Energetický valčík
Kolik v Česku platíme za energie a jak se jejich cena určuje

Energetický valčík
Kolik v Česku platíme za energie a jak se jejich cena určuje

Zima se blíží a spolu s ní i období vyšší spotřeby elektřiny či plynu. Víte, kolik za energie platíte? A že výslednou částku, kterou najdete na fakturách, určují dodavatelé, distributoři i stát? A proč soused ve vedlejším kraji platí nižší nebo vyšší částku než vy? Podívejte se na analýzu Česka v datech věnovanou tentokrát cenám energií.

Trh utváří jen část ceny

Víte, co všechno tvoří výslednou částku na vaší faktuře za elektřinu? Ve zkratce můžeme říci, že jde o regulovanou a neregulovanou složku. První část jsou platby za distribuci elektřiny, které jsou regulované státním Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Po splnění regulačních podmínek ale celkovou výši této regulované složky určuje distributor, do jehož oblasti vaše odběrné místo spadá. Proto se její výše může třeba v jednotlivých krajích lišit. Jako koncový zákazník si distributora nemůžete vybírat a stejně tak nejste schopni ovlivnit ani výši státem regulovaných poplatků.

O jaké platby vlastně jde? Je zde poplatek za distribuci (tedy za to, že existuje nějaké centrální řízení dodávek), za rezervovaný příkon (tj. prostor vyčleněný pro vaše odběrné místo), poplatek operátorovi trhu, příspěvek na podporované zdroje nebo na údržbu páteřní přenosové soustavy, kterou provozuje státní ČEPS. Od roku 2008 tvoří součást ceny elektřiny také spotřební daň z elektřiny. Tu odvádí dodavatel elektřiny, její sazba je pro všechny jednotná a činí 28,30 Kč za 1 MWh.

Výši regulované složky ceny elektřiny určuje ERÚ nově na každý rok, vždy nejpozději do 30. listopadu roku předchozího. Ačkoli se tak cena samotné silové elektřiny nemusí měnit (většina dodavatelů v uplynulých letech ceny dokonce snižovala), výsledná cena na složenkách koncových odběratelů se změní právě díky pohybům ve státem regulovaných poplatcích.

Druhou složkou je pak poplatek za dodávku samotné elektřiny. Ten určuje její dodavatel, kterého si může každý z nás na základě nabídky sám vybrat. Tuto neregulovanou složku lze rozdělit na poplatek za spotřebovanou silovou elektřinu a na fixní sazbu, která je každý měsíc stejná a pokrývá provoz a činnost dodavatele. Pokud bychom se tedy zaměřili pouze na cenu za silovou elektřinu, tak ta tvoří jen asi čtvrtinu výsledné částky na naší faktuře.

Cena samotné elektřiny tvoří na faktuře zhruba 25 %, zbytek jsou fixní sazby, státem regulované poplatky a daně.

Také celkovou cenu plynu tvoří část regulovaná ERÚ a část, kterou určuje obchodník. Mezi státem regulované složky patří cena za přepravu plynu, cena za distribuci a cena za služby operátora trhu (tedy státní společnosti OTE, která organizuje obchodování jak s plynem, tak s elektřinou). Cenu za samotnou dodávku plynu a další poplatky si pak účtuje námi vybraný dodavatel. Regulovaná složka stanovovaná ERÚ tvoří v případě plynu mnohem menší část, než u elektřiny - asi jednu pětinu konečné ceny. Konkrétní dodavatelé zde tedy mají větší manévrovací prostor.

O výsledných cenách energií - plynu i elektřiny - rozhodují dodavatelé ve chvíli, kdy ERÚ zveřejní cenu distribuce na následující rok. Ceník samotných komodit se zpravidla určuje rovněž na rok, dodavatelé je ovšem na burze nakupují na delší dobu dopředu. Ne vždy tak pohyb výsledné ceny za energie souvisí s pohybem ceníku daných komodit.

Cena komodit je dnes stanovena evropským trhem a ČR ji nemá pod přímou kontrolou. Zákazník by si měl po zhruba dekádě zlevňování všimnout, že nás nejspíše čeká opět růst cen. V závislosti na konkrétním dodavateli pak lze čekat i růst celkové faktury za elektřinu nebo plyn.

Miroslav Lopour, Manažer společnosti Deloitte pro oblast energetiky

Ceny energií v krajích se liší, záleží na distributorovi a regulované složce

Zatímco v roce 2008 se ceny elektřiny na burze pohybovaly na svém maximu (až 90 eur za 1 MWh), v letech 2015 a 2016 byly naopak na svém historickém minimu (v únoru 2016 klesly pod hranici 22 eur za 1 MWh). Důvodem tohoto poklesu bylo zlevnění uhlí, plynu i emisních povolenek a také rostoucí množství elektřiny z obnovitelných zdrojů, která je státem podporovaná a jejíž množství tak může mít na celkově nižší ceny elektřiny na trhu vliv.

Ačkoli ceny elektřiny na burze v průběhu roku 2015 klesaly, na fakturách koncových spotřebitelů se to výrazně neprojevilo. Proč? Potenciální zlevnění totiž kompenzuje růst cen regulovaných poplatků. Jak už jsme psali výše, výslednou částku regulované složky určuje distributor, a proto se změny cen liší podle jednotlivých distribučních regionů. Zákazníci, kteří odebírají elektřinu od na území E.ON Distribuce tak mezi lety 2015 a 2016 pocítili zdražení o 2,8 %, zatímco třeba na území, kde operuje ČEZ Distribuce, to bylo o 1,4 %.

V porovnání krajů se ceny liší v případě, že se liší právě její regulovaná složka. Distributoři elektrické energie jsou v Česku u elektrické energie tři - PRE v Praze, E.ON v Jihočeském kraji, na Vysočině, v Jihomoravském a ve Zlínském kraji a ČEZ ve zbytku republiky. Zatímco na distribučních územích PRE a ČEZ platí zákazník podle kalkulátoru cen energií v roce 2017 méně než před dvěma lety (srovnáváme průměrné částky určované dodavateli), v krajích, kde je distributorem E.ON, si zákazník pro změnu něco málo připlatí.

V Praze (distributor PRE) klesla výsledná cena elektřiny za dva roky o 2,7 % (v roce 2015 bychom v průměru zaplatili 14 901 korun, v roce 2017 pak 14 499 korun), v krajích, kde je distributorem ČEZ, klesla průměrná cena o 4,4 % (ze 14 792 Kč na 14 149 Kč). Naopak v krajích, které jsou distribučním územím E.ON, byla v roce 2017 průměrná výsledná cena elektřiny podle kalkulátoru zhruba o 0,9 % vyšší než o dva roky dříve.

Odkud bereme ceny?

Zobrazené ceny jsou celkové ceny (regulovaná i neregulovaná složka) vypočítané pomocí kalkulátoru cen energií serveru TZB-info. V případě elektrické energie byla jako modelový údaj zadána spotřeba 3200 kWh za rok, což při sazbě D02 (běžná spotřeba + svícení) s jističem od 3x20 A do 3x25 A odpovídá průměrné spotřebě domácnosti o 3 až 5 členech. Uváděná průměrná cena byla získána z prvních 100 nabídek dodavatelů zobrazených kalkulátorem. Údaje byly sbírány za období let 2015 až 2017.

V případě plynu byla uvažována roční spotřeba 8 600 kWh, která odpovídá průměrné spotřebě při ohřevu vody a vaření na plynovém sporáku. Spotřeba zemního plynu u domácností je osvobozena od ekologické daně.



Distributor není dodavatel

Distributor plynu je vlastníkem rozvodné sítě. Vlastní tedy (v případě plynu) soustavu plynovodů, přípojek a dalších zařízení a je za její provoz zodpovědný. Stejně je to i v případě elektřiny. Dodavatel plynu či elektřiny je pak obchodník, který na burze energie nakupuje, uzavírá smlouvy s koncovými klienty a dodává jim nakoupené energie prostřednictvím rozvodné sítě.



Podobná situace je v Česku i u cen za plyn. Opět na našem území působí trojice distributorů (Pražská plynárenská v Praze, E.ON v Jihočeském kraji a RWE ve zbytku republiky) a desítky dodavatelů, se kterými uzavírají smlouvy koncoví zákazníci. Také ceny plynu mezi lety 2015 a 2017 klesly. V případě PRE o 21 %, v případě E.ON o 18 % a u ČEZ pak o 22 %. Koresponduje to do značné míry s vývojem cen plynu na burze, který mezi lety 2014 a 2016 výrazně zlevňoval (od roku 2016 se pak přes drobné výkyvy jeho cena drží mezi 16 a 18 eury za 1 MWh).

Platíme méně, než je evropský průměr

V porovnání s ostatními zeměmi EU platí Češi za energie méně. Zatímco evropské domácnosti platily v roce 2015 v průměru 0,21 eur za 1 kWh elektrické energie, v Česku to bylo jen 0,13 eur. Zajímavé také je, že zatímco v celounijním měřítku cena elektřiny v letech 2013 až 2015 rostla, v ČR naopak klesala. Češi v roce 2015 platili v průměru méně než Slováci a Poláci a jen zhruba polovinu toho, co Němci. Nicméně země, kde se za elektrickou energii platí v absolutních číslech nejvíce, nemusejí být zároveň těmi, kde na elektřinu padne největší část výplaty.

Zajímavější může být srovnání cen elektřiny s náklady na bydlení (nájmy). Zatímco průměrný nájem v Německu činil na konci roku 2015 přesně 7,2 eura za metr čtvereční (podle serveru immowelt.de) a za šedesátimetrový bychom tak podle tehdejšího kurzu zaplatili v přepočtu 13 411 korun (432 eur) měsíčně, v Česku tehdy bylo průměrné nájemné podobného bytu (podle serveru realitymix.cz) zhruba 9 370 korun (347 eur). Průměrná česká domácnost tak dala za elektřinu necelou desetinu toho, co za nájemné, zatímco v Německu částka za elektrickou energii představovala zhruba 18 % ve srovnání s výdaji na nájem.

Samozřejmě ani tento přepočet není dokonalý, v obou zemích existují výrazné regionální rozdíly. V Česku mezi Prahou a zbytkem země, v Německu mezi velkými městy (hlavně Mnichov, Stuttgart, Frankfurt) a městy menšími.

Podíváme-li se na srovnání cen energií v konkrétních zemích s kupní silou jejich obyvatel, zjistíme, že se Češi v roce 2015 pohybovali přibližně v polovině pomyslné tabulky zemí EU. Nejvíce podle Eurostatu, a to dlouhodobě, platí v Portugalsku, na Kypru nebo v Německu. Dánsko, kde je elektřina v absolutních číslech nejdražší, by ve srovnání ceny s kupní silou obyvatel kleslo až do druhé desítky mezi zeměmi unie.

Zuzana Lhotáková, Marketingová manažerka SAS Institute

Podíváme-li se na průměrnou cenu plynu pro domácnosti, tak ta zůstávala v rámci EU v letech 2013 až 2015 velice stabilní, když se držela v průměru na hodnotě 0,071 eur za 1 kWh. Rovněž v Česku došlo ve sledovaném období jen k nepatrnému výkyvu a v roce 2015 jsme v průměru platili 0,058 eur, stejně jako v roce 2013.

Mohlo by vás zajímat

Na konci roku 2013 byla v ČR více než pětina aktivních lékařů ve věku nad 60 let, a asi čtvrtina lékařů ve věku 50-59 let. V mladších věkových kategoriích pak přibývá žen, zatímco mužů je stále méně. Vyšší podíl mladých lékařů najdeme především ve fakultních nemocnicích a v nemocnicích, naopak nadprůměrně vysoký podíl lékařů vyšších věkových kategorií pracuje v samostatných ordinacích.
Hana Kvartová,
Country manager SAS Institute pro ČR a SR