Jde se na nákup!
Supermarkety, hypermarkety a nákupní centra v Česku

Jde se na nákup!
Supermarkety, hypermarkety a nákupní centra v Česku

Během posledních dvaceti let zmizely z Česka tisíce malých prodejen, které nahradily stovky supermarketů, hypermarketů a nákupních center. Jak se díky tomu proměnily nákupní možnosti a zvyklosti Čechů a narazil už tento development na své limity? Podívali jsme se v analýze Česka v datech.

Nákupní chování Čechů se mění: Hypermarkety vzaly vítr z plachet Jednotám i supermarketům

Místo, kde Češi nejčastěji nakupují, resp. kde utratí největší podíl svých výdajů za potraviny, se za posledních 20 let změnilo. Zatímco v roce 1997 nakupovalo 62 % obyvatel ČR nejčastěji v malých prodejnách a dalších 24 % nejčastěji zvolilo supermarkety, o deset let později byly malé prodejny nejčastější volbou už jen pro 19 % Čechů, supermarkety pak klesly na 16 %. Zhruba od roku 2000 totiž podobným tabulkám začaly vévodit hypermarkety (právě v roce 2000 byly na svém maximu - téměř 30% podílu - supermarkety).

Přibližně ve stejné době začal i boom diskontů, jejich nástup byl ovšem pomalejší a v posledních letech v nich nejčastěji nakupuje zhruba čtvrtina obyvatel. Výraznější propad zaznamenaly jen v roce 2012 a jejich podíl na nákupech - jak by se vzhledem k jejich cenové hladině mohlo zdát - tak nezvýšila ani ekonomická recese (která ovšem Česko nezasáhla tak silně jako jiné státy). Krize oproti tomu měla vliv na rozložení sil na ose hypermarkety-supermarkety. Podle průzkumů společnosti AC Nielsen Češi kolem roku 2008 a 2014 výrazněji preferovali právě hypermarkety (z hlediska počtu provedených transakcí), zatímco v mezidobí naopak stoupala obliba supermarketů.

V roce 2017 utratilo největší část svých výdajů za potraviny v diskontech 27 % obyvatel ČR. Hypermarkety měly pak 46% podíl (o 3 procentní body méně než v předchozím roce, kdy byly na maximu), supermarkety 17% podíl a malé prodejny zhruba 10% podíl.

Malý maloobchodní slovníček

Supermarket

Samoobslužná prodejna smíšeného zboží s rozlohou od 400 do 2 500 m2. V jejím sortimentu převažují potraviny a základní druhy nepotravinářského zboží. Často je najdeme i v centrech měst.

Hypermarket

Obchod zpravidla s rozlohou nad 2 500 m2. Zaměřuje se také na smíšené zboží, ale jak počtem položek, tak prodejní plochou převažuje nepotravinářský sortiment. Častěji ho najdeme na okrajích měst.

Diskont

Obchod plochou podobný supermarketům, ve kterém převažuje rychloobrátkové zboží, často privátních značek. Zboží se může prodávat přímo z palet či kartonů a nenajdeme zde obslužné úseky.

Obchodní dům

Zpravidla vícepodlažní budova s kompletním sortimentem potravinářského i nepotravinářského zboží včetně textilu, případně obchodů úzce specializovaných na jeden druh zboží. Zpravidla s rozlohou nad 5 000 m2.

Nákupní centrum

Budova nebo soustava budov s nabídkou maloobchodů a služeb různého zaměření propojená infrastrukturou pro pěší.

Outlet

Prodává sezónní zboží, nadbytky zásob či starší kolekce. Často je provozován přímo výrobcem zboží a zpravidla nabízí omezený sortiment.

Rychloobrátkové zboží

Zboží spotřební a netrvanlivé, tedy potraviny, nápoje či hygienické potřeby. Je protikladem k přístrojům, nábytku, oblečení atd.



Jak šel čas s obchody v Česku: První supermarket se objevil krátce po revoluci, malé prodejny ale nejvíc mizí až v současnosti

Vzpomněli byste si, kdy v České republice otevřel první skutečný hypermarket? Bylo to v listopadu roku 1996 a překvapivě se tak nestalo v Praze, ale v Brně (šlo o hypermarket Globus). Prvním pražským hypermarketem pak byla o dva roky později Hypernova v obchodní zóně Čestlice u dálnice D1. To první supermarket dnešního střihu spadá ještě do dob Československa a nenašli byste ho ani v Brně, ani v Praze. Nizozemská společnost Ahold jej pod názvem Mana otevřela už v červnu roku 1991 v Jihlavě. Od té doby se na tuzemském trhu vystřídala řada řetězců, z nichž některé bychom u nás už hledali marně. Supermarkety Julius Meinl zmizely v roce 2005, Edeka a Carrefour v roce 2006, Delvita v roce 2007, Plus Diskont v roce 2008 a Spar (i Interspar) v roce 2015.

Trendem posledních let je pak mizení malých prodejen, především v menších obcích nebo v lokalitách, kde jejich klientelu přebírají nové supermarkety. Jen během roku 2017 zmizelo z mapy Česka 1 082 maloobchodních prodejen s prodejní plochou do 400 m2 (jedná se nejen o prodejny potravin a smíšeného zboží). Celkem 759 prodejen z tohoto počtu pak bylo s prodejní plochou do 50 m2, tedy těch úplně nejmenších (v této kategorii se jedná o dvojnásobek zaniklých prodejen oproti roku 2016).

Během posledních deseti let u nás zanikly téměř čtyři tisícovky prodejen o velikosti do 400 m2 prodejní plochy. Za stejnou dobu naopak vzniklo 239 supermarketů a hypermarketů nad 400 m2. Právě supermarkety a hypermarkety v Česku dlouhodobě představují nejvyšší část celkové sítě obchodu s potravinami v celé střední Evropě, v roce 2016 to bylo přes 80 %.

Petr Šlajchrt, Sales Director SAS Institute

Nákupních center přibývá méně než dřív

V Česku je aktuálně celkem 85 objektů, které podle mezinárodní definice mohou být nazývány nákupními centry - tedy disponují hrubou pronajímatelnou plochou alespoň 5 000 m2 (do některých analýz jsou chybně započítávány i hypermarkety a velké supermarkety). Česká nákupní centra mají dohromady pronajímatelnou plochu asi 2,7 mil. m2. Zatímco dříve nebyla výjimkou ani téměř desítka nových center ročně, v letošním roce je „úroda“ nově otevřených chrámů nakupování slabší (jeden outlet a jedno rozšířené obchodní centrum v Praze a jedno obchodní centrum v Ostravě). Další nová nákupní centra by nicméně měla být dokončena už v roce 2019.

Velký boom nákupních center bylo možné pozorovat v letech 2001 až 2002 a zejména v předkrizových letech 2005 až 2008. Ostře tak kontrastuje s vývojem v některých západoevropských metropolích, kde se radnice snažily regulovat výstavbu obchodních center v rámci zachování kamenných prodejen v centech měst. V dnešní době je i v ČR trh saturován a namísto vzniku nových obchodních center tak dochází k rozšiřování a přestavbám těch stávajících tak, aby odpovídala aktuálním požadavkům zákazníků. O nákupní centra v krajských městech je také zájem mezi investory, za poslední rok změnily majitele např. Futurum v Hradci Králové, Ostravě i Brně, OC Haná v Olomouci, OC Královo Pole a další.

Ondřej Zabloudil, manažer v týmu Real Estate, Deloitte

Kde je u nás nejvíc obchodní plochy na jednoho obyvatele?

Dlouhodobým premiantem mezi českými městy byl Liberec, kde na tisíc obyvatel vycházelo více než 1 400 m2 nákupní plochy. Kromě velkých komplexů na okraji města zde ve stejnou dobu vyrostlo i několik nákupních center přímo v centru, což mělo ovšem za následek vymizení prodejen z dříve rušných obchodních ulic. Právě u nich má v současnosti město problém najít nové nájemce. K podobnému číslu co do obchodní plochy na jednoho obyvatele se Liberci v poslední době přiblížily třeba Teplice nebo Olomouc.

Tato čísla vyniknou v porovnání s největšími evropskými městy. Ta totiž zpravidla nenabízejí více než 400 m2 nákupní plochy na 1 000 obyvatel (v případě Prahy se jedná o necelých 700 m2). Evropský průměr je pak přibližně 280 m2 na 1 000 ob.

Nový fenomén jménem outlet

Česká republika v současnosti nabízí dvě outletová centra - Fashion Arena Prague Outlet v pražských Štěrboholech a Freeport Fashion Outlet v Hatích u Znojma. Brzy k nim přibyde třetí, a to Prague The Styles Outlet nedaleko ruzyňského letiště, jehož několikrát odsunuté otevření se plánuje na květen 2018. Řada Čechů ale vyráží, například před Vánocemi nebo v období výprodejů, i do zahraničních outletů, o kterých dlouho platilo, že disponují širším výběrem a u vybraného zboží nabízejí i nižší ceny. Ty nejbližší lze najít v německých Drážďanech nebo polské Vratislavi, od většiny z nich ale našince dělí od hranic několikasetkilometrová vzdálenost.

I když se v západní Evropě investice do outletů v letech 2012-2015 ztrojnásobily (podle údajů společnosti CBRE), stále i tady výrazně zaostávají za klasickými nákupními centry. Ty v průměru nabízejí 225 m2 plochy na 1 000 obyvatel, outlety zatím pouze 5 m2. Přesto ve většině západoevropských zemí najdeme mnohem více outletů než v Česku a po období expanze do střední a východní Evropy se investoři opět vrací na západoevropské trhy.

Mohlo by vás zajímat

NEIL HARBISSON

Nové smysly nám mohou umožnit sdílet více informací, říká umělec, experimentátor a první oficiálně uznaný kyborg ve Velké Británii Neil Harbisson v exkluzivním rozhovoru pro Česko v datech.