Vysoké školy v Česku – cesta do hlubin študákových dat

Vysoké školy v Česku – cesta do hlubin študákových dat

Škola základ života. Začíná to v první třídě – řešením zapeklitých numerických problémů lidí, kteří kompulzivně rozdávají své zásoby jablek a hrušek. A končí to před státnicemi – dumáním nad tím, co je panebože myšleno tím „internalizace reality sekundární socializace: internalizace institucionálních či na institucích založených subsvětů“. Na léta vysokoškolského studia se zkrátka vzpomíná vždy krásně. Pojďme nyní VŠ podrobit našemu tradičnímu datovému ekvilibrismu v dalším díle projektu Česko v datech.

V České republice je 72 vysokých škol. Z toho je 43 soukromých, 26 veřejných a 2 státní, celkově tak mají studenti možnost studovat na 153 fakultách. Asi se vám právě v hlavě rozsvítila klasická otázka: ‚‚není to moc?‘‘

Můžeme vás částečně uklidnit, zde problém není. Co se týče počtu vysokoškolských institucí přepočteno na obyvatele, Česká republika nijak nevybočuje – ani v rámci Evropy, ani v rámci světa. Na 147 000 Čechů vychází jedna vysoká škola. Evropští rekordmani jsou v tomto směru Lotyši, jedna VŠ zde přijde na 63 000 obyvatel.

Zima

Zájem o studium v poslední dekádě prudce roste

Zároveň však musíme přiznat, že na všem je trochu pravdy, problém je ovšem spíš v počtu studentů. Ke školnímu roku 2014/2015 jich totiž na českých vysokých školách studovalo 347 339. To je oproti roku 2001 nárůst o 71%. Jak říká Jan Čadil, rektor Unicorn College: „Pokud jde o údajnou „devalvaci vysokoškolských titulů“, ta není zcela logicky způsobena počtem vysokoškolských institucí, ale počtem vysokoškolských studentů a potažmo absolventů. Snaha dohnat vyspělé země v podílu vysokoškolsky vzdělaných nese svoje ovoce. Nárůst u nejmladších ročníků byl nicméně tak prudký, že se nutně nemohl obejít bez tlaku na pokles kvality.“ Přestože v posledních několika letech dochází k úbytku uchazečů o vysokoškolské vzdělání v absolutních číslech, neznamená to, že by se snižoval zájem o tento typ studia. Úbytek je způsoben především demografickým vývojem, tedy poklesem populace 19 letých uchazečů. Podíl uchazečů o VŠ vzdělání v tomto věku naopak roste, v současnosti činí více než 70%. Co se týče absolventů VŠ, v roce 2001 dostudovalo v ČR vysokou školu 30 103 studentů. O 13 let později počet absolventů činil již 88 152 – tedy takřka trojnásobek.

V diskusi o koncepci vysokoškolského vzdělávání v ČR se v poslední době stále častěji objevují názory, že po éře traktoristů a soustružníků přišla éra manažerů. Assistant Marketing Manager je sice neméně platný člen společnosti, ale prasklé těsnění hlavy motoru vám nevymění. Nicméně – jak říká známé pohádkové úsloví: konec dobrý, všechno dobré. ‚‚Není to pravda, nejsme nijak zbytečně překvalifikovaní, podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů v populaci je u nás přibližně 28 %, mírně tedy zaostáváme za průměrem vyspělých zemí, který podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj činí 32 %,‘‘ objasnil Zdeněk Honek, Country manager SAS. Problémy českého vysokého školství jsou tak spíše porodními bolestmi, jež jsou způsobeny překotnou snahou dohnat vyspělejší kolegy.

O jaké obory je zájem?

Růst zájmu o vysokoškolské studium nebyl z hlediska oborů od roku 2001 do současnosti rovnoměrný. Zatímco technické vědy a nauky zaznamenaly relativně slabý nárůst počtu uchazečů (27%), humanitní obory zaznamenaly obrovský nárůst uchazečů (téměř 120%). „Je poměrně známým faktem, že atraktivita technických oborů v čase neroste, jsme svědky spíše stagnace, případně poklesu zájmu,“ komentuje Jan Čadil z Unicorn College. „Zarážející je to z mého pohledu například u informatiky, která přitom absolventům nabízí kreativní zaměstnání a vynikající uplatnění na trhu práce.“

Důležitou roli hraje i praxe

Důležitou roli během studia na vysoké škole hraje i zájem studentů o sbírání praxe. Podle nedávného průzkumu Deloitte s názvem První kroky na trhu práce mezi českými vysokoškoláky vyplynulo, že téměř všichni studenti (bylo jich přes 90 %), kteří měli práci nebo stáž související s oborem jejich studia, se domnívají, že šlo o užitečnou zkušenost.

„Možnost získat a rozvinout nové schopnosti byla mezi studenty ohodnocena jako nejdůležitější kritérium při výběru zaměstnání spolu s příjemnou pracovní atmosférou. Mladá generace chce kreativní a různorodou práci, v níž se mohou naplno realizovat a uplatnit a rozvíjet svůj talent. Práce je musí bavit a chtějí, aby viděli konkrétní, hmatatelný dopad své práce,“ doplnila Lucie Lidinská, senior konzultantka v oddělení poradenských služeb společnosti Deloitte.

Jaká je šance na dostudování?

Dostat se na vysokou a dokončit ji – to jsou dvě rozdílné věci. Vzali jsme tedy počty přijatých studentů a počty absolventů za posledních 5 let a podívali se detailně na jednotlivé školy a fakulty v ČR. Do výsledků se promítá jednak náročnost studia, ale i dobrovolné ukončení VŠ ze strany studenta.

Podíváme-li se na veřejné vysoké školy, ve statistice „úmrtnosti” vede Vysoká škole technická a ekonomická v Českých Budějovicích, kterou dostuduje pouhých 38,9 % studentů. Druhé místo náleží Univerzitě Pardubice, kde se šance na získání titulu pohybuje okolo 47 %. Za nimi následují Univerzita J. E. Purkyně a pražská VŠCHT, obě se pohybují těsně nad hranicí 50 %. Největší šanci na zvládnutí vysoké školy naopak máte, pokud se dostanete na Akademii múzických umění nebo na Akademii výtvarných umění v Praze. Dostuduje je zhruba 80 % přijatých, nicméně v tomto případě je to způsobeno především náročným přijímacím řízením a malým počtem studujících.

Zajímavý pohled nabízejí soukromé vysoké školy, kde najdeme instituce, které vystuduje více než 90 % studentů, tedy více než jakoukoli veřejnou VŠ. Avšak máme tu i soukromé školy, které se šancí na dostudování blíží těm veřejným, například pražská Unicorn College nebo Vysoká škola aplikovaného práva.

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.