Veď mě dál, cesto má
Turistické a cykloturistické trasy v Česku

Veď mě dál, cesto má
Turistické a cykloturistické trasy v Česku

Pokud byste měli vybrat jednu věc, ve které Češi vynikají téměř nad všemi ostatními národy, zřejmě byste jmenovali pivo, o něco méně dnes už asi hokej. Je tu ale ještě jeden fenomén, který nám mohou závidět po celém světě. Objevíte ho snadno - stačí vzít do ruky kteroukoli turistickou mapu a začít prstem „cestovat” po síti červených, modrých, zelených, žlutých a dnes už i fialových linií. Ano, jde o unikátní síť turistického značení, ke kterému v poslední době přibývá i hustá síť cyklotras.

Turistické značení Češi dokonce vyvážejí

Kdyby byla jedna značka každých 250 metrů (předepsaná minimální vzdálenost), našli bychom jich na českých značených trasách celkem 177 228. Ve skutečnosti jich je ale mnohem víc.

Pokud jste se někdy na výletě po českých, moravských či slezských turistických trasách ztratili, nesvádějte to na značky. Bylo to patrně vinou vašeho příšerného orientačního smyslu, protože Češi, konkrétně zhruba 1 500 značkařů-dobrovolníků, jsou ve značení a údržbě turistických tras opravdoví mistři. I proto dnes vyznačují turistické trasy po domácím vzoru i v tak exotických destinacích, jako je třeba Zakarpatská Ukrajina, Gruzie nebo Brazílie.

První pěší turistická trasa Klubu českých turistů byla vyznačena už v roce 1889, dnes už bychom se po ní ale neprošli. Vedla totiž od Štěchovic ke Svatojánským proudům na Vltavě a zmizela na přelomu 30. a 40. let při stavbě Štěchovické přehrady.

Síť turistických tras se postupně vyvíjí a rozšiřuje až do dnešních dní. Ještě ve zmiňovaném roce 1889 dosáhla délky 55,5 km, v roce 1920 pak už v celém Československu měřila přes 25 000 km. Do druhé světové války bylo na území ČSR přes 40 000 km turistických tras, poté ale přišla pro turisty temnější doba a téměř až do konce 50. let k údržbě či novému značení tras nedocházelo. Až v roce 1958 získalo značení turistických tras pravidelný příjem v rámci financování tělovýchovy a kilometry opět začaly přibývat. Po roce 1989 a zpřístupnění někdejšího hraničního pásma dosáhla celková délka tras - tentokrát už na území samostatné ČR - 37 000 km.

Značené turistické trasy dnes přibývají prakticky rovnoměrně. Poslední velký skok bylo možné zaznamenat po roce 1989, kdy se vyznačilo dříve nepřístupné příhraničí. Poté už k žádnému dalšímu výraznému nárůstu nedošlo. Výjimkou jsou například nově zpřístupněné někdejší vojenské prostory, v loňském roce jsme vyznačili třeba téměř 60 km nových tras v Brdech.

Karel Markvart, předseda Rady značení KČT

Kolik kilometrů tras je u nás v roce 2017 vlastně vyznačeno? Podle Klubu českých turistů, který se o jejich údržbu stará, přesně 44 307,2 km. Pro představu - délka hranic ČR je 2 290 km, značené turistické trasy by tak náš stát obehnaly více než devatenáctkrát. Vůbec nejdelší síť - téměř šest tisíc kilometrů tras - bychom našli ve Středočeském kraji (včetně Prahy, na jejímž území se nachází 311 kilometrů).

Pokud bychom se podívali na jednotlivé značkařské obvody - tedy jednotky, které spravují turistické značení na určitém území, více či méně odpovídajícím okresům - našli bychom nejvíce značených tras v horských oblastech (a zároveň také v obvodech s největší rozlohou). Vůbec nejrozsáhlejší síť tak mají „pod palcem” značkaři z Jesenicka a Šumperska (více než 2 100 km), Jablonecka a Liberecka (přes 1 300 km), Orlickoústecka (1 435 km), Trutnovska (bezmála 1 000 km) a Bruntálska (920 km).

Značené trasy přecházejí přes hranice okresů, které často vedou třeba uprostřed lesa nebo pole. Značkaři určitého značkařského obvodu nezřídka značí jeden až tři kilometry za hranice okresu, aby pro změnu ti z okresu sousedního nemuseli chodit obnovovat nějaký krátký úsek. Co se týče trendů, snažíme se nepodléhat například tlaku obcí, které chtějí vyznačit nové trasy ve svém okolí, nebo nějakým módním vlnám. Ony se takové vlny v turistice snad ani nevyskytují. Stále platí, že by turistické trasy měly spojovat nejhezčí a nejvýznamnější místa u nás, a to pokud možno po příjemných, měkkých a klidných cestách, na kterých by si člověk odpočinul od frmolu všedních dnů.

Karel Markvart, předseda Rady značení KČT

Zajímalo vás…

Proč jsou vzdálenosti na směrových tabulkách v Česku uváděny v kilometrech, zatímco na Slovensku v hodinách? Na vině je těžší terén u našich východních sousedů. Zatímco na nepříliš náročných trasách v ČR je tempo chůze individuální (a deset kilometrů tak můžete urazit za dvě i za čtyři hodiny), v náročném terénu s velkým převýšením se tyto rozdíly smazávají, samotná vzdálenost ztrácí relevanci a jako vhodnější se tak jeví časové údaje o době chůze. Takto rozdělené bylo značení i po celou dobu existence společného státu.

Cyklotrasy u nás slaví 20 let

Cyklistické trasy jsou v Česku značeny od roku 1997, s typickými žlutými značkami a směrovkami se můžeme setkat od roku 2001. Takto vyznačených cyklotras u nás k 1. lednu 2017 bylo celkem 37 023 km. Nejvíc bychom jich našli v Jihočeském kraji (4 362 km). O něco méně (3 917 km) pak v kraji Středočeském včetně Prahy. V samotném hlavním městě bychom pak našli přes 668 km cyklotras.

Budování cyklostezek je příležitostí, jak zvednout atraktivitu určitých regionů. Přibývají díky nim turisté a s nimi i možnosti pro podnikání v podobě restaurací, ubytovacích zařízení, dopravy nebo cykloservisů. Investice do nich tak mohou vykázat poměrně vysokou návratnost. Jde navíc o příležitost, jak oživit nevyužité dopravní stavby, třeba náspy zrušených železničních tratí.

Zuzana Lhotáková, Marketing Manager společnosti SAS Institute

Kromě tras vyznačených silničními značkami (žlutými tabulkami) je u nás možné najít i pásově značené cyklotrasy (podobné klasickému turistickému značení, jen se žlutými pruhy namísto bílých). Takto značené trasy, které rovněž udržuje KČT, u nás dosahují délky téměř 4 040 km.

V Jihočeském kraji je vyznačeno 4 362 km cyklostezek. Nejvíc v celé ČR.

Pod pojmem cyklotrasa rozumíme značenou cestu, která může vést po silnici, lesních i polních cestách, ale i po cyklostezce. Jedná se vlastně o návod, odkud, kudy a kam jet. Zmiňované cyklostezky jsou pak samostatné komunikace pro cyklisty, případně pro cyklisty a chodce dohromady. Podle údajů ČSÚ (které ovšem pocházejí už z roku 2011) u nás bylo vybudováno přes 1 900 km takových cyklostezek, z nichž více než polovina procházela uvnitř obcí. Cyklostezky pak vznikaly nejčastěji mezi obcemi, kde lidé dojíždějí do zaměstnání nebo do školy, ale i v turisticky atraktivních lokalitách. Na jejich výstavbu přispívaly jak obce a kraje, tak evropské fondy.

Každým rokem se investují nemalé veřejné prostředky na výstavbu cyklostezek, jejich úpravu i zvyšování bezpečnosti cyklistů. Velkou roli v dalším rozvoji cykloturistiky hrají strukturální fondy Evropské unie. Bez těchto fondů bychom v dnešní době neměli takovou infrastrukturu, jakou máme.

Luděk Hanáček, Tax and Legal Partner Deloitte

Mohlo by vás zajímat

Na konci roku 2013 byla v ČR více než pětina aktivních lékařů ve věku nad 60 let, a asi čtvrtina lékařů ve věku 50-59 let. V mladších věkových kategoriích pak přibývá žen, zatímco mužů je stále méně. Vyšší podíl mladých lékařů najdeme především ve fakultních nemocnicích a v nemocnicích, naopak nadprůměrně vysoký podíl lékařů vyšších věkových kategorií pracuje v samostatných ordinacích.
Hana Kvartová,
Country manager SAS Institute pro ČR a SR