Česko s vůní benzínu

Česko s vůní benzínu

Za sítí čerpacích stanic hustou tak, že by se dala krájet, není rybníček Brčálník, ale české silnice a dálnice. Benzínek je u nás přes sedm tisíc, téměř čtyři tisíce z toho jsou čerpací stanice veřejné, kde si trochu té pohonné hmoty může do svého vozu kápnout každý z nás. Ve kterém kraji narazíme na benzínku nejčastěji? Kde mají nejvíce čerpacích stanic na obyvatele? A jak jsou na tom s hustotou sítě okolní státy? Analýzy Česka v datech provázená vůní benzínu a olejovými skvrnami právě startuje!

Na jednu benzínku u nás připadá 2741 lidí. Polovina toho, co na Slovensku

Na území České republiky stálo na počátku roku 2016 celkem 7 010 čerpacích stanic. Více než 3 100 z nich byly neveřejné a sloužily pouze pro účely firem, v jejichž areálech stály. Veřejných čerpacích stanic tak u nás bylo 3 844. Je to o 271 (tedy o 8 %) více, než v roce 2006 a počty veřejných čerpacích stanic tak za posledních 10 let rostly o něco pomaleji, než celkový počet všech benzínek. Těch bylo v roce 2016 ve srovnání s rokem 2006 více o 15 %. Veřejnou (či poloveřejnou) se jakákoli čerpací stanice stane ve chvíli, kdy začne pohonné hmoty - kromě vozidel vlastní firmy - prodávat i dalším zájemcům. Může jít o předem dohodnuté smluvní partnery, ale i o širokou veřejnost.

V Česku na 10 000 obyvatel připadá 3,7 benzínky. Přibližně dvakrát víc, než na Slovensku.

Pro představu: Ve stejné době - tedy na přelomu let 2015 a 2016 - bylo na sousedním Slovensku 929 veřejných čerpacích stanic, což znamená jednu benzínku na 5 836 našich východních sousedů. V Česku by se - při zcela ideálním rovnoměrném rozprostření benzínek a lidí - mělo k jedné čerpací stanici sjíždět pouze 2 741 lidí. V přepočtu na obyvatele jsme tak skutečnou benzínkovou velmocí, srovnatelné číslo vychází snad jedině v případě Rakouska, i tam ale na jednu čerpací stanici připadá přes 3 200 lidí. Podobné údaje jako v případě Slovenska - tedy výrazně vyšší než v ČR - vycházejí v přepočtu benzínek na obyvatele i v Německu a Polsku. U našich západních sousedů připadá na jednu čerpací stanici přes 5 500 obyvatel, u sousedů severních se pak k jedné benzínce sjede přes 5 700 Poláků.

Zajímavý je v případě Německa i pohled na vývoj počtu čerpacích stanic v čase. Ten je totiž naprosto opačný než u nás a počty benzínek ve Spolkové republice už zhruba 40 let výrazně klesají. V porovnání s rokem 2006 jich je o 650 méně a pokud bychom se podívali na 70. léta, která byla svědkem strmého růstu cen ropy, stálo v tehdejší SRN přes 46 tisíc čerpacích stanic. Tehdy to znamenalo úctyhodné číslo jedné benzínky na cca 1 700 obyvatel. O patnáct let později - po dvou ropných šocích, které znamenaly pokles cen ropy o 70 % - už v SRN existovalo jen necelých 20 tisíc čerpacích stanic, zhruba 43 % původního stavu.

V Československu byl počet čerpacích stanic ovlivněn státním monopolem a ropné šoky na něj proto neměly podobný vliv jako v Západním Německu. V roce 1974 bylo na našem území 750 benzínek, na počátku 80. let pak přes 770. Jedna čerpací stanice tak připadala na zhruba 20 tisíc obyvatel.

Hana Kvartová, Country Manager SAS pro ČR a SR

Česko je hustý! Na benzínku tu narazíte každých 14,5 kilometru

Při celkovém počtu 3 844 veřejných čerpacích stanic připadala na začátku roku 2016 v Česku jedna benzínka na 2 741 obyvatel. Už jsme si ukázali, že například u sousedů v Německu je to při současném počtu benzínek více než dvakrát tolik. Jak jsou na tom ale jednotlivé kraje v ČR? Nejvyšší hustotu v přepočtu na obyvatele mají v Jihočeském kraji, jedna čerpací stanice tam připadá na 2 119 Jihočechů. Jen o malinko více je to na Vysočině (jedna benzínka na 2 149 obyvatel), ve Středočeském kraji je to pak 2 324 obyvatel. Naopak nejmenší hustotu při této statistice vykazuje Praha - s jednou čerpací stanicí na 5 814 svých obyvatel - a Ústecký kraj s jednou benzínkou na 4 840 obyvatel.

Dostali jste se někdy cestou např. přes Německo do situace, kdy vám do očí naléhavě svítila kontrolka prázdné nádrže a cedule na dálnici slibovala nejbližší benzínku za 50 kilometrů? V Česku by se vám něco podobného zřejmě nestalo. Na tuzemských silnicích totiž narazíte na čerpací stanici v průměru každých 14,5 kilometru. Na 100 km našich silnic tak připadá téměř 7 benzínek.

Na Ústecku narazíme na benzínku každých 25 km. Oproti tomu v Moravskoslezském kraji na každém devátém kilometru.

Pokud bychom počet čerpacích stanic vztáhli k počtu kilometrů silnic a dálnic v každém kraji, skončil by na posledním místě opět kraj Ústecký s jednou benzínkou na téměř 25 kilometrů (i když se v Litvínově paradoxně nachází největší rafinerie u nás a benzín to tak na Ústecko nemá ani odsud, ani od další rafinerie z Kralup nad Vltavou daleko). Podobně je na tom ještě Vysočina s jednou čerpací stanicí na 21,4 km nebo kraje Plzeňský a Jihočeský, kde na benzínku narazíme každých 20,8, resp. 20,4 km.

Naopak jednu benzínku na 9,1 km silnic najdeme v Moravskoslezském kraji (kde se nachází celkem 379 čerpacích stanic, tedy třetí nejvyšší číslo v republice), na každém 9,8. kilometru je pak benzínka ve Zlínském kraji (ten ale disponuje druhou nejkratší silniční sítí, hned po Karlovarském kraji).

Až daleko za Moravskoslezským a Zlínským krajem by se umístil kraj Středočeský s benzínkou každých 16,9 km. Ve středních Čechách je totiž sice absolutně nejvíc čerpacích stanic (1 074), zároveň je zde ale i nejdelší síť silnic a dálnic, která dohromady tvoří téměř 10 000 km.

Pavel Šiška, vedoucí partner oddělení poradenských služeb společnosti Deloitte

Mohlo by vás zajímat

Na konci roku 2013 byla v ČR více než pětina aktivních lékařů ve věku nad 60 let, a asi čtvrtina lékařů ve věku 50-59 let. V mladších věkových kategoriích pak přibývá žen, zatímco mužů je stále méně. Vyšší podíl mladých lékařů najdeme především ve fakultních nemocnicích a v nemocnicích, naopak nadprůměrně vysoký podíl lékařů vyšších věkových kategorií pracuje v samostatných ordinacích.
Hana Kvartová,
Country manager SAS Institute pro ČR a SR