Společnost

Průvodce světem
státního rozpočtu

Jak se vyvíjel státní rozpočet samostatné České republiky? Z čeho vzniká deficit a kde se naopak bere přebytek? Které položky jsou ve výdajích státního rozpočtu nejvýraznější a kolik peněz získáváme z EU? Podívejte se na nejnovější analýzu, která si za své téma vzala právě státní rozpočet.

Kybernetická (ne)bezpečnost

Co o nás ví provozovatelé nejrůznějších serverů, aplikací a sociálních sítí, co na sebe sami prozradíme a jak je možné tato data využít a zneužít. Téma, které v poslední době hýbe světem, a to nejen v souvislosti s kauzou Facebook a Cambridge Analytica. Oblast kybernetické bezpečnosti ovšem zahrnuje mnohem více rizik, než jsou úniky dat, a Česko v datech se na ni zaměřilo ve svém dalším článku.

Nádech, výdech!
Problém imisních limitů v Česku

Česko dlouhodobě trápí výskyt smogových situací a letošní rok není výjimkou. Sousední Polsko přitom už čelí rozsudku Evropského soudního dvora a za nedostatečná opatření mu hrozí miliardové pokuty. Ani situace, kdy v Česku stanovené limity nepřekračujeme, ovšem neznamená, že dýcháme zdravý vzduch. Jsou české a evropské limity znečištění ovzduší dostatečné pro ochranu našeho zdraví? Jak se liší od limitů WHO? Jak se vyhlašují smogové situace a co znamenají? Dočtete se v dalším článku Česka v datech.

Nehoda není náhoda

V roce 2017 se v Česku stala jedna dopravní nehoda v průměru každých pět minut. Dohromady to dá přes 103 tisíc nehod, o 5 % více než v předchozím roce, při kterých zemřelo 502 lidí. I když u nás množství nehod roste, usmrcených je naštěstí stále méně. Kde se u nás bourá nejvíce? A za kolik nehod a kolik úmrtí může alkohol? Podívejte se na data, grafy a mapy Česka v datech!

Cesta do hlubin pracovního trhu

Česká republika má nejnižší nezaměstnanost v EU, což je dobrá zpráva pro potenciální zaměstnance, horší už pro samotné zaměstnavatele. Jakým oborům aktuálně schází nejvíc lidí, kde je naopak stále přetlak uchazečů a kolik v Česku pracuje cizinců? Pracovnímu trhu se věnuje nejnovější analýza Česka v datech.

Povolujeme opasky: Čechů s nadváhou výrazně přibývá

Vánoce jsou dávno za námi a z nového roku uplynulo několik týdnů. Týdnů, během nichž většina z nás podle statistik ztratí zájem či vůli dodržovat svá novoroční předsevzetí včetně toho asi nejčastějšího - zhubnout a začít se víc hýbat. Což je škoda, zvláště uvážíme-li, že nadváhou či dokonce obezitou trpí v Česku 71 % mužů a skoro 57 % žen. Nejvíce v historii.

Česko(slovensko) a zimní olympiády

V Česku žijí jen dvě skupiny lidí. Ti, kteří 22. února 1998 v 5:45 ráno hypnotizovali televizor a fandili českým hokejistům ve finále olympijského turnaje v Naganu, a ti, kteří se narodili později a euforii památného zápasu znají jen z vyprávění. Není divu - zlatá olympijská medaile, kterou parta kolem Haška, Jágra, nebo Růžičky vybojovala, byla vůbec první pro samostatnou Českou republiku a teprve třetí, započítáme-li statistiky společného státu Čechů a Slováků. Takovou byl tehdy „turnaj století” událostí!

Česko na nemocenské

Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande, neboli celý český národ je banda simulantů, pravil ve Švejkovi vrchní vojenský lékař Bautze. Dokazují to čísla o českých nemocenských? Zatímco ještě v roce 2007 bychom u nás na 100 tisíc pojištěnců zaznamenali 60 tisíc případů pracovní neschopnosti, o deset let později tyto počty klesly na polovinu. „Vyléčily” Čechy změny legislativy, nebo prostě marodíme méně? Uvařte si horký čaj s citrónem a podívejte se na analýzu Česka v datech!

Ženy jdou (pomalu) do vedení

Ve vedení společností v Česku přibývá v posledních letech žen, přesto jejich podíl nedosahuje ani 10 % a naše země je v této statistice na chvostu Evropské unie. Jak jsou na tom okolní země? A projevily se na jejich výsledcích státem nastavené kvóty? Přečtěte si v nejnovějším článku Česka v datech!

Mladí Češi míří k urnám

Letošní volby do Poslanecké sněmovny rozhodnou dosud nerozhodnutí, alespoň to ukazují průzkumy, které probíhaly během léta. Některé politické strany může rozhodnutí dostatku váhajících voličů dostat do vlády, stejně jako zařídit jejich odchod ze sněmovny. Zároveň se k urnám chystá i více mladých lidí a roste tak potenciál stran, jejichž elektorát tvoří větší měrou třeba studenti.