Seznam článků Životní prostředí

Voda v krajině

Vody v řekách ubývá a v poslední době se snižují i stavy spodních vod. Ty přitom mimo jiné představují důležitý zdroj pitné vody. Poukazují na to data Českého hydrometeorologického ústavu. Například hodnota indikátoru standardizované měsíční vydatnosti pramenů, tzv. VAL, poklesla za posledních 10 let u hlubokých vrtů o 127 %. Podle některých modelů v budoucnu sice může více pršet, srážky ale budou nerovnoměrné, a především v důsledku oteplování vzroste výpar. Ten byl například mezi lety 2015 až 2019 o 17 % nad dlouhodobým průměrem. S tímto problémem mohou pomoci vědecké projekty jako Chytrá krajina, ale i sukcese či bobři.

Zdraví českých lesů a moderní technologie

České stromy trápí úbytek jehličí a listí. Defoliace je známkou toho, že stromy nejsou v dobrém stavu. Zcela zdravých jehličnanů starších 59 let (pokud jde o množství jehličí) jsou v Česku jen 2 %, listnáčů ve stejné věkové kategorii pak 13 %. Za špatný zdravotní stav mohou především vlny extrémního sucha a kůrovcová kalamita. Česká zemědělská univerzita ve spolupráci se společností T-Mobile spustila projekt Jevany, v rámci něhož budou vědci pomocí senzorů, dronů a internetu věcí hledat možnosti ochrany lesů před zhoršujícími se podmínkami.

České zemědělství v době digitální

První zemědělci se na našem území objevili před téměř devíti tisíci lety. Za tu dobu se způsob hospodaření na úrodné české půdě diametrálně změnil. A změnami prochází i dnes. Které plodiny jsou oproti situaci před pár lety na ústupu a kterých je naopak více? Jak jsou na tom malí pěstitelé a jak velké podniky? A jak do zemědělství pronikají novinky, jako je internet věcí? Podívali jsme se do dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, Ministerstva zemědělství nebo IT společnosti Servodata a pokusili se najít odpovědi.

Vodní plochy v Česku

Že najdeme nejvíc vodních ploch u nás v jižních Čechách, to víme asi všichni. Kolik rybníků tam ale přesně je? A kolik jich najdeme v celé ČR? A jak se v současné době - kdy slyšíme o suchu ze všech stran - rozsah vodních ploch u nás vyvíjí? Vydejte se na exkurzi s Českem v datech. Na závěr pro vás máme i více než dvě desítky českých vodních nej!

Když se kácí les

My Češi, když něco děláme správně, tak na to jdeme od lesa. Když jsme veselí, tak řveme jak na lesy a když kácíme les, létají třísky. Lesy mají zkrátka v našich srdcích nezastupitelné místo. V jakém jsou ale stavu a jak se na nich podepsala staletí změn v politice i způsobu hospodaření? Jaké stromy v nich rostou a jak je potřeba jejich druhovou skladbu změnit? Podívali jsme se na Česko v datech.

Nádech, výdech!
Problém imisních limitů v Česku

Česko dlouhodobě trápí výskyt smogových situací a letošní rok není výjimkou. Sousední Polsko přitom už čelí rozsudku Evropského soudního dvora a za nedostatečná opatření mu hrozí miliardové pokuty. Ani situace, kdy v Česku stanovené limity nepřekračujeme, ovšem neznamená, že dýcháme zdravý vzduch. Jsou české a evropské limity znečištění ovzduší dostatečné pro ochranu našeho zdraví? Jak se liší od limitů WHO? Jak se vyhlašují smogové situace a co znamenají? Dočtete se v dalším článku Česka v datech.

Bez obalu!
Jak recyklujeme odpad v Česku

Přes 77 % všech obalů, které se v Česku dostanou na trh, se následně také zrecykluje. Za jediný rok se v kontejnerech na tříděný odpad sejde téměř 800 tisíc tun obalových odpadů, ke kterým přibývají tuny dalšího papíru, plastu, kovu a skla. Na konci celého recyklačního řetězce pak může stát nové oblečení nebo hračky. Podle statistik třídí 72 % Čechů, možnost třídit má ale přes 99 % z nich.

Drtivý odpad
Kolik odpadu vyprodukujeme a co s ním v Česku děláme

Česká republika vyprodukovala v roce 2015 přes 37 milionů tun veškerých odpadů, tedy více než 3,5 tuny na každého svého obyvatele. Kde odpad vzniká, co všechno Češi vyhodí nebo jak se svým odpadem nakládají? Podívejte se na novou analýzu Česka v datech. Odpady totiž už dávno přestaly být tématem jen pro ekology. Namísto toho se staly předmětem politických debat a pro některé i výnosným byznysem.

Zakázané Česko
Místa, kam nesmí vstoupit noha obyčejného člověka

Rozloha naší republiky je 78 866 kilometrů čtverečních. Přibližně 2 % jejího povrchu zabírají vodní plochy a na pevnou zem tak připadá zhruba 77 289 km2. Přemýšleli jste ale někdy, na jakou část z této rozlohy smí vstoupit noha obyčejného člověka? Pojďte se s námi podívat do hlubin dolů i na vrcholky hor. Na místa, kde dobrou noc dávají vlci, tanky nebo obří rypadla. Na Česko zakázané, chráněné i zničené.

Voda (opravdu)
základ života

Odborníkům to není třeba opakovat, ale laická veřejnost o tom nemá tušení. V Čechách je nedostatek vody a trend, který je spíše nepříznivý, bude s nejvyšší pravděpodobností pokračovat i v budoucích letech.