Ekonomika a byznys

Voda v krajině

Vody v řekách ubývá a v poslední době se snižují i stavy spodních vod. Ty přitom mimo jiné představují důležitý zdroj pitné vody. Poukazují na to data Českého hydrometeorologického ústavu. Například hodnota indikátoru standardizované měsíční vydatnosti pramenů, tzv. VAL, poklesla za posledních 10 let u hlubokých vrtů o 127 %. Podle některých modelů v budoucnu sice může více pršet, srážky ale budou nerovnoměrné, a především v důsledku oteplování vzroste výpar. Ten byl například mezi lety 2015 až 2019 o 17 % nad dlouhodobým průměrem. S tímto problémem mohou pomoci vědecké projekty jako Chytrá krajina, ale i sukcese či bobři.

Duševní zdraví dětí

Duševní zdraví je stále častěji zmiňovaným tématem, o které se zajímají bezmála dvě třetiny českých dětí a dospívajících. Těm podle průzkumu společnosti T-Mobile a organizací Nevypusť duši a G82 nejvíce pomáhá kontakt s kamarády či fakt, že se mají komu svěřit. Z průzkumu vedeného se 400 dětmi ve věku 12–19 let vyplynulo, že se u svých kamarádů nejčastěji setkávají s neklidem a nepozorností. Téměř 47 % z nich se ale svěřilo i s tím, že u kamarádů pozorují sebepoškozování či sebevražedné myšlenky. Duševními onemocněními jich podle UNICEF v Česku trpí zhruba 11 %, častěji jde o chlapce. Ti přitom duševní zdraví řeší méně než dívky.

Ceny potravin

Česko se potýká ve srovnání se 43 sledovanými evropskými zeměmi s 13. nejrychlejším zdražováním potravin. Meziroční potravinová inflace totiž v tuzemsku činila 24 %. Výrazně zdražila například slepičí vajíčka, jejichž cena se zvýšila o 92 %, bílé víno či med lze naopak pořídit za podobnou cenu jako vloni.

Průzkum: Kyberbezpečnost českých firem

Během posledního roku se 31,8 % českých firem setkalo s kybernetickým útokem. Další desetina nicméně ani nemá přehled o svém zabezpečení. Čtvrtina podniků pak nepovažuje úroveň svého IT zabezpečení za dostatečnou, nicméně jen necelá třetina z těchto firem plánuje na něj zvýšit svůj rozpočet. Vyplývá to z průzkumu Česka v datech realizovaného prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Výdaje domácností na potraviny

Češi dají za jídlo a nealkoholické pití 17,1 % rozpočtu své domácnosti. Tato hodnota od roku 1990 mírně klesla o necelé dva procentní body. Současně dlouhodobě klesá i počet domácností, které si nemohou aspoň jednou za dva dny dovolit maso, nebo jeho vegetariánský ekvivalent. Zatímco v roce 2020 to bylo pouze 4,1 % domácností, v roce 2013 šlo o 13,1 % domácností.

Řešení nástupnictví

Předat firmu svým potomkům si přejí téměř dvě třetiny českých podnikatelů. Předávku na další generaci přežije ale jen třetina firem. Během pandemické krize se rodinné kruhy podnikatelů semkly a zároveň se u Čechů zvedl zájem o řešení pozůstalosti nejen formou závěti, ale i alternativním způsobem pomocí svěřenských fondů. Zájem o oba typy řešení stoupl, a zatímco počet notářsky vytvořených závětí vzrostl oproti loňskému roku o necelých 12 %, u svěřenských fondů šlo o téměř 40% nárůst. Vyplývá to z dostupných dat Evidence svěřenských fondů.

Neziskovky a dárcovství

Loni darovala peníze více než čtvrtina Čechů. Svůj volný čas ale dobročinným účelům věnovalo jen 19 % lidí. To odpovídá trendu ve vyspělých zemích, kde převažující formu pomoci ostatním tvoří právě finanční dary. Naopak v chudších zemích se lidé věnují spíše dobrovolnictví. To na sebe ve vyspělých zemích berou neziskové organizace. Potvrzují to i data univerzity z americké Indiany, která hodnotila prostředí pro fungování prospěšných organizací ve světě. Ve vyspělých zemích je prostředí pro neziskové organizace přívětivější a univerzita je často hodnotila maximálním počtem 5 bodů. Česko za nimi zaostává, bylo totiž ohodnoceno 3,7 body.

Češi a investování

V roce 2020 začali Češi přes nepřízeň pandemie spořit více než v uplynulých letech. Měsíčně si průměrný Čech podle průzkumu Erste Group ušetří v přepočtu 2 853 Kč, což je zhruba o stokorunu méně než průměrný Slovák, který dostává výplatu v eurech. Za posledních pět let se u nás průměrná měsíční ušetřená částka zvedla o 43 %, což je nejvíc ze všech sedmi států, kde banka působí. Po zaplacení nezbytných výdajů nám zůstane 12,4 % našich platů, což je jen o 1,3 procentního bodu méně než u Rakušanů. Zatímco v ostatních zemích si lidé ukládají peníze především do spořicích účtů, u nás dominuje penzijní pojištění. Roste však zájem o investice do podílových fondů a cenných papírů.

Toky elektřiny

I když je Česko významným vývozcem elektřiny, každý rok nastávají období, kdy proud musíme nebo chceme dovážet. Při jarní vlně pandemie takovou situaci způsobila nízká cena elektřiny, kvůli které se českým výrobcům vývoz nevyplatil a raději energii levně nakupovali. Výjimečně tak nastala situace, kdy byla česká soustava po několik dnů čistě importní. Vedle spotřeby ovlivňuje dovozy a vývozy i výše výroby z obnovitelných zdrojů. Na trh mají vliv zejména větrné elektrárny v Německu.

Spotřeba alkoholu

Hodnota prodaných lihovin a čepovaného piva klesla během jarní vlny pandemie o 5,6 miliardy korun. Alkohol tvoří téměř polovinu výdělku restaurací, od ledna do září se ale jeho podíl propadl na 17 %. Na spotřebě i dovozu „tvrdého alkoholu“ se podepsala protiepidemická omezení více než u piva a vína. Svou roli hrálo jak uzavření restaurací, tak i výrazný úbytek zahraničních turistů. Zato tržby specializovaných obchodů s alkoholem v listopadu překonaly loňský výsledek až o 69 %, vyplývá z údajů České spořitelny o karetních transakcích.