Data očima

Zdravotnictví potřebuje IT – je to řešení nepřehlednosti i dlouhých front

Z našeho předchozího článku věnovaného dostupnosti zdravotní péče v ČR vyplynulo, že nejlepší dostupnost tzv. ‚‚obvoďáků‘‘ je nepřekvapivě v centrech velkých měst (zejména těch s větším množstvím lékařských fakult). Na začátku roku 2014 připadalo nejméně pacientů na jednoho praktického lékaře v okrese Plzeň-město (1 378), kolem hranice 1 500 pacientů se pohybovaly i Praha, Brno-město, Hradec Králové, Olomouc, Písek či Ostrava-město. Na opačném konci spektra najdeme naopak Prahu-západ a Plzeň-jih s neuvěřitelnými 3 364 a 3 106 pacienty na jednoho praktického lékaře. Může být odpovědí na přetěžování lékařů zjednodušení jejich agendy prostřednictvím intuitivního a uživatelsky příjemného informačního systému, který bude sloužit jak jim, tak pacientům? Nad tím se zamyslíme v následujícím článku.

Voda (opravdu)
základ života

Odborníkům to není třeba opakovat, ale laická veřejnost o tom nemá tušení. V Čechách je nedostatek vody a trend, který je spíše nepříznivý, bude s nejvyšší pravděpodobností pokračovat i v budoucích letech.

Olympiáda očima Davida Marka: Kolik medailí přivezou naši sportovci z Ria?

Vztahů mezi sportem a ekonomickými aspekty je celá řada. Bohatší společnost – tedy výkonnější ekonomika – dovoluje věnovat více peněžních prostředků a volného času sportovním aktivitám. Díky propracovaným statistickým modelům, které staví na této základní hypotéze, jsme tak schopni přesně předpovědět to, kolik která země získá na olympiádě medailí. Vítejte v budoucnosti – odchylky jsou malé, zázraky žádné a datznalí sázkaři mají žně. Bude nakonec olympiáda jen o tom, ve kterých disciplínách předem předpovězený počet medailí získáme? Dozvíte se v našem článku.

Bude letos ještě zima?

Letošní zimní počasí se mi vůbec nelíbí. Nostalgicky vzpomínám na to, kdy naposledy ležel sníh déle než pár dní. Poslední slušná zima byla v roce 2011. Když se dívám na průběh letošního počasí, často se ptám, jestli se počasí ještě tuto zimu umoudří, nebo jestli zima skončí tak smutně jak začala. A protože mou profesí i koníčkem je analytika, rozhodl jsem se odpovědět si na tuto otázku s pomocí historických dat.

Ženy v politice za 97 let existence samostatného státu

Tento měsíc byl spuštěn webový portál Česko v datech a jedna z úvodních studií se věnuje zastoupení žen v politice v dolních komorách od roku 1918. Díky studii se tak dozvíme, že za uplynulých 97 let vstoupilo do dolních komor 1 082 žen a také, že historicky nejvyšší zastoupení žen v dolních komorách, a to 30 %, bylo po volbách v roce 1986 v tehdy komunistickém Československu. Za celou dobu se zastoupení žen pohybuje v průměru na 15,62 %. Nejúspěšnějšími volbami pro ženy pak v novodobé historii byly volby v roce 2010. Do křesel zasedlo 22 % žen.

Cizinci v Praze a evropských městech

Různorodost obyvatelstva je nedílnou součástí života v dnešních městech. Osobní zkušenost nám však umožňuje seznámit se pouze s omezeným okruhem lidí, kteří žijí ve stejném prostoru. Snahu o vlastní poznání, kde je v rámci celého města rozmístěna cizinecká populace, navíc znesnadňuje jazyková bariéra a prostorová rozptýlenost cizinců. Cenné údaje o tom, kdo jsou naši sousedé a kde žijí, však poskytují statistická data, například Sčítání lidu, domů a bytů nebo Informační systém evidence obyvatelstva Ministerstva vnitra, jehož výsledky jsou využity v analýze Česka v datech.

Cenová mapa prodejních cen (www.cenovamapa.org) ukazuje veřejnosti skutečné ceny bytů a rodinných domů

Aplikaci CENOVAMAPA.ORG dnes používají hlavní developerské firmy, významné realitní kanceláře, realitní makléři, znalci, finanční poradci i veřejnost. Díky tomuto projektu společností Deloitte a Hyposervis tak může odborná i laická veřejnost získat detailní přehled o skutečných prodejních cenách bytů a rodinných domů.

Data očima Jakuba Chovance

Velká data (Big Data) byla poprvé definována nejvýš několik let zpátky. Mnozí si o Velkých datech – i vzhledem k jejich názvu – dodnes myslí, že se týkají pouze těch opravdu velkých společností. Okamžik, kdy se data stávají velkými, ale nemusí zažít pouze velké organizace a korporace. Při bližším pohledu je totiž zřejmé, že pojem Big Data může být velmi blízký i segmentu středních, a dokonce i menších firem. I malá či střední firma totiž produkuje stále větší a větší množství dat.