Né, pětku né
Čeští školáci dnes vědí víc než před deseti lety

Né, pětku né
Čeští školáci dnes vědí víc než před deseti lety

Známé rčení praví, že jablko nepadá daleko od stromu. Nepopisuje přitom povětrnostní podmínky ovocných sadů v Polabské nížině, ale podobnost rodičů s jejich potomstvem. Že se nemýlí, to potvrzuje i aktuální průzkum projektu Kalibro, který srovnával znalosti žáků 5. tříd základních škol dnes a před deseti lety. Ukazuje se totiž, že vzdělání rodičů má na výsledky jejich dětí poměrně značný vliv. V jakém předmětu se tento fenomén projevuje nejvíc? A jak vůbec dopadli čeští páťáci v porovnání se svými kolegy před deseti lety? Usedněte do lavic a čtěte!

České školství upadá? Není to tak docela pravda

Navzdory obecně zažité představě o upadající úrovni tuzemského školství a nižší úrovni znalostí dnešních žáků ukázal průzkum projektu Kalibro, že ve většině oblastí dosáhnou dnešní páťáci lepších výsledků než jejich vrstevníci v roce 2007. Nejvýraznější rozdíl zaznamenali žáci 5. tříd ve znalosti anglického jazyka, kde byly výsledky testů lepší o 7 procentních bodů. Bezmála o tři procenta jsou pak letošní páťáci lepší v testu z českého jazyka, naopak jedinou oblastí, která oproti roku 2007 zaznamenala horší výsledek (o 2,1 %), byl přírodovědný základ.

Především výsledek v českém jazyce, kde žáci ukázali zlepšení zejména v čtenářské gramotnosti a porozumění komplexnímu textu, může být pro někoho překvapivý. Mezinárodní srovnání PISA, které zkoumá znalosti patnáctiletých studentů, totiž v loňském roce právě ve čtenářské gramotnosti přisuzovalo českým školákům podprůměrné výsledky.

K výraznému zlepšení v angličtině přispěli – podobně jako u deváťáků v letech 1996 až 2016 – o něco více chlapci. Zdá se, že vliv internetu, online her, Netflixu a dalších moderních médií, která nutí děti komunikovat v angličtině, sehrál v této oblasti vzdělávání pozitivní roli a škole s výukou pomáhá. I když to není tak silné jako u deváťáků, je tento efekt pozorovatelný už i ve věkové kategorii pátých tříd.

Adam Jelínek, spolutvůrce portálu Fred, který učitelům pomáhá nalézt kvalitní a ověřené digitální výukové materiály i smysluplně podporovat evaluaci a individuální rozvoj dětí

Rodiče vysokoškoláci dokážou dítěti lépe pomoci

A teď už k tomu jablku a stromu. Výsledky testů totiž potvrdily poměrně silnou závislost úspěšnosti dětí na vzdělání jejich rodičů, což je faktor v českém školství dlouhodobě zřejmý. Výrazný rozdíl je přitom vidět jak v porovnání dětí s rodiči vysokoškoláky a s rodiči bez maturity, tak dětí s vysokoškolsky vzdělanými rodiči a rodiči s maturitou. Nejméně patrný je tento rozdíl v případě přírodních věd, o poznání větší je pak v případě jazyků (českého a anglického) a především v počtech.

Nejvýrazněji se vliv vzdělání rodičů ukazuje v matematice. Rodiny, kde má alespoň jeden z rodičů vysokoškolské vzdělání, nejspíš mnohem lépe fungují v situaci, kdy dítě něco nepochopí, je nutné mu problematiku dodatečně vysvětlit nebo je třeba s ním procvičovat výpočetní postupy. Ukazuje to, že výuka matematiky je ve srovnání s ostatními předměty více závislá na spolupráci a pomoci rodiny.

David Souček, ředitel projektu Kalibro

Problém jsou rozdíly mezi školami

Důležitým zjištěním, které zasluhuje pozornost, je také skokové zlepšení či zhoršení na úrovni jednotlivých škol a obecně velké rozdíly v úspěšnosti mezi jednotlivými školami. Výjimkou není ani dvojnásobná úspěšnost v některých testech mezi jednotlivými třídami i celými školami, což se za sledované desetileté období výrazně nezměnilo.

Je jasné, že citelné rozdíly v úspěšnosti celých škol do značné míry opět souvisejí s rodinným zázemím dětí. Stát by měl pomáhat právě tyto hendikepy dětí z méně podnětného prostředí vyrovnávat a je otázka, zda v tomto ohledu dělá dost. Na učitele základních a středních škol jsou ale přitom kladeny stále větší nároky. V průměru se dnes na každou vyučovací hodinu připravují 1 až 1,5 hodiny. Také učebnice již nejsou pouze klasické papírové, učitelé a žáci je mají k dispozici i v digitální interaktivní podobě a učitelé na ně musejí umět reagovat a pracovat s nimi.

Současné trendy ve vzdělávání nabízejí nové možnosti ve využití multimediálních výukových materiálů ve výuce. Dnes více než kdy jindy mají učitelé možnost probíranou látku jednoduše doplnit a rozšířit pomocí edukačně zpracovaných videí, animací či interaktivního procvičování. Díky tomu mohou žáci snadněji pochopit komplexní učivo v souvislostech a lépe si ho zapamatovat.

Adam Jelínek, spolutvůrce online vzdělávacího portálu Fred

Jak se testuje?

Opakovaného testování pěti srovnávacími testy (český jazyk, matematika, humanitní základ, přírodovědný základ, anglický jazyk) se v březnu až dubnu 2007 a v březnu až dubnu 2017 zúčastnilo celkem 100 škol. Výsledný vzorek zahrnuje cca 1 000 až 2 500 žáků (podle druhu testu) ze všech regionů ČR s přihlédnutím k velikosti školy a k velikosti obce, v níž se školy nacházejí. Všechny školy zúčastněné v šetření jsou státní.

Mohlo by vás zajímat

Na konci roku 2013 byla v ČR více než pětina aktivních lékařů ve věku nad 60 let, a asi čtvrtina lékařů ve věku 50-59 let. V mladších věkových kategoriích pak přibývá žen, zatímco mužů je stále méně. Vyšší podíl mladých lékařů najdeme především ve fakultních nemocnicích a v nemocnicích, naopak nadprůměrně vysoký podíl lékařů vyšších věkových kategorií pracuje v samostatných ordinacích.
Hana Kvartová,
Country manager SAS Institute pro ČR a SR