Cesta do hlubin pracovního trhu

Cesta do hlubin pracovního trhu

Česká republika má nejnižší nezaměstnanost v EU, což je dobrá zpráva pro potenciální zaměstnance, horší už pro samotné zaměstnavatele. Jakým oborům aktuálně schází nejvíc lidí, kde je naopak stále přetlak uchazečů a kolik v Česku pracuje cizinců? Pracovnímu trhu se věnuje nejnovější analýza Česka v datech.

Ačkoli v prosinci 2017 a v lednu 2018 nezaměstnanost v Česku mírně stoupala, žijeme stále v době, kdy je nezaměstnaných nejméně v historii našeho samostatného státu. V lednu 2018 bylo v ČR bez práce zhruba 289 tisíc lidí, volných pracovních míst se pak nabízelo přes 230 tisíc. Odpovídá to (podle metodiky MPSV - viz níže) nezaměstnanosti 3,9 %, o 1,4 procentního bodu nižší než o rok dříve. Česká republika vykazuje nejnižší nezaměstnanost v celé EU již delší dobu a počty volných míst u nás během posledních tří let rostly nejrychleji v celé Unii. Podle metodiky využívané Eurostatem byla v prosinci 2017 nezaměstnanost v ČR pouhá 2,3 %.

Jak se měří nezaměstnanost

Nezaměstnanost, kterou zveřejňuje MPSV, vyjadřuje ukazatel nazývající se Podíl nezaměstnaných osob. Ten ukazuje podíl lidí ve věku 15-64 let, kteří jsou dosažitelnými uchazeči o práci, ze všech obyvatel v této věkové skupině. Za dosažitelného uchazeče se považuje každý v dané věkové skupině, kdo a) nemá zaměstnání, b) aktivně práci hledá, c) je připraven k nástupu do práce nejpozději do 14 dnů. Tato metodika je využívána od roku 2013 a nahradila dřívější ukazatel, tzv. Míru registrované nezaměstnanosti. Ta uváděla poměr nezaměstnaných, kteří hledali práci přes státní nebo soukromé organizace (Úřad práce nebo různí zprostředkovatelé) pouze vůči ekonomicky aktivním osobám.

ČSÚ zveřejňuje Obecnou míru nezaměstnanosti, což je podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním obyvatelům (tj. součet zaměstnaných a nezaměstnaných). Počítá se na základě Výběrového šetření pracovních sil. Eurostat pak počítá nezaměstnanost podobně jako ČSÚ, jen s tím rozdílem, že bere v úvahu obyvatele ve věkové skupině 15-74 let.



Podobně nízká nezaměstnanost jako v ČR - tedy pod 5 % během celého roku - je ještě v Německu, Maďarsku, na Maltě a ve Spojeném království (ze zemí mimo EU pak také na Islandu a v Norsku). Naopak nejvyšší nezaměstnanost přetrvávala během roku 2017 v jižní Evropě. V Řecku neklesla pod 20 % (zatím nejsou k dispozici údaje za listopad a prosinec 2017), ve Španělsku byla 18,4 % v lednu 2018 a 16,4 % v prosinci 2017, v Chorvatsku, Itálii a na Kypru se během roku pohybovala mezi 10,0 a 12,4 %.

V Česku vykazovaly v loňském roce nejvyšší podíl nezaměstnaných osob kraje Moravskoslezský (5,8 %) a Ústecký (5,4 %). Naopak nejnižší - pod 3 % - byl tradičně v Praze, ale i v krajích Plzeňském, Královéhradeckém a Pardubickém.

Klesne-li nezaměstnanost pod 3 %, znamená to, že pracovat může vlastně každý, kdo o práci stojí. Hovoříme o stavu tzv. plné zaměstnanosti. Nedostatek pracovní síly se ale v té chvíli stává překážkou pro růst ekonomiky. V kombinaci s rychlým tempem růstu některých průmyslových odvětví budou firmy muset zvážit přijímání pracovníku ze zahraničí nebo - v oborech, kde je to možné - investice do robotizace a automatizace.

Zuzana Lhotáková, Marketingová manažerka SAS Institute

Co stojí za těmito rekordními čísly? Pokračující ekonomický růst, který se promítá do průmyslu a služeb, zahraniční poptávka, nižší úrokové sazby nebo napojení na německou ekonomiku v kombinaci s nižší mzdovou hladinou než u našich západních sousedů. Postavení člověka na trhu práce ale ovlivňuje nejen ekonomika, ale i demografie, politika, vzdělání, zdravotní stav nebo třeba pohlaví. A i na tyto faktory jsme se zaměřili v naší analýze.

S nižší nezaměstnaností klesá rozdíl mezi muži a ženami

Ve chvíli, kdy celková nezaměstnanost v Česku výrazně klesá, pozorujeme i snižování rozdílu, který u tohoto ukazatele panuje mezi muži a ženami. Nezaměstnanost u žen byla v ČR tradičně o 2-3 procentní body vyšší než u mužů. V roce 2000 - v dobách nejvyšší nezaměstnanosti v historii samostatné ČR - dosahoval rozdíl dokonce 3,5 %, naopak v polovině roku 2008 před vypuknutím krize se snížil až na 1,8 %, aby se následně v letech 2010 až 2013 dostal opět přes dva procentní body.

V současnosti (prosinec 2017) je v Česku zhruba o 0.8 p. b. více nezaměstnaných žen než mužů. Obecně tak lze říci, že čím vyšší je v ČR nezaměstnanost, tím větší rozdíl panuje mezi muži a ženami. V dobách nízké nezaměstnanosti začnou firmy ochotněji nabírat i ženy s malými dětmi, neboť množství uchazečů o práci je výrazně limitované. Naopak v dobách recese mizí takto obsazovaná místa jako první, ať už z důvodu vyšší nabídky uchazečů na trhu práce nebo obecného úbytku pracovních míst vhodných pro ženy.

Jedním z vysvětlení tohoto vývoje může být i to, že se u nás (podobně jako ve všech postsocialistických zemích) o děti starají primárně právě ženy. Ty mají také po mateřské větší problémy s návratem do pracovního procesu, čemuž nepomáhá ani nedostatek míst v mateřských školkách a jeslích nebo velmi nízký podíl zkrácených úvazků vhodnějších pro ženy s malými dětmi.

David Marek, Hlavní ekonom Deloitte

Průměrná nezaměstnanost v EU je v současnosti 7,1 % u mužů a 7,5 % u žen. Ještě v roce 2000 byl ale rozdíl mezi pohlavími 2 procentní body, na začátku roku 2008 - těsně před vypuknutím krize - pak více než 1 p. b. Mezi lety 2009 a 2015, kdy průměrná nezaměstnanost v unii dosáhla až 11 procent, se rozdíl mez muži a ženami smazal, znatelný začal být opět až v roce 2016. Vykazuje tak opačný trend než v ČR.

S klesající nezaměstnaností stoupá počet cizinců pracujících v ČR

Přesné počty cizinců, kteří v Česku pracují, překvapivě není snadné dohledat. Z údajů Zpráv ministerstva vnitra o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců v České republice (které data o zaměstnanosti přebírají od ministerstva práce a sociálních věcí) vyplývá, že na konci roku 2016 bylo v Česku zaměstnáno 382 889 cizinců, o téměř 60 tisíc více než v předcházejícím roce. Je ale potřeba dodat, že se jedná pouze o cizince v postavení zaměstnanců, u kterých předpokládáme vyšší fluktuaci v závislosti na vývoji (nejen) politiky zaměstnanosti, a nikoli o podnikající fyzické osoby. V roce 2016 podnikalo v Česku podle Ministerstva vnitra 85 628 cizinců, někteří z nich ale mohou být zároveň zaměstnáni, proto nelze tyto dva údaje jednoduše sčítat.

Graf potvrzuje logickou úvahu, že s klesající nezaměstnaností poskytuje více zaměstnavatelů pracovní místa cizincům. V roce 2010, kdy nezaměstnanost v Česku kulminovala, tu pracovalo jen něco málo přes 215 tisíc cizinců. O dva roky dříve, kdy byla nezaměstnanost o 3 % nižší, to bylo přes 284 tisíc lidí. Významným milníkem pro množství cizinců na českém pracovním trhu byl vstup ČR do Evropské unie. Během čtyř let od roku 2004 stoupl počet zaměstnaných cizinců více než 2,6 krát. Od vstupu ČR do EU je mezi počtem cizinců na pracovním trhu a mírou nezaměstnanosti statisticky významná silná závislost (korelační koeficient -0,76; hladina významnosti 0,05). Čím nižší je nezaměstnanost, tím více cizinců se pohybuje na českém pracovním trhu. Před rokem 2004 je tato korelace slabá a nevýznamná.

Občané EU, Norska, Lichtenštejnska, Švýcarska a Islandu mohou v Česku pracovat bez omezení, zaměstnavatelé je ale musí hlásit na krajské pobočce úřadu práce. Cizincům ze třetích zemí, kteří v Česku nemají trvalý pobyt nebo azyl, vydávají povolení krajské pobočky Úřadu práce. V roce 2015 bylo těchto lidí zhruba 22 tisíc. Dalších zhruba 19,5 tisíce lidí disponovalo tzv. zaměstnaneckou kartou vydávanou ministerstvem vnitra.

Cizinci v Česku podle informací Hospodářských novin z roku 2015 nejčastěji pracují jako montážní nebo stavební dělníci, zedníci, svářeči, šičky, uklízeči nebo číšníci a servírky. V Jihomoravském kraji jsou výraznou skupinou sezónní dělníci v zemědělství, specifický je Moravskoslezský kraj, kde výraznou skupinu tvoří vyučení polští horníci.

Hledáte zaměstnání? S vyučením máte papírově vyšší šanci než s doktorátem

Kdo má na současném trhu práce nejširší výběr při výběru zaměstnání a u kterých skupin naopak stále poptávka převyšuje nabídku? Při 289 228 nezaměstnaných a 230 728 nabízených pracovních místech vycházelo v Česku na začátku roku 2018 přesně 1,25 uchazeče na jedno pracovní místo. Největší převis nabídky pracovních míst se nabízí pro uchazeče se základním (0,59 uchazeče na jedno pracovní místo), nižším středním (0,09 uchazeče na jedno pracovní místo) nebo nižším středním odborným vzděláním (0,62 uchazeče na jedno pracovní místo).

U absolventů úplného středního vzdělání se aktuálně o jedno volné místo „pere” 1,36 uchazeče, v případě úplného středního odborného vzdělání s maturitou 2,72 uchazeče.

Požaduje vaše firma po uchazečích jen základní vzdělání? Takových nabízených míst je dvakrát víc než uchazečů.

Zdaleka nejhůře vypadá perspektiva získání zaměstnání u absolventů doktorského vzdělání. Na jedno volné pracovní místo vyžadující tuto úroveň vzdělání aktuálně vychází 10,5 uchazeče. U absolventů vysokoškolského vzdělání (magisterského nebo inženýrského oboru) je to jen 2,21 uchazeče, u absolventů bakalářských oborů jde o 1,37 uchazeče na jedno místo. Výhodou ovšem je, že tito absolventi mohou vybírat z nabídek zaměstnání prakticky v jakékoli „nižší” kategorii, zatímco absolventi střední školy se o místo vyžadující doktorské vzdělání ucházet nemohou.

Poptávka je hlavně po stavebních a montážních dělnících, práci naopak těžko shání úředníci nebo dělníci ve výrobě

Ve kterých oborech je v současnosti přetlak uchazečů a kde se naopak pracovníků nedostává? Nejmenší poptávka je v současnosti po úřednících, kvalifikovaných pracovnících v zemědělství, lesnictví a rybářství nebo pracovnících ve službách a prodeji. Nejpoptávanější jsou naopak zaměstnanci v ozbrojených silách, obsluha zařízení strojů, montéři, řemeslníci a opraváři a specialisté. V grafu jsou zobrazeny obory, ve kterých se aktuálně nabízí více než 1 000 pracovních míst.

Pracovní povolení pro cizince v ČR

V Česku existuje několik forem povolení, na jejichž základě zde mohou pracovat občané jiných států. Občané členských států Evropské unie, Norska, Lichtenštejnska, Islandu a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci nejsou z hlediska zákona o zaměstnanosti považováni za cizince a mají tak stejné právní postavení jako občané ČR.

  • Zelená karta
    Dříve opravňovala cizince k pobytu na území ČR a zaměstnání na konkrétním místě, pro které byla vydána. S platností od 24. 6. 2014 už o tento typ povolení není možné žádat a byl nahrazen tzv. zaměstnaneckou kartou.
  • Zaměstnanecká karta
    Nový druh povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR, kdy účelem pobytu cizince (delšího než 3 měsíce) je zaměstnání. Opravňuje k pobytu na území ČR a zároveň k práci na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána, nebo k práci na pracovní pozici, ke které byl udělen souhlas odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra.
  • Modrá karta
    Dlouhodobý pobyt za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Modrá karta opravňuje cizince k pobytu a zároveň výkonu zaměstnání, tj. cizinec nepotřebuje zvlášť pracovní povolení. Za vysokou kvalifikaci se považuje řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, které trvalo alespoň 3 roky.
  • Povolení k zaměstnání
    O povolení k zaměstnání může požádat cizinec, který chce být zaměstnán na území ČR a splňuje určité požadavky. Vydává se pro celou řadu druhů práce (sezónní práce, stáže atp.) zpravidla na období maximálně 6 měsíců.
  • Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance
    Nový druh povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR, kdy účelem pobytu cizince (delšího než 3 měsíce) je výkon práce na pracovní pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty, na kterou byl cizinec převeden. Cizinec, který má kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance, je oprávněn: pobývat na území ČR a zároveň, vykonávat práci na pracovní pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty, na kterou byl převeden ze státu, který není členským státem Evropské unie.

Mohlo by vás zajímat

Na konci roku 2013 byla v ČR více než pětina aktivních lékařů ve věku nad 60 let, a asi čtvrtina lékařů ve věku 50-59 let. V mladších věkových kategoriích pak přibývá žen, zatímco mužů je stále méně. Vyšší podíl mladých lékařů najdeme především ve fakultních nemocnicích a v nemocnicích, naopak nadprůměrně vysoký podíl lékařů vyšších věkových kategorií pracuje v samostatných ordinacích.
Hana Kvartová,
Country manager SAS Institute pro ČR a SR