Dezinformační weby v Česku loni zveřejnily 197 177 článků. To je o 6 % více než v předchozím roce. Současně klesá počet lidí, kteří si myslí, že jsou schopni rozlišit dezinformace od ostatních zpráv. Letos se tak vyjádřilo 56 % Čechů, zatímco před šesti lety to bylo ještě 67 %. Tento pokles nicméně nemusí znamenat pokles mediální gramotnosti, ale naopak to, že Češi přistupují k médiím kritičtěji.
Asi třetina světové populace se ve volném čase věnuje hraní videoher. Nejoblíbenější platformou hráčů jsou mobilní telefony, na kterých podle průzkumu společnosti Deloitte trávíme až 47 % herního času. Nejúspěšnějším zábavním produktem napříč všemi odvětvími včetně filmů či hudby je pátý díl akční série videoher Grand Theft Auto. Nejsledovanější turnaj roku 2019 sledovaly v jednu chvíli až čtyři miliony diváků a nejúspěšnější hráč historie si svými výhrami vysloužil 6,9 milionu dolarů.
V současném světě informačních technologií je internetové zabezpečení stále důležitější. Přesto přes 30 % webových stránek státních institucí nefunguje ani na protokolu HTTPS, který je tím nejzákladnějším stupněm zabezpečení, a stejně je na tom hned pět ze čtrnácti ministerstev. Ještě hůře jsou na tom oficiální stránky obcí, které na nezabezpečeném protokolu umožňují nešifrovanou komunikaci ve 48 % případů. Nejlépe zabezpečené jsou naopak podle průzkumu Česka v datech weby vysokých škol.
Senioři jsou mnohem aktivnější skupinou, než by se mohlo na první pohled zdát. S neustálým prodlužováním života mnohem častěji pracují, rádi cestují, a nebojí se ani moderních technologií. Jaký je skutečně život seniorů, to se dozvíte z dalšího článku Česka v datech.
Generace líná, sebestředná a nesoustředěná. I tak někteří popisují tzv. Generaci Z, jejíž nejstarší příslušníci teď vstupují do produktivního věku. Je to ale objektivní pohled? Čím je vlastně tahle generace, která tvoří už pětinu obyvatel naší země specifická a proč se o ní mluví stále častěji?
Co o nás ví provozovatelé nejrůznějších serverů, aplikací a sociálních sítí, co na sebe sami prozradíme a jak je možné tato data využít a zneužít. Téma, které v poslední době hýbe světem, a to nejen v souvislosti s kauzou Facebook a Cambridge Analytica. Oblast kybernetické bezpečnosti ovšem zahrnuje mnohem více rizik, než jsou úniky dat, a Česko v datech se na ni zaměřilo ve svém dalším článku.
E-commerce, tedy obchodování prostřednictvím internetu, je celosvětovým fenoménem posledních let. Již dávno to není experimentování metodou pokus-omyl, při kterém nám místo objednaných letních minišatů přijde látka s proporcemi cirkusového šapitó a místo telefonu třeba briketa. I doručování zboží ve stejný den již podle průzkumu začíná být naprostou samozřejmostí. Proto využívá služeb internetu stále větší část Čechů. Co nakupujeme nejraději? Čeho se naše e-shopy nejvíce obávají? Jsou kamenné obchody přežitkem? To vše a mnohé další se dozvíte v dalším díle ze série Česko v datech.
Akční filmy nás naučily, že jakákoliv nestandardní činnost s počítačem vypadá tak, že psychopatickou rychlostí mačkáme nesmyslně úplně všechny klávesy a za patnáct vteřin vítězoslavně vykřikneme, že jsme právě kontaktovali Nea z Matrixu nebo hacknuli penzijní fond Saddáma Hussajna. Vše je ale tak trochu (hodně) jinak. Hřiště pro hackerské a politické aktivisty, ale také prodejce drog nebo nájemné zabijáky se v 21. století jmenuje Darknet. Jaká je tedy česká stopa v této síti?