Vzhůru nad Česko
Vývoj letecké dopravy v České republice
Dámy a pánové, právě jsme přistáli na Letišti Václava Havla v Praze/letišti Brno-Tuřany/letišti Leoše Janáčka v Ostravě/letišti Pardubice/letišti Karlovy Vary. Místní čas je 11 hodin a 23 minut, venkovní teplota 21 stupňů Celsia. Zůstaňte prosím připoutáni, dokud letadlo zcela nezastaví a světelné nápisy připoutejte se nezhasnou.
Tak tuhle větu - samozřejmě s lehce odlišným časem a teplotou - slyšelo v loňském roce více než 6,8 milionu lidí, kteří přiletěli do Česka. Podívejte se s námi, kolik cestujících projde českými letišti nebo kam všude se z tuzemských letišť dostaneme.
Mezinárodní lety: Lidí přibývá na Ruzyni, ostatní letiště soupeří s odlivem cestujících
Tuzemskými letišti prošlo v roce 2016 celkem 13,75 milionu lidí, což představuje 7% nárůst oproti předchozímu roku. Nad 13 milionů se počet odbavených cestujících vyšplhal vůbec poprvé od chvíle, kdy se na přelomu let 2008 a 2009 objevily první příznaky ekonomické krize. Spolu s návratem zahraničních turistů ze zemí, které se zotavují z krize, se v roce 2016 vyrovnaly i počty příletů a odletů. Ty byly prakticky totožné, zatímco mezi lety 2012 a 2015 pravidelně převládali lidé, kteří z Česka odlétali.
Největší letiště u nás - to v pražské Ruzyni, pojmenované po Václavu Havlovi - loni odbavilo 13 074 517 cestujících, což oproti roku 2015 znamená téměř 9% nárůst. Nejvíce lidí z Česka i do Česka létá tradičně během letních měsíců, což se projevuje i na číslech z pražského letiště. Během toho vůbec nejvytíženějšího měsíce - července 2016 - tu odbavili 1,45 milionu lidí, za jediný rekordní den (17. červenec) prošlo branami letiště celkem 52 616 cestujících). Denní průměr za celý rok přitom tvoří jen 35 tisíc lidí.
Na pražském letišti roste počet cestujících rychleji než počet odbavených letadel. Letecké společnosti posílají větší letadla, která jsou i více obsazena. Do Prahy létá i víc dálkových linek, na které se zpravidla nasazují ty největší stroje. Podle nejnovějších statistik tento trend pokračuje, za první pololetí 2017 bylo odbaveno o 21% cestujících víc, než ve stejném období v roce 2016. Letiště tak má nakročeno k dalšímu rekordu. Zajímavé bude pozorovat vývoj na ostatních českých letištích, kde v předchozích letech došlo k výrazným poklesům výkonů.
Jakub Habarta, Deloitte
Celkový počet odbavených cestujících v ČR ale roste výhradně díky pražskému letišti Václava Havla, které vyrovnává pokles na ostatních letištích. Největší propad zaznamenali v roce 2016 v Karlových Varech, celkem 25 235 odbavených cestujících tu představovalo pouze polovinu oproti výkonu z roku předchozího a dokonce pouhých 24 % ve srovnání s rokem 2013. Podobná situace je i na ostatních českých mezinárodních letištích. V Pardubicích v meziročním srovnání odbavili o 46 % cestujících méně (cca 31 tisíc lidí), na ostravském letišti Leoše Janáčka klesl počet cestujících o 16 % (197 tisíc lidí) a na brněnském letišti v Tuřanech o 10 % (417 tisíc cestujících).
Vnitrostátních letů ubývá, na vině jsou rychlejší vlaky
Počty cestujících přepravených na vnitrostátních linkách v posledních letech (s výjimkou let 2014 a 2015) výrazně klesají a ve srovnání s rokem 2007 dnes nedosahují ani jedné třetiny. Vinu na ústupu jejich popularity nese především výrazné zrychlování a zvyšování komfortu u ostatních druhů přepravy - vlakové či autobusové. Zatímco v 50. letech trvala cesta vlakem mezi Prahou a Ostravou přes šest hodin (průměrnou rychlostí kolem 60 km/h), v 80. letech 4:45 hodiny a v 90. letech 4 hodiny, dnes už ji soupravy Pendolino zvládnou oficiálně za 3 hodiny a 1 minutu.
Po útlumu na přelomu století roste i počet cestujících, kteří vlaky využívají, a prodlužuje se průměrná vzdálenost, kterou urazí. Zatímco v roce 2011 se u nás na dráze svezlo bezmála 168 milionů cestujících a průměrně každý z nich ujel 40 km, v roce 2016 už to bylo přes 179 milionů lidí a průměrná cesta měřila 49 kilometrů.
Zuzana Lhotáková, marketingová manažerka SAS Institute ČR
To letadlem se cesta mezi pražským a ostravským letištěm zvládne za jednu hodinu. K tomu je ale třeba připočíst cestu na a z letiště (zatímco vlaky zpravidla staví v centru města), čas strávený bezpečnostními kontrolami, případně i čekáním na zavazadlo a nutnost být na letišti alespoň 40 minut před plánovaným odletem.
Pojďme tedy počítat: Pokud se chceme dostat z centra Prahy (Václavské náměstí) do centra Ostravy (třeba k hlavnímu nádraží), musíme počítat s cca 40 minutami v pražské MHD, minimálně 45 minutami na letišti v Praze, alespoň 20 minutami na letišti v Ostravě a dalšími 30 minutami na cestu z letiště Leoše Janáčka do samotného města. Suma sumárum i s letem 3 hodiny a 25 minut - o 24 minut déle, než jak dlouho bychom v ideální situaci cestovali vlakem.
Zlepšování kvality a rychlosti železniční dopravy dospělo do fáze, kdy se většině cestujících nevyplatí ve vnitrostátní přepravě využívat leteckou dopravu. Ukončená spojení Prahy s Brnem a Karlovými Vary byla ve velké míře závislá na cestujících přestupujících v Praze na další lety. S rostoucím podílem nízkonákladových dopravců na pražském letišti, kteří přestupy neumožňují, tyto lety klesaly na významu. Brněnské letiště se tuto možnost snaží nahradit spojem do Mnichova, regionální letiště se ale i tak orientují především na sezonní charterové lety a v menší míře nízkonákladové dopravce.
Jakub Habarta, Deloitte
Právě spojení mezi Prahou a Ostravou zajišťované ČSA je poslední vnitrostátní linkou, která na našem území funguje. V roce 2016 bylo na všech vnitrostátních letech dohromady přepraveno lehce přes 82 tisíc lidí, což je zhruba o 23 % méně než v roce předchozím. Největší skok (pokles cestujících o celých 41 %) zaznamenala vnitrostátní letecká doprava ve srovnání let 2010 a 2011. V dubnu 2011 totiž skončila přímá linka mezi Prahou a Karlovými Vary, v červenci pak letecké spojení Prahy s Brnem.