Drtivý odpad
Kolik odpadu vyprodukujeme a co s ním v Česku děláme

Drtivý odpad
Kolik odpadu vyprodukujeme a co s ním v Česku děláme

Česká republika vyprodukovala v roce 2015 přes 37 milionů tun veškerých odpadů, tedy více než 3,5 tuny na každého svého obyvatele. Kde odpad vzniká, co všechno Češi vyhodí nebo jak se svým odpadem nakládají? Podívejte se na novou analýzu Česka v datech. Odpady totiž už dávno přestaly být tématem jen pro ekology. Namísto toho se staly předmětem politických debat a pro některé i výnosným byznysem.

Kdybychom chtěli odvézt veškerý odpad, který v Česku v roce 2015 vznikl, potřebovali bychom na něj více než 3,1 milionu (12 t) nákladních aut. Nepředstavujte si ale, že se jedná pouze o odpad komunální, tedy ten, který nám z popelnice vyvezou popeláři. Odpady vznikají prakticky při jakékoli lidské činnosti a liší se nejen potenciálním nebezpečím, které představují pro životní prostředí, ale i možnostmi svého dalšího využití.

Nejvíce odpadu vzniká při stavbách a demolicích

Množství odpadu vyprodukovaného v Česku v poslední době stagnovalo, výrazně narostlo až v roce 2015 (ke kterému jsou k dispozici zatím poslední souhrnná data). Podíl na podobných výkyvech nese převážně odpad průmyslový, komunálního odpadu (tedy toho, který vzniká při běžné činnosti domácností) totiž produkujeme prakticky stále stejně - od roku 2009 jej Češi v popelnicích pravidelně nechali lehce přes 5 milionů tun.

Zatímco produkce stavebního a průmyslového odpadu roste, komunálního je stále stejně - lehce přes 5 milionů tun ročně.

Dlouhodobě nejvýraznější složku odpadů v Česku tvoří odpady stavební a demoliční. V roce 2015 to bylo celých 65 %, tedy více než 24 milionů tun. Stavební odpady patří ale zároveň k těm nejsnadněji využitelným, některým ze způsobů se jich recykluje celých 97 %. Produkce stavebních odpadů výrazně roste od roku 2012. Zatímco tehdy jich vzniklo jen něco málo přes 17 milionů tun (zhruba 58 %), o tři roky později už to bylo zmiňovaných 24 milionů tun a 65% podíl na celkovém množství.


Vývoj produkce stavebních a demoličních odpadů kopíruje trendy v tuzemském stavebnictví. Zatímco v letech 2008 až 2013 bylo možné zaznamenat propad tohoto sektoru, mezi lety 2013 a 2015 se stavebnictví v Česku vrátilo k růstu. Může za to především zahájení rozsáhlých oprav inženýrských staveb (dálnic apod.) a boom bytové výstavby vzhledem k dostupným hypotékám a vysoké poptávce.

Petr Šlajchrt, Sales Manager SAS Institute

Méně odpadu míří na skládky, Češi více třídí

Každý Čech vyhodil v roce 2015 do popelnice půl tuny komunálního odpadu - tedy téměř 1,4 kg každý den. Dohromady to dá zhruba 5,3 milionu tun, což je pouhých 14 % veškerých odpadů vzniklých v ČR. Téměř polovinu z tohoto množství - konkrétně 47 % - jsme dokázali znovu využít. 37 % k výrobě surovin pro další produkci (tedy recyklaci známé např. u PET lahví) a 12 % pro výrobu energie. Na skládce skončilo v roce 2015 téměř 2,5 milionů tun komunálního odpadu (47 %), což je o celých 17 % méně než v roce 2009.

Když už jsme u onoho využití odpadů - z celkového množství 37,3 mil. tun jsme ho v roce 2015 dokázali zužitkovat celých 86 %. Z toho 83 % pro výrobu nových materiálů a 3 % pro výrobu energie.

S ohledem na stávající kapacitu (cca 760 tis. t) všech zařízení na energetické využívání odpadů, kterými Česká republika disponuje, a velmi pomalý meziroční růst materiálového využívání komunálních odpadů se zřetelně ukazuje, že v roce 2024, kdy nabyde účinnost zákonné ustanovení o zákazu skládkování využitelných, recyklovatelných a komunálních odpadů, bude s největší pravděpodobností scházet kapacita dalších zařízení na energetické využívání komunálních odpadů. Prodlužovat potenciálně nebezpečné skládkování donekonečna však není možné a zahrabávat odpady energeticky srovnatelné s hnědým uhlím do země je z národohospodářského hlediska nepřijatelné. Vzhledem ke složitosti a zdlouhavosti povolovacích procesů je nejvyšší čas na přípravu a realizaci nových kapacit na energetické využívání odpadů.

Vilém Žák, manager Deloitte

Nejlépe třídíme na Pardubicku, nejhůře na Karlovarsku

Největší množství odpadu celkem se vyprodukuje v nejlidnatějších krajích ČR. V roce 2015 vedlo pomyslný žebříček Hlavní město Praha, v těsném závěsu byly kraje Moravskoslezský, Středočeský a Jihomoravský. Nejvíce odpadu v přepočtu na obyvatele ovšem vzniká v Plzeňském kraji - v roce 2015 to bylo skoro 6 tun - což je dvojnásobek toho, co ve srovnatelně velkém Královéhradeckém kraji.

Výkyvy celkové produkce odpadu v jednotlivých krajích od roku 2008 jsou opět způsobeny především stavební aktivitou a výrazněji se tak projevují v těch krajích, kde probíhá stavebních prací nejvíce. Propady v letech 2008 až 2010 tak byly nejvýraznější v Praze, Moravskoslezském, Středočeském nebo Ústeckém kraji. Na výrazném nárůstu produkce odpadů v roce 2015 se může jak v Jihomoravském, tak v Královéhradeckém kraji podílet vyšší bytová výstavba i nebytová výstavba.

V Pardubickém kraji vzniká nejvíce komunálního odpadu na hlavu, zároveň ale jeho obyvatelé nejvíce třídí.

Co se komunálního odpadu týče, největší množství na hlavu jej produkujeme v Praze, Středočeském kraji a překvapivě také v kraji Pardubickém. Na Pardubicku ale zároveň nejlépe třídí - směsný odpad tam tvoří jen 44 % veškerého komunálního odpadu. Naopak nejméně komunálního odpadu na jednoho obyvatele vzniká v kraji Karlovarském, kde se také nejméně třídí - směsný odpad tam tvoří téměř 61 %, o 7 % více než je celorepublikový průměr.

Mohlo by vás zajímat

Na konci roku 2013 byla v ČR více než pětina aktivních lékařů ve věku nad 60 let, a asi čtvrtina lékařů ve věku 50-59 let. V mladších věkových kategoriích pak přibývá žen, zatímco mužů je stále méně. Vyšší podíl mladých lékařů najdeme především ve fakultních nemocnicích a v nemocnicích, naopak nadprůměrně vysoký podíl lékařů vyšších věkových kategorií pracuje v samostatných ordinacích.
Hana Kvartová,
Country manager SAS Institute pro ČR a SR