Seznam článků Evropa

Česko s vůní benzínu

Za sítí čerpacích stanic hustou tak, že by se dala krájet, není rybníček Brčálník, ale české silnice a dálnice. Benzínek je u nás přes sedm tisíc, téměř čtyři tisíce z toho jsou čerpací stanice veřejné, kde si trochu té pohonné hmoty může do svého vozu kápnout každý z nás. Ve kterém kraji narazíme na benzínku nejčastěji? Kde mají nejvíce čerpacích stanic na obyvatele? A jak jsou na tom s hustotou sítě okolní státy? Analýzy Česka v datech provázená vůní benzínu a olejovými skvrnami právě startuje!

Mladí kuřáci, staří žebráci? Kolik Češi vykouří cigaret a kolik je to stojí

Ve spotřebě cigaret nám patří čtvrtá pozice mezi zeměmi EU a jen těsně se podle oficiálních statistik nevejdeme do první desítky na světě. A to i přesto, že v posledních letech kouříme stále méně. Na jednu stranu cena cigaret roste, na druhou stranu jsou u nás stále jedny z nejlevnějších v celé Evropské unii. Jak se vlastně tvoří cena krabičky cigaret? Kolik toho průměrný Čech za rok vykouří? A kolik je u nás vůbec kuřáků? Pojďme na aktuální analýzu Česka v datech, než se nám všechna čísla stačí vykouřit z hlavy…

Kde domov můj aneb jak Češi bydlí (a kde pracují)

Kde domov můj, kde domov můj, ptal se už v roce 1834 Josef Kajetán Tyl. Kdyby si stejnou otázku položil dnes, odpovědí by mu s největší pravděpodobností bylo „v bytě“, a to navíc ještě „ve vlastním“. V bytě v osobním vlastnictví nebo ve vlastním domě u nás totiž v roce 2015 bydlelo téměř 56 % obyvatel. Zajímá vás, kolik se u nás staví ročně nových bytů? Jak se v čase mění jejich rozloha nebo to, na jakém prostoru pracujeme a kde u nás najdeme ty vůbec nejdražší kancelářské prostory? Pak se ve svém bytě či kanceláři pohodlně usaďte a zahloubejte se do nejnovější analýzy Česka v datech. Téma? Životní prostor nás, Čechů.

Základní vzdělávání v Česku: Ubývá škol i mladých učitelů

V době, kdy českou společností rezonuje debata o inkluzivním vzdělávání nebo o financování tuzemského školství, pomalu startuje další školní rok. První zářijový den se do více než 4100 českých základních škol vrátí po prázdninách statisíce žáků. Projděte si spolu s Českem v datech nejzajímavější statistiky českého školství. Zjistíte nejen to, jak se vyvíjely počty žáků za posledních deset let, ale třeba i počty dětí připadajících v jednotlivých krajích na jednu školu, jednu třídu nebo jednoho učitele. Nebo také jaké je množství těch, kteří musejí jednotlivé ročníky opakovat. Mimochodem, můžete být v klidu. Alespoň podle této poslední statistiky česká mládež za poslední dekádu nikterak výrazně nezhloupla.

Rio se blíží: Jak si vedly naše olympijské výpravy v minulosti?

Olympijské hry napsaly za svou přesně stodvacetiletou historii řadu dramatických příběhů spojených s politickými událostmi, nevraživostí národů, států a celých mocenských bloků nebo s osobním nasazením a odvahou jednotlivců. Do kronik se zapsalo krvavé finále vodního póla mezi Maďary a Sověty krátce po brutálním potlačení revoluce v Maďarsku, teroristické útoky v Mnichově 1972 nebo politicky motivované bojkoty olympiád 1980 a 1984. Podobné příběhy se nevyhnuly ani Československu. Kromě zmiňovaného bojkotu her v Los Angeles 1984 můžeme připomenout nedohrané finále fotbalového turnaje v Antverpách 1920, ze kterého Čechoslováci odešli na protest proti tendenčnímu rozhodování rozhodčího a provokacím belgických vojáků, nebo tichý protest Věry Čáslavské proti sovětské okupaci Československa na olympiádě v Mexiku 1968.

Vysoké školy v Česku – cesta do hlubin študákových dat

Škola základ života. Začíná to v první třídě – řešením zapeklitých numerických problémů lidí, kteří kompulzivně rozdávají své zásoby jablek a hrušek. A končí to před státnicemi – dumáním nad tím, co je panebože myšleno tím „internalizace reality sekundární socializace: internalizace institucionálních či na institucích založených subsvětů“. Na léta vysokoškolského studia se zkrátka vzpomíná vždy krásně. Pojďme nyní VŠ podrobit našemu tradičnímu datovému ekvilibrismu v dalším díle projektu Česko v datech.

Odvrácená strana internetu: český Darknet v číslech

Akční filmy nás naučily, že jakákoliv nestandardní činnost s počítačem vypadá tak, že psychopatickou rychlostí mačkáme nesmyslně úplně všechny klávesy a za patnáct vteřin vítězoslavně vykřikneme, že jsme právě kontaktovali Nea z Matrixu nebo hacknuli penzijní fond Saddáma Hussajna. Vše je ale tak trochu (hodně) jinak. Hřiště pro hackerské a politické aktivisty, ale také prodejce drog nebo nájemné zabijáky se v 21. století jmenuje Darknet. Jaká je tedy česká stopa v této síti?

Křeslo pro ženy

Ženy v politice – téma, které zaznívá na veřejnosti stále častěji. Svou premiérku mají v Polsku, měli ji i na Slovensku. Česko na svou první premiérku či prezidentku stále čeká. V parlamentu, respektive v jeho dolních komorách patřilo od roku 1918 ženám celkem 1 080 křesel. 850 z toho v Československu, dalších 230 od rozdělení federace. Za 97 let od vzniku samostatného Československa to dělá v průměru 15,62 % žen v každém ze zvolených (či jinak delegovaných) parlamentů.

Každý Čech vypije přes 20 litrů vína ročně. Většina je z dovozu

Historie vinařství se u nás píše už víc než tisíc let a jazyk Čechů je, i podle romance Jana Nerudy, „jak známo vybíravý“. Dnes na nás z regálů v obchodech nebo vinotékách shlíží stovky lahví červeného, bílého i růžového. Víme ale, odkud většina z nich pochází? A jaké jsou ceny dovážených vín?