České banky
v digitálním věku

České banky v digitálním věku

Bankovních domů působí dnes v Česku více než před osmi lety, ubývá ale poboček i zaměstnanců a mění se způsob kontaktu s klienty. Banky se pomalu adaptují na život v digitálním světě, kdy práce s hotovostí ustupuje poradenské a konzultační činnosti. Jak se to projevuje na mapě Česka?

Bank máme v Česku více než před osmi lety

Na konci července letošního roku v České republice působilo 47 tuzemských bankovních domů a poboček zahraničních bank. Českých bank - tedy těch s převážně českou účastí na základním kapitálu - bylo 9, v dalších 13 bankách převažovala účast zahraničního kapitálu ze zemí EU, v jedné (ruská Expobank) pak kapitál ze zemí mimo EU a EHP.

Poboček zahraničních bank ze zemí EU je u nás celkem 23. V ČR působí také pobočka jedné zahraniční banky ze zemí mimo EU a EHP, a to Bank of China. Licenci pro působení v Česku letos získala i další z velkých čínských bank - ICBC.

Počet bank působících na českém trhu se za posledních osm let zvýšil. Zatímco v roce 2009 u nás drželo licenci 39 bankovních domů, na konci letošního července to bylo už 47 bank. Nejvýrazněji vzrostl počet poboček zahraničních bank ze zemí EU, z 18 v roce 2009 na 23 v roce letošním. V poslední době naopak ubylo bank vlastněných převážně ze zemí mimo EU - ještě v roce 2015 u nás působily 3, dnes už zbývá jediná.

Poboček v Česku ubývá

Ke konci loňského roku jste v Česku mohli navštívit celkem 2 046 bankovních poboček. Nejhustší síť u nás má Česká spořitelna (524 poboček), za ní pak následují Komerční banka (391) a ČSOB (283). Od roku 2013, kdy u nás množství poboček jednotlivých bank podle údajů ČNB kulminovalo, došlo k 8% poklesu. Ten je nejpatrnější právě u velkých bank, které ruší zejména pobočky na menších městech - České spořitelně ubylo v posledních dvou letech přes 90 poboček, desítky míst zmizely z mapy poboček ČSOB a ztenčila se i síť Komerční banky nebo UniCredit Bank.

Snižování počtu poboček není rozhodně známkou toho, že by se stávaly irelevantními. Blízkost pobočky je i pro klienty, kteří na ni v zásadě nechodí, stále důležitá. Je stále řada životních situací, kdy klient na pobočku musí (nebo se domnívá, že musí) zajít. Jednoznačně jsou ale pobočky mrtvé, co se týče transakcí, takže počty a struktura jejich pracovníků se bude zásadně měnit. Kromě toho řada čistě digitálních bank buduje nebo zvažuje budování pobočkové sítě, aby byly schopny získat atraktivní klienty a staly se pro větší část svých klientů hlavní bankou.

Pavel Šiška, vedoucí partner Deloitte Consulting Central Europe

Nejdostupnější pobočky jsou v Jihlavě a Karlových Varech, nejhůře dostupné pak v Ústí

Nejmenší počet poboček vybraných bank mezi krajskými městy bychom našli v Karlových Varech a v Jihlavě - obě města disponují shodně 24 pobočkami, v Karlových Varech je zastoupeno 17 bankovních domů, v Jihlavě 16. Zároveň jde ale o naše dvě nejmenší krajská města, počet obyvatel na jednu pobočku je zde proto vůbec nejnižší v celé ČR. V Karlových Varech připadá na jednu pobočku 2 044 lidí, v Jihlavě je to pak zhruba 2 107 obyvatel.

Naopak nejvíce obyvatel na jednu banku vychází v Ústí nad Labem. To má sice téměř dvojnásobný počet obyvatel oproti zmíněným Karlovým Varům a Jihlavě, nachází se zde ale jen 26 bankovních poboček a na jednu tak připadá 3 576 lidí. Podobně vysoké číslo bychom pak našli ještě v Liberci (3 147 obyvatel na jednu pobočku) a Ostravě (3 103 obyvatel).

Pobočková síť se začíná měnit, nastupuje digitalizace

Kromě množství poboček klesá i počet zaměstnanců bank. Na konci roku 2016 pracovalo v ČR v pobočkách bank zhruba 41 tisíc lidí, z toho přes 65 % ve čtveřici největších bankovních domů: Komerční bance, České spořitelně, ČSOB a UniCredit Bank. Do roku 2015, kdy se banky zotavovaly z krize, přitom rostl jak počet jejich zaměstnanců, tak počet poboček.

Pobočky se zmenšují, protože se transakce definitivně přesunuly na digitální kanály. Účelem existence pobočky už tedy není převzít a provést platební příkaz, ale poradit klientovi v okamžiku, kdy nakupuje nemovitosti, sestavuje si investiční portfolio nebo řeší jiný složitější problém. Současně se pobočky přesouvají do prostor, které se staly novými místy koncentrace lidí, jako jsou například obchodní centra.

Pavel Šiška, vedoucí partner Deloitte Consulting Central Europe

Novou banku vyzkoušelo až 40 % Čechů, ukazují některé průzkumy

Tvrzení, že jsou Češi, alespoň pokud se týká bank, extrémně konzervativní národ, vyvracejí průzkumy, které si nechávají zpracovat i některé z velkých bank. Například podle nedávného průzkumu UniCredit Bank vyzkoušelo během posledních let novou banku až 40 % Čechů. Neznamená to, že by od své původní banky odcházeli, často si ale otevírají nové účty u menších bank, aby vyzkoušeli jejich servis a nabízené výhody.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK zpracované pro Air Bank ze začátku letošního roku má účet u více než jedné banky 57 % Čechů. Přímo ke změně své hlavní banky (tedy té, na jejíž účet jim chodí výplata) přikročilo ale během roku 2016 jen asi 14 % obyvatel. Hlavním kritériem pro výběr nové banky jsou přitom nižší nebo nulové poplatky spojené s provozem běžného účtu. Účty u dvou bank má u nás podle průzkumu 29 % obyvatel, u tří a více pak 28 % respondentů.

A jaké jsou důvody pro vlastnictví více účtů? Tím nejčastějším je fakt, že u každé z bank využívá klient výhodněji nabízenou službu. Podle průzkumu, který si v loňském roce nechala zpracovat další z malých bank - Zuno - jsou nejčastějším důvodem pro změnu bankovní poplatky, roli ale hrají i vysoké úrokové sazby u půjček.

Při rozhodování o výběru banky hraje roli i dostupnost bankomatů, stále důležitější jsou pro klienty bank i služby nabízené k platebním kartám, jako je cestovní pojištění, nebo výhodné výběry z bankomatů v zahraničí.

Petr Šlajchrt, SAS Institute ČR

Kryptoměny: Roste jejich hodnota i zájem o ně

V poslední době roste na celém světě – a tím i v Česku – zájem o digitální měny, jako je bitcoin nebo další, tzv. kryptoměny. Míst, kde je v Česku možné bitcoinem platit, jsou dnes již stovky, na několika desítkách míst je pak možné tuto kryptoměnu získat. Bitcoin spatřil světlo světa před osmi lety, jako alternativa oficiálních měn, a je navržen tak, aby poskytoval provádění důvěryhodných transakcí bez potřeby centrální autority, jakou je vláda či centrální banka.

Dříve bylo používání kryptoměn (a tedy zejména bitcoinu, který vznikl jako první z nich) vnímáno jako způsob platby v případě obchodování s nelegálními artikly na černém trhu, zejména v oblasti internetu, označovaném jako darknet. Důvodem byla určitá anonymita (pseudonymita) vlastníka bitcoinu. Nicméně dnes lze platit bitcoinem u řady regulérních obchodníků, a to za různé druhy zboží, od kávy až po elektromobily. Nedávno umožnil platbu bitcoiny třeba i největší tuzemský eshop Alza.cz.

Vedle bitcoinu ale dnes existuje celá řada alternativních kryptoměn, které jsou obchodovány ve velkých objemech na světových burzách. Kryptoměny jsou postavené na technologii Blockchain, která mění koncept fungování centralizovaných systémů na decentralizované systémy. Zároveň Blockchain dnes nezprostředkovává výměnu pouze kryptoměn, ale nabízí také služby ve formě Smart Contractů.

Přestože kryptoměny byly a jsou často vnímány jako prostředek pro podporu nelegální činnosti z důvodu určité anonymity vlastníka, je třeba říci, že původní myšlenka jejich vzniku byla jiná. Pokud dnes jdete nakupovat či prodávat na běžné tržiště, zjistíte, že se tu stále platí v hotovosti, tedy bez prostředníků. A teď si představte, že podobně to chcete udělat ve světě internetu, kde existují tržiště digitální. Chcete prostě jen koupit nebo prodat tomu na druhé straně a nikoho jiného k tomu nepotřebujete. A právě toto vám umožní kryptoměny postavené na technologii Blockchain.

Jan Seidl, Deloitte expert na technologii Blockchain

Odhaduje se, že vysoká cena bitcoinu v budoucnu zajistí bitcoinu pozici, kdy nebude používán jako samotné platidlo, ale bude chápán jako index, který odráží stav a hodnotu ostatních kryptoměn. Podobně, jako dnes fungují akciové indexy.

V Česku je v současnosti 20 bitcoinových bankomatů. Nejvíc z nich – hned 10 – se nachází v Praze, po třech bychom pak našli v Plzni a v Ostravě, po jednom v Brně, Karlových Varech, Liberci a Pardubicích.

Je třeba brát v potaz i to, že kryptoměny jsou skutečně stále používány také k nelegální aktivitě, a to nejen mezi samotnými obchodníky, ale také třeba v případech vydírání, jako to je v případě dnes často se vyskytujícího malwaru, ransomwaru. Z důvodu velkého nárůstu své hodnoty jsou ale kryptoměny často zvažovány jako dobrá investice. Odhaduje se, že cena jednoho bitcoinu vzroste až na 22 000 dolarů.

Jan Seidl, Deloitte expert na technologii Blockchain

Mohlo by vás zajímat

Na konci roku 2013 byla v ČR více než pětina aktivních lékařů ve věku nad 60 let, a asi čtvrtina lékařů ve věku 50-59 let. V mladších věkových kategoriích pak přibývá žen, zatímco mužů je stále méně. Vyšší podíl mladých lékařů najdeme především ve fakultních nemocnicích a v nemocnicích, naopak nadprůměrně vysoký podíl lékařů vyšších věkových kategorií pracuje v samostatných ordinacích.
Hana Kvartová,
Country manager SAS Institute pro ČR a SR