejména těch s větším množstvím lékařských fakult). Na začátku roku 2014 připadalo nejméně pacientů na jednoho praktického lékaře v okrese Plzeň-město (1 378), kolem hranice 1 500 pacientů se pohybovaly i Praha, Brno-město, Hradec Králové, Olomouc, Písek či Ostrava-město. Na opačném konci spektra najdeme naopak Prahu-západ a Plzeň-jih s neuvěřitelnými 3 364 a 3 106 pacienty na jednoho praktického lékaře. Může být odpovědí na přetěžování lékařů zjednodušení jejich agendy prostřednictvím intuitivního a uživatelsky příjemného informačního systému, který bude sloužit jak jim, tak pacientům? Nad tím se zamyslíme v následujícím článku.

Voda (opravdu)
základ života

Odborníkům to není třeba opakovat, ale laická veřejnost o tom nemá tušení. V Čechách je nedostatek vody a trend, který je spíše nepříznivý, bude s nejvyšší pravděpodobností pokračovat i v budoucích letech.