Né, pětku né

Né, pětku né
Čeští školáci dnes vědí víc než před deseti lety

Známé rčení praví, že jablko nepadá daleko od stromu. Nepopisuje přitom povětrnostní podmínky ovocných sadů v Polabské nížině, ale podobnost rodičů s jejich potomstvem. Že se nemýlí, to potvrzuje i aktuální průzkum projektu Kalibro, který srovnával znalosti žáků 5. tříd základních škol dnes a před deseti lety. Ukazuje se totiž, že vzdělání rodičů má na výsledky jejich dětí poměrně značný vliv. V jakém předmětu se tento fenomén projevuje nejvíc? A jak vůbec dopadli čeští páťáci v porovnání se svými kolegy před deseti lety? Usedněte do lavic a čtěte!

České školství upadá? Není to tak docela pravda

Navzdory obecně zažité představě o upadající úrovni tuzemského školství a nižší úrovni znalostí dnešních žáků ukázal průzkum projektu Kalibro, že ve většině oblastí dosáhnou dnešní páťáci lepších výsledků než jejich vrstevníci v roce 2007. Nejvýraznější rozdíl zaznamenali žáci 5. tříd ve znalosti anglického jazyka, kde byly výsledky testů lepší o 7 procentních bodů. Bezmála o tři procenta jsou pak letošní páťáci lepší v testu z českého jazyka, naopak jedinou oblastí, která oproti roku 2007 zaznamenala horší výsledek (o 2,1 %), byl přírodovědný základ.

Především výsledek v českém jazyce, kde žáci ukázali zlepšení zejména v čtenářské gramotnosti a porozumění komplexnímu textu, může být pro někoho překvapivý. Mezinárodní srovnání PISA, které zkoumá znalosti patnáctiletých studentů, totiž v loňském roce právě ve čtenářské gramotnosti přisuzovalo českým školákům podprůměrné výsledky.

K výraznému zlepšení v angličtině přispěli – podobně jako u deváťáků v letech 1996 až 2016 – o něco více chlapci. Zdá se, že vliv internetu, online her, Netflixu a dalších moderních médií, která nutí děti komunikovat v angličtině, sehrál v této oblasti vzdělávání pozitivní roli a škole s výukou pomáhá. I když to není tak silné jako u deváťáků, je tento efekt pozorovatelný už i ve věkové kategorii pátých tříd.

Adam Jelínek, spolutvůrce portálu Fred, který učitelům pomáhá nalézt kvalitní a ověřené digitální výukové materiály i smysluplně podporovat evaluaci a individuální rozvoj dětí

Rodiče vysokoškoláci dokážou dítěti lépe pomoci

A teď už k tomu jablku a stromu. Výsledky testů totiž potvrdily poměrně silnou závislost úspěšnosti dětí na vzdělání jejich rodičů, což je faktor v českém školství dlouhodobě zřejmý. Výrazný rozdíl je přitom vidět jak v porovnání dětí s rodiči vysokoškoláky a s rodiči bez maturity, tak dětí s vysokoškolsky vzdělanými rodiči a rodiči s maturitou. Nejméně patrný je tento rozdíl v případě přírodních věd, o poznání větší je pak v případě jazyků (českého a anglického) a především v počtech.

Nejvýrazněji se vliv vzdělání rodičů ukazuje v matematice. Rodiny, kde má alespoň jeden z rodičů vysokoškolské vzdělání, nejspíš mnohem lépe fungují v situaci, kdy dítě něco nepochopí, je nutné mu problematiku dodatečně vysvětlit nebo je třeba s ním procvičovat výpočetní postupy. Ukazuje to, že výuka matematiky je ve srovnání s ostatními předměty více závislá na spolupráci a pomoci rodiny.

David Souček, ředitel projektu Kalibro

Problém jsou rozdíly mezi školami

Důležitým zjištěním, které zasluhuje pozornost, je také skokové zlepšení či zhoršení na úrovni jednotlivých škol a obecně velké rozdíly v úspěšnosti mezi jednotlivými školami. Výjimkou není ani dvojnásobná úspěšnost v některých testech mezi jednotlivými třídami i celými školami, což se za sledované desetileté období výrazně nezměnilo.

Je jasné, že citelné rozdíly v úspěšnosti celých škol do značné míry opět souvisejí s rodinným zázemím dětí. Stát by měl pomáhat právě tyto hendikepy dětí z méně podnětného prostředí vyrovnávat a je otázka, zda v tomto ohledu dělá dost. Na učitele základních a středních škol jsou ale přitom kladeny stále větší nároky. V průměru se dnes na každou vyučovací hodinu připravují 1 až 1,5 hodiny. Také učebnice již nejsou pouze klasické papírové, učitelé a žáci je mají k dispozici i v digitální interaktivní podobě a učitelé na ně musejí umět reagovat a pracovat s nimi.

Současné trendy ve vzdělávání nabízejí nové možnosti ve využití multimediálních výukových materiálů ve výuce. Dnes více než kdy jindy mají učitelé možnost probíranou látku jednoduše doplnit a rozšířit pomocí edukačně zpracovaných videí, animací či interaktivního procvičování. Díky tomu mohou žáci snadněji pochopit komplexní učivo v souvislostech a lépe si ho zapamatovat.

Adam Jelínek, spolutvůrce online vzdělávacího portálu Fred

Jak se testuje?

Opakovaného testování pěti srovnávacími testy (český jazyk, matematika, humanitní základ, přírodovědný základ, anglický jazyk) se v březnu až dubnu 2007 a v březnu až dubnu 2017 zúčastnilo celkem 100 škol. Výsledný vzorek zahrnuje cca 1 000 až 2 500 žáků (podle druhu testu) ze všech regionů ČR s přihlédnutím k velikosti školy a k velikosti obce, v níž se školy nacházejí. Všechny školy zúčastněné v šetření jsou státní.

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.