Česko na nemocenské

Česko na nemocenské

Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande, neboli celý český národ je banda simulantů, pravil ve Švejkovi vrchní vojenský lékař Bautze. Dokazují to čísla o českých nemocenských? Zatímco ještě v roce 2007 bychom u nás na 100 tisíc pojištěnců zaznamenali 60 tisíc případů pracovní neschopnosti, o deset let později tyto počty klesly na polovinu. „Vyléčily” Čechy změny legislativy, nebo prostě marodíme méně? Uvařte si horký čaj s citrónem a podívejte se na analýzu Česka v datech!

Počet nemocenských se v poslední dekádě snížil o polovinu

V roce 2016, pro který jsou k dispozici poslední celková data, bylo každý den v pracovní neschopnosti v průměru 39 zaměstnanců z tisíce. Bylo to o jednoho člověka více než v roce 2015. Absolutní počet případů pracovní neschopnosti narostl meziročně o 3 % na 1,56 milionu případů. Počty případů pracovní neschopnosti jsou ale v posledních letech poměrně stabilní.

Mnohem výraznější skok zaznamenaly po roce 2007, kdy přestaly být (od 1. ledna 2008) hrazeny první tři dny nemocenské a znatelně se snížila výše dávek vyplácených z nemocenského pojištění. Zatímco ještě v roce 2007 připadalo na 100 tisíc pojištěnců přes 60 tisíc případů pracovní neschopnosti, v roce 2009 počet případů klesl na zhruba 35 tisíc na 100 tisíc pojištěnců.

Pokud bychom zabrousili do minulého století, zjistili bychom, že v 80. a 90. letech bylo případů pracovní neschopnosti ještě výrazně více. V roce 1990 skoro 96 tisíc na 100 tisíc pojištěných osob, v roce 1980 dokonce lehce přes 100 tisíc případů na každých 100 tisíc pojištěnců. Názory na tento vývoj se různí. Podle některých byla dříve nemocenská nadužívána a její zrušení v prvních třech dnech nemoci tento nešvar zredukovalo, podle jiných zase způsobilo přecházení nemocí bez léčení a jejich možný přenos např. na kolegy v zaměstnání.

Dosud převládal trend snižování celkové nemocnosti pracující populace. Nicméně se stárnutím populace a zvyšováním průměrného věku zaměstnanců se tento trend může zastavit, případně otočit.

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

Jak se vlastně v roce 2016 určovala výše dávek nemocenského? Po dobu prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu podle zákoníku práce. Ta se vyplácí za pracovní dny počínaje čtvrtým pracovním dnem (při karanténě hned prvním dnem) pracovní neschopnosti. Od patnáctého kalendářního dne do konce trvání pracovní neschopnosti je pak vypláceno nemocenské (tedy dávka nemocenského pojištění). Jeho výše za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu.

Legislativní změny „smazaly” krátké nemocenské. Nahradily je dovolené nebo sick days

Legislativní změny provedené před deseti lety nejen snížily celkové počty pracovních neschopností, ale zvýšily také průměrnou dobu jejich trvání. V současnosti si Češi nejčastěji vybírají nemocenskou v délce trvání 8 až 14 dnů, a to jak muži, tak ženy. Co se věkových skupin týče, vyčnívá z nich pouze ta nad 50 let, kde už průměrná pracovní neschopnost trvá 1 až 3 měsíce.

V posledních letech můžeme u většiny společností pozorovat snahu o zlepšení zaměstnanecké zkušenosti v oblasti zdraví a životního stylu zaměstnanců. Tento trend je zároveň podpořen současnou situací na trhu práce. Dnes již mezi standardní nástroje těchto snah patří i sickdays, případně kompenzace ušlé mzdy po dobu nemoci. Tyto nástroje jsou z pohledu zaměstnanců i společností vítaným řešením, které je hojně využívané a pomáhá snižovat tlak na zaměstnance v případě zdravotní indispozice či jiné události.

Martin Červený, konzultant, Human Capital Advisory Services Deloitte

Zatímco ještě v roce 2007 trvala průměrná pracovní neschopnost 35 dnů, jen o dva roky později to bylo už přes 48 dnů (dosud nejvyšší číslo). V roce 2016 trval jeden případ pracovní neschopnosti v průměru 42 dnů. Vinu na skokovém nárůstu průměrné délky nemocenské mělo největší měrou právě zrušení jejího vyplácení v prvních třech dnech nemoci. Méně závažná onemocnění tak zaměstnanci začali ve většině případů řešit buď krátkodobou dovolenou, případně pomocí tzv. sick days. Tyto placené „dny na vyléčení” patří k zaměstnaneckým benefitům stále většího počtu firem a objevila se i snaha uzákonit je jako povinné.

Pro zajímavost: Dohromady Češi za rok 2016 promarodili přesně 66 027 258 dní (což je téměř 181 tisíc let). Pokud bychom tyto dny rovnoměrně rozpočítali na všechny obyvatele v produktivním věku, na každého z nich by vycházelo 9,5 dne na nemocenské.

Změny v nemocenském pojištění přicházejí i v roce 2018. Kromě nově zavedené dávky na otcovskou poporodní péči se týkají především vyššího nemocenského při dlouhodobé nemoci. Nově se od 31. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti bude vyplácet 66 % denního vyměřovacího základu a od 61. dne pak 72 % denního vyměřovacího základu. Dosud šlo pouze o 60 %.

V pracovní neschopnosti jsou častěji ženy, na vině je ale hlavně těhotenství

Častěji si v Česku vybírají nemocenskou ženy. V roce 2016 připadalo na 100 tisíc pojištěnců 36 tisíc případů pracovní neschopnosti u žen a 32 tisíc u mužů. Pracovní neschopnost u žen také trvala v průměru o pět dní déle než u mužů. Tento rozdíl mezi pohlavími trvá dlouhodobě a jeho příčinou je hlavně pracovní neschopnost z důvodu těhotenství (diagnóza „těhotenství, porod, šestinedělí”).

Co se dalších diagnóz týče, výraznější rozdíl mezi pohlavími by bylo možné najít u duševních poruch a poruch chování (na 100 tisíc nemocensky pojištěných 1 199 případů u žen a 646 u mužů). V takovém případě zůstávají ženy na nemocenské také v průměru o osm dní déle (muži 82,3 dne, ženy 90,3 dne). Podobně jsou na tom i nemoci močové a pohlavní soustavy (muži 620, ženy 2293 případů na 100 000 pojištěnců) nebo nádorová onemocnění (716 případů na 100 000 pojištěnců u žen, 397 případů u mužů, ti ale v tomto případě zůstávají v pracovní neschopnosti průměrně o 23 dnů déle).

Muži jsou naopak náchylnější na nemoci oběhové soustavy (1 138 případů oproti 884 případům u žen) a častěji se nacházejí v pracovní neschopnosti kvůli poraněním a otravám (5 233 případů oproti 2 834 případům u žen).

Nejčastěji jsou na nemocenské řemeslníci, déle se marodí na Moravě

Vůbec nejčastěji jsou v pracovní neschopnosti řemeslníci a opraváři (s téměř 64 tisíci případů na 100 tisíc pojištěnců), spolu s nimi pak i pomocné a nekvalifikované pracovní síly. Nejméně naopak specialisté (a to až 12x méně, než je celorepublikový průměr). Co se týče průměrné délky pracovní neschopnosti, tak ta je naopak nejvyšší u řídících pracovníků, a to 56 dnů, což přesahuje průměr o celé dva týdny.

Předcházející odstavec v sobě skrývá i odpověď na specifické postavení Prahy jako regionu s výrazně nižším počtem pracovních neschopností oproti zbytku republiky. Díky specifické socioekonomické struktuře a struktuře zaměstnanosti najdeme v Praze na 100 tisíc pojištěnců pouze 12,5 tisíce případů pracovní neschopnosti, což je méně než polovina celorepublikového průměru (ten je přibližně na 34 tisících případů na 100 tisíc pojištěnců). Nejvíce případů lze naopak najít v krajích Karlovarském a Libereckém. Stejně tak průměrná doba jedné pracovní neschopnosti je nejnižší v hlavním městě (33 dnů), nejvyšší naopak na Zlínsku (51 dnů) a v Moravskoslezském kraji (50 dnů). Celorepublikový průměr je přitom zhruba 43 dnů.

Stát vydá na nemocenské skoro 17 miliard

O tom, že pracovní neschopnost znamená finanční zátěž pro nemocného, jsme se již zmínili. Kolik ale stojí nemocenské stát? ČSSZ vydala v roce 2016 na nemocenské dávky bezmála 17 miliard korun. O rok dřív bylo vyplaceno 15,43 miliardy a v roce 2014 pak 13,88 miliardy. Výdaje rostou nejen kvůli delší době rekonvalescence nebo mírně rostoucímu počtu lidí v pracovní neschonosti, ale také díky zvyšování dávek. Hranice pro stanovení základu příjmu se totiž rovněž každoročně zvyšují.

Ze systému nemocenského pojištění se kromě dávek v nemoci vyplácí i mateřská, ošetřovné, příspěvek v těhotenství a nově také tzv. otcovská. Přesto je tento systém dlouhodobě v přebytku, který v roce 2016 činil zhruba 2,19 miliardy. Pro letošní rok budou vyšší dávky při delší nemoci znamenat zhruba 2,4 miliardy korun navíc.

Zuzana Lhotáková, Marketingová manažerka SAS Institute

Nejčastější příčiny? Vévodí chřipka a nachlazení

Zajímavé je podívat se i na strukturu problémů, kvůli kterým si lidé nemocenskou nejčastěji vybírají. Podle dat z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) mezi nimi jednoznačně převažují nemoci dýchací soustavy (zejména akutní zánět horních cest dýchacích, akutní zánět mandlí a chřipka), které v roce 2016 stály za více než třetinou všech pracovních neschopností. Téměř pětinu vydaných neschopenek pak zapříčinily nemoci svalové a kosterní soustavy (u kterých převládají onemocnění zad a páteře) následované poraněními (podvrtnutí, vymknutí či natažení kloubních vazů), otravami a nemocemi trávící soustavy.

Laicky řečeno: nachlazení a bolavá záda způsobí dohromady skoro 55 % všech pracovních neschopností v Česku.

Na druhou stranu ale onemocnění dýchací soustavy tvoří pouze 12,7 % z celkového počtu prostonaných dnů, což znamená v průměru nejkratší dobu nemocenské ze všech skupin diagnóz. Trvání jednoho případu je u těchto onemocnění pouze 15,4 dne. To když už je někdo v pracovní neschopnosti kvůli svalovým či kosterním problémům, vyžádalo si jeho léčení v průměru 65,7 dne nemocenské. Nejdelší průměrná doba trvání jednoho případu pracovní neschopnosti je u nádorových onemocnění, a to přes 123 dnů.

Pro tuto analýzu jsme využívali data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) vycházející z informací od České správy sociálního zabezpečení. Tato data se z důvodu odlišných metodik mohou lišit od dat udávaných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Například průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti podle ÚZIS je tak 42,4 dne, podle ČSÚ 43 dnů. Do zpracování jsou zařazeny pouze případy pracovní neschopnosti ukončené v daném roce. Některé případy tak mohou být v závislosti na délce svého trvání evidovány až v roce následujícím.

Mohlo by vás zajímat

NEIL HARBISSON

Nové smysly nám mohou umožnit sdílet více informací, říká umělec, experimentátor a první oficiálně uznaný kyborg ve Velké Británii Neil Harbisson v exkluzivním rozhovoru pro Česko v datech.