Seznam článků Energetika

Úsporná energetická opatření domácností

Ačkoliv tři čtvrtiny z rodinných domů postavených do roku 1970 mají aspoň nějakou formu zateplení, ve většině případů spoléhají majitelé jen na vyměněná okna s tepelněizolačním zasklením. Zateplenou střechou disponuje jen každý čtvrtý rodinný dům a zateplenými stěnami 30,5 % z nich. Absence komplexního zateplení přitom výrazně snižuje efektivitu dalších úsporných energetických opatření jako např. tepelných čerpadel, jelikož zateplení může samo o sobě až trojnásobně snížit spotřebu energie. Zatímco nové budovy budou muset být podle nedávno schválené revize evropských pravidel o energetické náročnosti budov bezemisní, tj. využívat zateplení a obnovitelné zdroje energie, ty starší v energetických úsporách stále pokulhávají.

Toky elektřiny

I když je Česko významným vývozcem elektřiny, každý rok nastávají období, kdy proud musíme nebo chceme dovážet. Při jarní vlně pandemie takovou situaci způsobila nízká cena elektřiny, kvůli které se českým výrobcům vývoz nevyplatil a raději energii levně nakupovali. Výjimečně tak nastala situace, kdy byla česká soustava po několik dnů čistě importní. Vedle spotřeby ovlivňuje dovozy a vývozy i výše výroby z obnovitelných zdrojů. Na trh mají vliv zejména větrné elektrárny v Německu.

Energetika budoucnosti

Výroba i spotřeba elektřiny se mění před očima. Stále více proudu vyrábíme ze slunce nebo větru a pouštíme ho nejen do žárovek, ale třeba i do aut. Jak zajistit, že elektřiny bude vždy dostatek a že nové chytré technologie nebudou zranitelné vůči kybernetickým útokům?

Doma si zatopím počítačem

Češi si postupně začínají stavět domy, které více šetří energii. Každoročně stoupá i počet pasivních domů, které využívají teplo vyzařující ze spotřebičů nebo lidského těla. Zato výrazný nástup samovýroby elektřiny ze solárních panelů se zatím v Česku nekoná.

Energetický valčík
Kolik v Česku platíme za energie a jak se jejich cena určuje

Zima se blíží a spolu s ní i období vyšší spotřeby elektřiny či plynu. Víte, kolik za energie platíte? A kolik za ně vydá soused ve vedlejším kraji? A že výslednou částku, kterou najdete na fakturách, určují dodavatelé, distributoři i stát? A tušili jste, že v případě elektřiny platíme méně než polovinu toho, co v Německu? Podívejte se na analýzu Česka v datech věnovanou tentokrát energiím.

Kybernetické útoky v energetice

V jedné z předchozích analýz se Česko v datech zabývalo energetikou a výrobou energie v České republice. Řeč přišla i na tzv. inteligentní rozvodné sítě – tedy ty, které umožňují regulovat výrobu a spotřebu elektrické energie v reálném čase a obousměrně komunikovat mezi výrobními zdroji a spotřebiči nebo spotřebiteli – a spolu s nimi i nutnost jejich efektivního zabezpečení. Je ale hrozba útoku na energetické sítě skutečná? Co může znamenat pro koncového odběratele? A jak se proti útokům bráníme v Česku? Podívejte se na názory odborníků a případy z minulosti, které pro vás Česko v datech shromáždilo.

Elektřina v ČR: Čistý export v roce 2015 klesl, Česko ale stále patří mezi největší vývozce

Množství elektřiny, které se v roce 2015 vyrobilo v České republice, meziročně kleslo a spolu s tím poklesl i čistý export energie. I přes to se ale Česko dlouhodobě drží na evropské špičce vývozců elektřiny. Podle Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny se v roce 2014 řadilo objemem exportované elektrické energie na třetí místo v Evropě za Francii a Německo. Pokud vás tedy zajímá, jak jsme na tom nejen s exportem, ale i s výrobou a spotřebou elektřiny v jednotlivých krajích, nebo kde hraje prim jádro a kde obnovitelné zdroje, nechte se provést nejaktuálnějšími statistikami za rok 2015.