Dva miliony hektolitrů ročně. Odkud jsou ale vína na našich stolech?
Pij, Bušku – již se nezarmuť –
a poslyš, co Ti král Tvůj moudrý praví:
můj jazyk je jak známo vybíravý –
a našel již v tom víně chuť.
Historie vinařství se u nás píše už víc než tisíc let a jazyk Čechů je, i podle romance Jana Nerudy, „jak známo vybíravý“. Dnes na nás z regálů v obchodech nebo vinotékách shlíží stovky lahví červeného, bílého i růžového. Víme ale, odkud většina z nich pochází? A jaké jsou ceny dovážených vín?
Jak je to se spotřebou vína v Česku?
Češi víno milují a dokazují to nejen koláče sledovanosti seriálu Vinaři. I když je ale průměrná spotřeba jednoho Čecha více než 20 litrů vína ročně (to jsou dva miliony hektolitrů), ve srovnání s evropským průměrem zaostáváme. Ten totiž činí přes 36 litrů na osobu. Ročně dokážeme vyrobit téměř půl milionu hektolitrů, většina vín, která se objeví na našich stolech, ale dlouhodobě pochází ze zahraničí.
Importům vévodí jižní Evropa, oblibu získávají i Chile nebo JAR
Mezi našimi sousedy tedy nejsme láskou k vínu výjimkou. Evropa podle statistik spotřebuje více než polovinu celosvětové produkce vína a i v Česku máme, vedle naší vlastní produkce, nejvíce vína právě z dalších evropských zemí. Dlouhodobě se na špičce importů do České republiky drží jihoevropské země (Itálie a Španělsko), mezi největší dovozce patří ale (nejen) v posledních pěti letech i Maďarsko, Slovensko a Francie. Zpoza oceánu najdeme na našich stolech nejvíc vín z Chile a Jihoafrické republiky.
Vývoz českých a moravských vín sice každoročně roste, stále ale zaostává za dovozem (rozdíl mezi nimi činil v roce 2014 přes 3 miliardy korun). Za posledních patnáct let, která jsme sledovali, import výrazně narostl, největší skok zaznamenal po roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do EU. Množství italského vína – nejdováženějšího v roce 2005 – převyšovalo nejdováženější maďarské víno z roku 2000 více než dvakrát. V posledních letech vévodí dovozům stále vína z Itálie, která tvoří přes 20 % celkového importu.
Dovoz vína je aktuálním tématem
Import zahraničního vína do Česka se dostal do popředí zájmu hlavně na začátku roku 2015, kdy byla zahájena debata o jeho omezení v rámci boje proti pančování tohoto nápoje. Omezení by podle Ministerstva zemědělství mělo postihnout především dovážená sudová vína (která oficiálně tvoří menšinu celkového importu). Nelegálně přitom podle odhadů Svazu vinařů ČR překročí hranice Česka až půl milionu hektolitrů ročně.
Rozhodující faktory? Podnebí, sklizeň a politika
Do importu a exportu vín promlouvá kromě podnebí a aktuální sklizně v poslední době stále více i politická situace. Příkladem toho mohou být vína z Moldávie, tradiční vinařské země, která až do poloviny minulého desetiletí vyvážela přes 90 % své produkce do Ruska. Po uvalení embarga v letech 2006 a 2013 ovšem vývoz klesl na 12 %, a moldavské vinařství bylo nuceno se přeorientovat na západní trhy. V současnosti tak moldavskému exportu vévodí – i díky historické zkušenosti s tamním vínem – Polsko a právě Česká republika.
Zatímco v prvním žebříčku z roku 2000 se tak Moldavsko neobjevuje vůbec, v roce 2014 už byla tamní vína na sedmém místě dovozu do Česka (o rok dříve se moldavskému dovozu otevřely unijní trhy, díky čemuž výrazně vzrostly dovozy i do ostatních evropských zemí). Není přitom nezajímavé, že moldavská vína nepatří k nejlevnějším, a oproti nejdováženějším vínům ze Španělska je jejich průměrná cena dokonce dvojnásobná.
