Mladí Češi míří k urnám

Mladí Češi míří k urnám

Letošní volby do Poslanecké sněmovny rozhodnou dosud nerozhodnutí, alespoň to ukazují průzkumy, které probíhaly během léta. Některé politické strany může rozhodnutí dostatku váhajících voličů dostat do vlády, stejně jako zařídit jejich odchod ze sněmovny. Zároveň se k urnám chystá i více mladých lidí a roste tak potenciál stran, jejichž elektorát tvoří větší měrou třeba studenti.

Porevoluční nadšení vystřídalo opoziční zklamání

Volby jsou, jako když ve městě otevře nová restaurace. Zpočátku má plno, lidé jsou na neokoukanou gastronomii zvědaví a živě diskutují, co se v kuchyni nového uvaří. Postupem času ale jejich zájem opadne a dříve plná restaurace, pokud vaří stále stejná jídla, zůstane poloprázdná.

Posledních voleb do poslanecké sněmovny - těch předčasných v roce 2013 - se u nás zúčastnilo 59,48 % oprávněných voličů. Jde o druhé nejnižší číslo od sametové revoluce, pouze v roce 2002 spadla účast na 58 %. Naopak o první volby po změně režimu (tehdy do Sněmovny národů Federálního shromáždění) byl z dnešního pohledu nepředstavitelný zájem. V roce 1990 volilo téměř 97 % obyvatel, o dva roky později přes 85 %.

Zuzana Lhotáková, marketingová manažerka SAS Institute

Opoziční smlouvu následovala v roce 2002 historicky nejnižší volební účast.

Prvních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu samostatné ČR se v roce 1996 zúčastnilo přes 76 % voličů. Výrazný pokles zájmu o volby - způsobený mimo jiné rozčarováním z opoziční smlouvy - lze zaznamenat mezi lety 1998 a 2002. Zatímco v prvním zmíněném roce přišlo k urnám přes 74 % voličů, o čtyři roky později pouze 58 % (nejméně v historii). Ukazuje se tak, že volební účast vychází největší měrou z očekávání, které lidé v daném období od politiky mají.

Samostatnou kapitolou jsou pak volby do Evropského parlamentu, které Čechy, jak se zdá, od samého začátku příliš nevzrušují. Už těch vůbec prvních v roce 2004 se zúčastnilo jen 28 % voličů, těch posledních v roce 2014 pak lehce přes 18 %. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU jsme tak zůstali na nelichotivém předposledním místě, menší volební účast zaznamenali pouze na Slovensku (13 %). Mimochodem, přes 50 % se volební účast u voleb do EP dostala jen v osmi zemích unie.

Volit by mělo více mladých, preference „jejich” stran rostou

Podle průzkumu agentury Median ze září 2017 je pevně rozhodnuto jít k volbám 46 % lidí. Dalších 16 % spíše půjde, 4 % uvažují nad neúčastí. Přesně 34 % Čechů pak zůstane doma a volby ponechá jiným.

Častější ochotu jít k volbám přitom nalezneme u věkové skupiny nad 65 let (70 % určitě půjde), než u lidí mladších 35 let (určitě půjde jen 52 %). Dobrou zprávou je ale pokles rozdílu mezi věkovými skupinami, díky čemuž také rostou preference stran s mladším elektorátem. Mezi ně patří Piráti, STAN nebo i SPD. K volbám je rozhodnuto jít 61 % studentů, což opět zvedá preference již zmíněným Pirátům.

Nejvíce studentů tvoří elektorát Pirátů a TOP 09. Nejméně naopak ČSSD a ANO.

Podle Mapy voličů start-upu Behavio mají největší základnu mezi studenty opravdu Piráti (mezi jejich rozhodnutými i potenciálními voliči jich je 25 %). Podobně je na tom ještě TOP 09 (20 %). Naopak mezi voliči nejsilnější strany ANO najdeme pouhé 1 % studentů, další 3 % pak mezi nerozhodnutými voliči tohoto hnutí. ČSSD má mezi rozhodnutými voliči méně než 0,5 % studentů, mezi lidmi zvažujícími volbu KSČM najdeme 3 % studentů.

Stále více mladých chce jít také k volbám, ačkoli o ně dříve nestáli. Vyplývá to z projektu České televize Trendy Česka. Těch, kteří by v březnu 2017 k urnám nepřišli, ale v červnu už ano, bylo nejvíce právě ve skupině mladých lidí do 30 let (14 %) oproti například 5 % v kategorii nad 60 let nebo 6 % u lidí ve středním věku. Ve věkové kategorii do 30 let bylo i nejméně těch, kteří by se rozhodli opačně - tedy nevolit, i když dříve ještě k volbám chtěli.

Cesta do hlubin voličovy duše: O složení sněmovny rozhodnou nerozhodnutí

Výraznou roli budou v letošních sněmovních volbách hrát dosud nerozhodnutí voliči. Ukazuje to projekt Mapa voličů z dílny start-upu Behavio, která zobrazuje právě chování a rozhodování obyvatel ČR před volbami. Přes 51 % lidí totiž podle průzkumů z července a srpna tohoto roku dosud nebylo pevně rozhodnuto, koho volit.

Rozdíl mezi pevně rozhodnutými voliči a voliči potenciálně zvažujícími podporu konkrétní strany je mnohdy obrovský a pro některé ze stran může být doslova otázkou života a smrti. Například Sociální demokracie má podle průzkumu jistá pouze 3 % hlasů, o něco málo více pak komunisté. SPD Tomia Okamury může najisto počítat se 2,5 % hlasů, ODS nebo Piráti se 2 %.

ANO má jistých jen 8 % voličů, získat ale může dalších 40 %.

TOP 09 má jistý hlas od 1 % populace, dalších 10 % ale zvažuje, že ji volit bude. Právě „topka” také patří do shluku stran, které soupeří o největší množství voličů (tzn. existuje tu velké množství voličů, kteří váhají mezi dvěma nebo více z nich). V této „aréně” se střetávají kromě TOP 09 ještě ODS, Piráti, KDU-ČSL, STAN a Zelení. Pokud se podíváme na hnutí s nejvyšším preferencemi - ANO - tak to má podle Mapy voličů jistých cca 8 % hlasů. Pokud by jej ale nakonec volili všichni, kteří to zvažují, mohla by strana získat až 47 %.

O tom, že se voleb nezúčastní, je podle průzkumu rozhodnuto 19 % obyvatel ČR. Neúčast na volbách pak zvažuje dalších 22 %. Dohromady - pokud by se všichni rozhodli k volbám nejít - by se tak účast pohybovala kolem 59 %.

Přišel čas pro povinnou volební účast?

Povinná volební účast, o které se v nedávné době začalo (po některých výrocích prezidenta Zemana) diskutovat, u nás platila nejen v dobách komunismu, ale už za první Československé republiky. V Evropě (ať už za její porušení hrozí sankce, či nikoli) existuje v Belgii, Řecku, Lucembursku, Lichtenštejnsku a Turecku. Řada států od ní naopak v průběhu 20. století ustoupila, mezi nimi bylo Španělsko, Portugalsko, Nizozemí, Rakousko nebo Kypr.

Jako způsob jak zastavit klesající zájem obyvatel o volby se povinnou účast pokoušelo v loňském roce zavést také Bulharsko (kde se v posledních třech letech vystřídalo hned pět vlád), v únoru 2017 ale tento krok zrušil tamní ústavní soud.

Povinná volební účast může sice zvýšit legitimitu mandátu voleného orgánu, zároveň by ale přinesla vyšší počet lhostejných voličů. Ti by z donucení volili buď náhodně, pod vlivem populistických slibů, nebo dokonce z trucu nesmyslně. Zároveň neexistuje žádná kauzalita mezi povinnou volební účastí a kvalitou života v dané zemi.

Josef Kotrba, prezident Deloitte

Nejvíce lidí volí u trpaslíků

Podívejme se, jak si stojíme v rámci celého kontinentu. S necelými 60 % patří Česká republika až do druhé poloviny žebříčku volební účasti. Vůbec nejnižší účastí v posledních parlamentních volbách se ale v Evropě může „pochlubit” Rumunsko. V prosinci 2016 tu k urnám přišlo necelých 38 % oprávněných voličů, což je podobné číslo, jako v roce 2008. Tak nízká účast je v Rumunsku přičítána především znechucení obyvatel z korupce (Rumunsko je podle statistik nejchudší zemí EU a tamní korupční prostředí je vnímáno jako jedno z nejsilnějších), případně z úřednické vlády, která v zemi působila od roku 2015.

Nízká volební účast ale trápí třeba i Francii, v posledních parlamentních volbách v červnu 2017 tam svůj hlas odevzdalo jen 42,6 % obyvatel. Naopak podíváme-li se na opačný konec žebříčku, zjistíme, že v posledních parlamentních volbách odevzdalo hlas přes 92 % Malťanů (země má ale jen 437 tisíc obyvatel) a více než 91 % Lucemburčanů (země s 583 tisíci obyvateli má ale volební účast povinnou, stejně jako Belgie, kde volilo přes 89 % lidí).

Povinná volební účast existuje i v Řecku, to je ale v jejím vymáhání podobně důsledné, jako při hlídání svého státního dluhu. V posledních volbách v roce 2015 (už druhých v daném roce) klesla účast pod 57 %.

K urnám přišlo také téměř 90 % obyvatel Faerských ostrovů (kde žije 49 tisíc lidí). Tamní volby tak s nadsázkou můžeme přirovnat k hlasování ve větším českém okresním městě - podobný počet obyvatel mají Teplice nebo Chomutov. Ačkoli, ani v těchto městech nepřesáhla volební účast v posledních komunálních volbách 40 %.

Mohlo by vás zajímat