Divoký Brexit a Česko

Divoký Brexit a Česko: Na koho by dopadl nejvíc

„Divoký” nebo také „tvrdý” Brexit. Možnost, kterou parlament Spojeného království sice odmítá, která se ale na druhou stranu zdá stále reálnější spolu s drtivým odmítnutím dohody Spojeného království a EU vyjednané premiérkou Theresou Mayovou. Problém by to znamenalo především pro tuzemské exportéry. Přímo do Británie míří zhruba 5 % českého vývozu, pro některé užší segmenty ale tvoří Spojené království více než polovinu exportního trhu.

Význam Velké Británie ve světové ekonomice sice dlouhodobě klesá, přesto jde stále o pátou největší ekonomiku světa a druhou největší ekonomiku EU za Německem (na HDP osmadvacítky se v roce 2017 podílela 15,2 %). Ve Spojeném království žije 12,8 % obyvatel EU a na celkové zaměstnanosti v Unii se podílí 12,9 % (2017). Do rozpočtu EU přispívala Velká Británie zhruba 13 miliardami eur ročně (8 %), s jejich výpadkem ovšem rozpočet unie na období 2021–2027 už počítá. Na druhou stranu, pro Velkou Británii by odchod bez dohody mohl znamenat pokles vývozu až o 16 % (zavedení dovozních tarifů a dalších bariér) a ze stejného důvodu pokles dovozu o 5–20 %.

Z pohledu britské ekonomiky jsou tři klíčové roviny: způsob zapojení do mezinárodního obchodu, zejména obchodu s EU, dopad na příliv zahraničních investic a dopad změn v imigrační politice na trh práce. V závislosti na těchto parametrech by se měl pokles úrovně ročního HDP Velké Británie pohybovat mezi 3,4 až 9,5 procenta.

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

Export zboží: Problém pro úzce zaměřené společnosti

Kromě vlivu na celkové fungování unie a také dopadu na samotné Spojené království bude mít jeho odchod z EU přirozeně vliv i na český export, a to jak v případě zboží, tak služeb. Velká Británie je 5. největším exportním partnerem ČR (ještě nedávno byla dokonce na 4. místě) a Češi na ostrovy přímo vyváží zboží v hodnotě zhruba 210 mld. korun, což tvoří 5 % celkového exportu.

Existují ale segmenty, které jsou na vývozu do Velké Británie závislé výrazně více. V případě fotografických přístrojů vyrobených v ČR tvoří přímý vývoz na ostrovy celých 62 % celkového exportu, Velká Británie také odebírá 54 % exportovaného niklu z ČR, v případě vyvážených cukrovinek je to 25 %, hudebních nástrojů 13 % a obuvi 12 %. V absolutních číslech se pak na vývozech do UK největší měrou podílejí automobily, které ročně na tamní trh dodáváme v hodnotě téměř 50 mld. korun.

To jsou ovšem čísla za vývoz, který míří do Velké Británie přímo. Vzít v úvahu je ale třeba také řetězec, který často v ČR začíná, ve Spojeném království končí, ale má „přestupní stanici” například v Německu (jde třeba o autodíly, které se v Česku vyrobí a v Německu montují do automobilů, které se následně vyvážejí do UK). Největší část tento nepřímý vývoz tvoří právě u automobilového průmyslu, ale také u počítačových a elektronických součástek, strojních zařízení, plastů nebo pryžových částí.

Pokud se podíváme dohromady na přímé a nepřímé vývozy zboží do Velké Británie, zjistíme, že v roce 2017 dohromady tvořily až 8 % celkového exportu a 7 % našeho HDP.

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

Export služeb do Spojeného království: Největší problém pro konzultační firmy

Česko do Spojeného království vyváží služby v hodnotě 35 miliard korun ročně (což je asi desetina hodnoty exportovaného zboží). Nejvíce by tvrdý Brexit dopadl na konzultační, marketingové a auditní firmy, dále pak na společnosti spadající do kategorie „kulturní a audiovizuální služby” (tedy služby týkající se rádia, televize, hudby a filmu, ale i vzdělávání nebo rekreace), firmy podnikající v ICT a v dopravě. U všech těchto segmentů tvoří export do Velké Británie přes 5 % trhu.

Největší problém by odchod Velké Británie bez dohody znamenal pro konzultační firmy, pro něž Spojené království v současnosti tvoří přes 12 % služeb poskytovaných do zahraničí. V případě účetnictví a auditů sice Británie tvoří jen asi 10 % exportu, jeho celková hodnota je ale přibližně 4,6 miliardy korun. Společnosti poskytující reklamní služby a výzkum veřejného mínění pak do Spojeného království exportují na 18 % svých služeb, jejich hodnota se ale pohybuje níže - kolem 2,5 miliardy korun. Podobně jsou na tom ovšem i pojišťovny, vybrané kategorie přepravních společností a ICT služeb, u kterých Británie tvoří více než 8 % exportního trhu a v zajímavých číslech se pohybují i co do absolutní hodnoty vývozu.

A jaké konkrétní problémy by „divoký” Brexit - tedy ten bez dohody - pro tuzemské exportéry vlastně znamenal? Znovuzavedení kontrol na hranicích dle pravidel WTO by výrazně prodloužilo čekání an silnicích i v přístavech. Cla a další (netarifní) opatření by zkomplikovala a prodražila vývoz stejně jako oslabení libry. Komplikace by ale nastaly i v případě uznávání technických norem a dalších standardů, které jsou nyní řešeny na celounijní úrovni. V krajním případě by hrozilo například i přerušení leteckého spojení mezi EU a Velkou Británií. Nejistotu by taková forma Brexitu přinesla i pro občany zemí EU žijící ve Spojeném království a pro Brity žijící naopak v zemích unie.

S ohledem na narůstající riziko „divokého” Brexitu bychom exportérům doporučovali okamžitě provést audit existujících smluv s britskými odběrateli. Vzhledem k tomu, že samotný Brexit zpravidla nebude mít vliv na existující závazky smluvních stran, bude třeba identifikovat ujednání ve smlouvách, která by v případě „divokého” Brexitu mohla mít nepříznivý vliv na exportéry. Například to mohou být sankce za pozdě dodané zboží.

Martin Vlk, solicitor (advokát pro Anglii a Wales), Deloitte Legal

Česká republika v současnosti připravuje variantu „nouzového” zákona, který by umožnil vyjmout více než 8 tisíc Britů žijících na našem území z působnosti běžné imigračních legislativy až do konce roku 2020. Jak v polovině ledna 2019 napsal britský The Guardian, spolu s Polskem je to zatím nejvelkorysejší přístup mezi zeměmi EU. Podmínkou je ovšem stejný přístup britské vlády k více než 40 tisícům Čechů žijících na ostrovech.

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.