České zdravotnictví trápí stárnutí lékařů i odchod talentů do zahraničí

České zdravotnictví trápí stárnutí lékařů i odchod talentů do zahraničí

Návštěva lékaře nepochybně nepatří k našim oblíbeným kratochvílím, a to i přesto, že úroveň vzdělání českých lékařů je vysoká a dostupnost péče je (minimálně ve větších městech) velmi dobrá. I tak je však z dalšího dílu pravidelné série Česko v datech patrné, že naše zdravotnictví trápí řada problémů. Každý pátý student lékařské fakulty například odchází po studiích do zahraničí a průměrný věk lékařů vzrostl za patnáct let takřka o čtyři roky. O tom všem i mnohém dalším čtěte na následujících řádcích.

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) bylo k poslednímu dni roku 2013 v ČR evidováno přesně 40 619 lékařů, z toho pak 1 843 přechodně neaktivních (rodičovská dovolená, dlouhodobá nemoc apod.). Na jednoho lékaře tak v průměru připadá přibližně 271,1 obyvatel, ale toto číslo se značně liší v každém kraji – nejlépe vychází tento poměr v Praze (143,7), nejhůře naopak ve Středočeském kraji (419,0). Co se pak profesní specializace týče, tak nejvíce lékařů je v oborech praktické lékařství – 5 329 lékařů, vnitřní lékařství – 3 568 lékařů, chirurgie – 2 552 lékařů, gynekologie a porodnictví – 2 512 lékařů a praktické lékařství pro děti a dorost – 2 042 lékařů.

Tyto obory celkově pojmou celých 41 % populace aktivních lékařů. Bráno podle pohlaví – stále platí, že v chirurgických oborech a urologii převažují mužští lékaři, zatímco v oborech praktické lékařství pro děti a dorost a dermatovenerologie převažuje spíše něžné pohlaví. Také ve většině krajů je více lékařek než lékařů (celkově v ČR – 56 % lékařek vůči 44 % lékařů), jedinou výjimkou je pak Královéhradecký kraj, kde je více mužů než žen v bílých pláštích.

Největší problémy? Stárnutí lékařů a odchod do zahraničí

Dostupná data nám pak odhalují asi největší problém českého zdravotnictví, a tím je stárnutí lékařské populace. Pravda, legendární dr. Sova měl jít do důchodu již v roce 1978 a pevnou primářskou rukou vede nemocnici na kraji města i v požehnaném věku přibližně 120 let, ale jeho elán a výdrž jsou spíše výjimkou.

Průměrný věk doktorů se od roku 1999 posunul z 44,5 let na 48,4 (muži 49,3, ženy 47,8) let a tento negativní trend bude evidentně pokračovat i nadále. Nejvíce je tento problém patrný zejména v méně obydlených venkovských oblastech, ze kterých vystudovaní odborníci odcházejí zcela pochopitelně za prací do velkých měst. Velkým problémem je také čím dál častější odchod mladých lékařů do zahraničí (nutno však dodat, že toto není pouze problém českých luhů a hájů, ale celosvětový trend). Zlaté české lékařské ručičky mají v Evropě velmi dobrý zvuk, a tak je o naše odborníky velký zájem například v Německu nebo Anglii, kam míří také jejich kroky nejčastěji. Vytvořit přesnou statistiku je velmi obtížné, avšak většina oslovených děkanů lékařských fakult uvádí, že do zahraničí míří přibližně mezi 10-20 % absolventů.

„Finanční ohodnocení ovšem není jediným důvodem pro odchod mladých lékařů, velký vliv má i nevyhovující a často se měnící systém postgraduálního vzdělávání, a také chaos a nedodržování pracovněprávních norem, zejména pracovní doby. Své lékaře si více udrží především ty nemocnice, kde jsou jasná a předem stanovená pravidla a jsou skutečně dodržována. Na druhou stranu samotný odchod absolventů do zahraničí nelze posuzovat izolovaně jako zcela negativní aspekt, neboť návrat lékařů se zahraničními zkušenostmi je nepochybně přínosem pro české zdravotnictví,“ říká Filip Vrubel, právník v Ambruz & Dark Deloitte Legal.

Nejvyšší podíl lékařských veteránů nad 70 let měl v roce 2013 Karlovarský kraj a Praha, sedmdesátiletí tvořili 7,4, respektive 6,6 % ordinujících lékařů. Na opačném konci žebříčku jsou kraje Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský, kde lékaři nad 70 let tvořili 3,2, resp. 3,9 % aktivních lékařů. Obecně na Moravě je ve službě menší podíl lékařů nejstarších věkových kategorií než v Čechách. Ve všech krajích kromě Ústeckého, Libereckého a Pardubického byla nejsilnější generace 55-59letých, tedy lékařů, kteří budou velmi brzy v důchodovém věku, a bude tedy nutná poměrně rozsáhlá generační obměna. Méně početná je naopak ve většině krajů generace lékařů mezi 30-39 roky.

„Pokud zanalyzujeme věkové rozdělení lékařů podle jednotlivých oborů, tak nejvyšší průměrný věk mají praktičtí lékaři pro děti a dorost a všeobecní praktičtí lékaři, a to 56,3, respektive 54,3 roku. Na konci roku 2013 u nás byla více než pětina aktivních lékařů ve věku nad 60 let, a asi čtvrtina lékařů ve věku 50-59 let. V mladších věkových kategoriích pak přibývá žen, zatímco mužů je stále méně. Vyšší podíl mladých lékařů najdeme především ve fakultních nemocnicích a v nemocnicích, naopak nadprůměrně vysoký podíl lékařů vyšších věkových kategorií pracuje v samostatných ordinacích,” objasňuje situaci Hana Kvartová, Country manager SAS Institute pro ČR a SR.

Nejlepší dostupnost má centrum Prahy a Plzně

Jak jsme na tom pak s dostupností lékařské péče? Jako příklad si vezměme asi nejvyhledávanější druh lékaře – praktického. Nejlepší dostupnost tzv. ‚‚obvoďáků‘‘ je nepřekvapivě v centrech velkých měst (zejména těch s větším množstvím lékařských fakult). Na začátku roku 2014 připadalo nejméně pacientů na jednoho praktického lékaře v okrese Plzeň-město (1 378), kolem hranice 1 500 se pohybovaly i Praha, Brno-město, Hradec Králové, Olomouc, Písek či Ostrava-město. Na opačném konci spektra najdeme naopak Prahu-západ a Plzeň-jih s neuvěřitelnými 3 364 a 3 106 pacienty na jednoho praktického lékaře.

„Nepříznivý demografický vývoj ve zdravotnictví i jeho hlavní příčiny jsou poměrně dobře známy již několik let. Stále více se však ukazuje, že neexistuje jednoduché řešení. Kromě zvýšení finančního ohodnocení a stanovení jasných a rozumných pravidel pro vzdělávání, se totiž musí prosadit řada dalších změn. Je potřeba zapojit moderní technologie do řízení zdravotnictví a organizace péče, zjednodušit administrativu, a zaměřit se také na vztahy ve zdravotnictví. Nejen peníze, ale i smysluplnější a technicky provázanější administrativa a lepší atmosféra a vztahy na pracovišti přivedou nebo udrží lékaře v českém zdravotnictví,“ doplňuje k problematice Filip Vrubel, právník v Ambruz & Dark Deloitte Legal.

V nemocnicích trávíme méně času, klesají i výdaje

Celkové výdaje, tedy systém veřejného zdravotního pojištění, soukromé výdaje, státní rozpočet a rozpočty krajů, měst, obcí a dobrovolných svazků obcí (dále jen územní rozpočty), dosáhly z podle předběžných odhadů cca 290 943 miliard Kč. Oproti rekordnímu roku 2012 (293 miliard Kč) tak došlo k mírnému poklesu. Rozhodující část financování zdravotnictví v ČR nesou zdravotní pojišťovny s podílem 79,0 %, státní a územní rozpočty kryly cca 5,7 % a soukromé výdaje cca 15,3 %. Podíl soukromých zdrojů na financování zdravotnictví je dlouhodobě takřka neměnný.

V českých nemocnicích bylo dle dostupných dat za rok 2012 uskutečněno téměř 2,2 milionu hospitalizací s průměrnou ošetřovací dobou 6,4 dne, tj. pouze o 3,5 tisíce více než v předchozím roce, avšak průměrná ošetřovací doba klesla o 0,3 dne. Celkově se od roku 1992 se podařilo českému zdravotnickému aparátu snížit průměrnou dobu hospitalizace o více než polovinu. Průměrně se v roce 2012 nacházelo denně v českých nemocnicích 38,8 tisíce pacientů a v přepočtu na 1 000 obyvatel přišlo 209,3 hospitalizací.

Kolik potom stojí péče o jednoho pacienta na rok? Podle údajů ministerstva zdravotnictví činily náklady na jednoho pojištěnce v průměru zhruba 21 316 Kč. Největší část nákladů nesla lůžková péče (10 835 Kč), ambulantní péče (5 772 Kč) a léky na předpis (3 328 Kč), nejméně naopak lázně a ozdravovny (154 Kč) a přeprava (144 Kč). Rozděleno podle věku – nejvíce finančně náročnou skupinou pacientů jsou ti nad 85 let (66 791 Kč u mužů a 60 721 Kč u žen na rok). Nejméně naopak u mužů mezi 20-24 lety (7 887 Kč) a dívek 5-9 (8 623 Kč).

Zdroj: Český statistický úřad, ÚZIS, Ministerstvo zdravotnictví

Mohlo by vás zajímat

Na konci roku 2013 byla v ČR více než pětina aktivních lékařů ve věku nad 60 let, a asi čtvrtina lékařů ve věku 50-59 let. V mladších věkových kategoriích pak přibývá žen, zatímco mužů je stále méně. Vyšší podíl mladých lékařů najdeme především ve fakultních nemocnicích a v nemocnicích, naopak nadprůměrně vysoký podíl lékařů vyšších věkových kategorií pracuje v samostatných ordinacích.
Hana Kvartová,
Country manager SAS Institute pro ČR a SR