Společnost

Dovolená v Česku
Kam u nás jezdí cizinci a kam míří na tuzemskou dovolenou Češi

Je tomu už téměř dva roky, co jsme se podívali na zoubek především zahraničním turistům přijíždějícím do Česka. Tentokrát se - v době vrcholících dovolených - zaměříme nejen na turisty z ciziny, ale i na našince trávící své volné dny v tuzemsku. Zajímá vás, kde je nejvíce cizinců a kam jezdí naopak Češi? Kde se takový turista ubytuje a kde zůstane nejdéle? Směle do čtení!

Veď mě dál, cesto má
Turistické a cykloturistické trasy v Česku

Pokud byste měli vybrat jednu věc, ve které Češi vynikají téměř nad všemi ostatními národy, zřejmě byste jmenovali pivo, o něco méně dnes už asi hokej. Je tu ale ještě jeden fenomén, který nám mohou závidět po celém světě. Objevíte ho snadno - stačí vzít do ruky kteroukoli turistickou mapu a začít prstem „cestovat” po síti červených, modrých, zelených, žlutých a dnes už i fialových linií. Ano, jde o unikátní síť turistického značení, ke kterému v poslední době přibývá i hustá síť cyklotras.

Zakázané Česko
Místa, kam nesmí vstoupit noha obyčejného člověka

Rozloha naší republiky je 78 866 kilometrů čtverečních. Přibližně 2 % jejího povrchu zabírají vodní plochy a na pevnou zem tak připadá zhruba 77 289 km2. Přemýšleli jste ale někdy, na jakou část z této rozlohy smí vstoupit noha obyčejného člověka? Pojďte se s námi podívat do hlubin dolů i na vrcholky hor. Na místa, kde dobrou noc dávají vlci, tanky nebo obří rypadla. Na Česko zakázané, chráněné i zničené.

Né, pětku né
Čeští školáci dnes vědí víc než před deseti lety

Známé rčení praví, že jablko nepadá daleko od stromu. Nepopisuje přitom povětrnostní podmínky ovocných sadů v Polabské nížině, ale podobnost rodičů s jejich potomstvem. Že se nemýlí, to potvrzuje i aktuální průzkum projektu Kalibro, který srovnával znalosti žáků 5. tříd základních škol dnes a před deseti lety. Ukazuje se totiž, že vzdělání rodičů má na výsledky jejich dětí poměrně značný vliv. V jakém předmětu se tento fenomén projevuje nejvíc? A jak vůbec dopadli čeští páťáci v porovnání se svými kolegy před deseti lety? Usedněte do lavic a čtěte!

Nevyloupíš!
Kde je u nás zlodějů ráj a jak Češi chrání své domy a byty

Na první pohled by to snad mohlo vypadat, že chceme nepoctivcům poskytnou návod, kde, kdy a jak provést ideální „vloupačku”. Věřte ale, že tak to není. Chceme vám pouze zcela bezelstně nabídnout zajímavá data o vývoji krádeží vloupáním, ukázat místa, kde k nim dochází nejčastěji, a zároveň regiony, kde se policii daří vloupání nejčastěji objasnit. Spolu s tím jsme si posvítili i na to, jak se zloději nejčastěji do objektů dostávají, co je od vloupání odradí a čeho se nebojí, nebo jak Češi obecně dbají na zabezpečení svých domácností. Tak pojďte dál, přeci nezůstanete stát na zápraží.

Kde lemuři dávají dobrou noc: Projděte si s námi české a slovenské ZOO

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by vypadal nový československý státní znak, kdyby se měl řídit zvířenou v zoologických zahradách obou zemí? Nejspíš asi ne, představa je to ale veskrze humorná. Pokud by totiž naše soustátí mělo být reprezentováno zvířetem, které se v českých a slovenských zoo vyskytuje nejhojněji, seděl by ve státním znaku lemur obklopený hejnem plameňáků, medvědy a ptáky nandu. Právě tato zvířata jsou totiž v 19 zahradách (15 českých a 4 slovenských) sdružených v Unii českých a slovenských zoologických zahrad zastoupena vůbec nejčastěji.

Přepravní kontrola Česka v datech
Nejdražší MHD nabízí Liberec, nejméně dopravu dotují v Ústí

Zajímá vás, kde v Česku jezdí vůbec nejstarší autobusy a tramvaje? Jak který dopravní podnik investuje do vozového parku, které město na svou hromadnou dopravu doplácí nejvyšší částky nebo kolik lidí přepraví ve špičkách dopravní podniky jednotlivých měst? Víte, kde musíte počítat s nejdražšími jízdenkami a jakou dobu musí obyvatelé jednotlivých měst a krajů strávit v práci, aby si koupili roční jízdenku na městskou dopravu? Pokud ne, pak nastupte do nejnovější analýzy Česka v datech a projeďte se velkým přehledem hromadné dopravy v našich krajských městech!

Studenti nové generace
Kdo navštěvuje české vysoké školy a co chce od svého budoucího zaměstnání

Studenti českých vysokých škol. Aktuálně jich je přes 311 tisíc. Většina z nich jsou ženy, kromě Čechů jde o početné skupiny Slováků, Rusů, Ukrajinců nebo Kazachů. Jejich počty pomalu klesají, přesto se najdou obory, kde je studujících víc než kdy dřív. Jací jsou vlastně čeští vysokoškoláci z generace mileniálů? Co nejčastěji studují? Jaké nároky kladou na své budoucí zaměstnavatele a jakou mají představu o svém nástupním platu? Podnikněte s Českem v datech cestu do hlubin študákovy duše jedenadvacátého století!

Kde domov můj aneb jak Češi bydlí (a kde pracují)

Kde domov můj, kde domov můj, ptal se už v roce 1834 Josef Kajetán Tyl. Kdyby si stejnou otázku položil dnes, odpovědí by mu s největší pravděpodobností bylo „v bytě“, a to navíc ještě „ve vlastním“. V bytě v osobním vlastnictví nebo ve vlastním domě u nás totiž v roce 2015 bydlelo téměř 56 % obyvatel. Zajímá vás, kolik se u nás staví ročně nových bytů? Jak se v čase mění jejich rozloha nebo to, na jakém prostoru pracujeme a kde u nás najdeme ty vůbec nejdražší kancelářské prostory? Pak se ve svém bytě či kanceláři pohodlně usaďte a zahloubejte se do nejnovější analýzy Česka v datech. Téma? Životní prostor nás, Čechů.

V Česku ubývá osevních ploch: Jde ale o důsledek přirozeného vývoje

Údaje o zemědělství jsou spolu s demografickými statistikami na našem území zjišťovány vůbec nejdéle. I to svědčí o důležitosti, kterou nejen generace před námi, ale i my zemědělství přikládáme.