Česko se potýká ve srovnání se 43 sledovanými evropskými zeměmi s 13. nejrychlejším zdražováním potravin. Meziroční potravinová inflace totiž v tuzemsku činila 24 %. Výrazně zdražila například slepičí vajíčka, jejichž cena se zvýšila o 92 %, bílé víno či med lze naopak pořídit za podobnou cenu jako vloni.
Dezinformační weby v Česku loni zveřejnily 197 177 článků. To je o 6 % více než v předchozím roce. Současně klesá počet lidí, kteří si myslí, že jsou schopni rozlišit dezinformace od ostatních zpráv. Letos se tak vyjádřilo 56 % Čechů, zatímco před šesti lety to bylo ještě 67 %. Tento pokles nicméně nemusí znamenat pokles mediální gramotnosti, ale naopak to, že Češi přistupují k médiím kritičtěji.
Češi duševní zdraví považují za důležité, ale pokud nastanou problémy, pomoc vyhledá jen 6 % z nich. Příčinou je nedůvěra v psychologické/psychiatrické odborníky. Například psychoterapie může dítěti pomoci jen podle poloviny Čechů a psychofarmaka podle pětiny. Spíše než profesionální pomoc upřednostňují pro své potomky pobyt v přírodě či kontakt s kamarády, vyplývá to z průzkumu realizovaného pro T-Mobile a neziskovou organizaci Nevypusť duši. Dalším problémem je ale i nedostatek péče, například na dětského psychiatra či psychologa se průměrně čeká až 6 měsíců.
České stromy trápí úbytek jehličí a listí. Defoliace je známkou toho, že stromy nejsou v dobrém stavu. Zcela zdravých jehličnanů starších 59 let (pokud jde o množství jehličí) jsou v Česku jen 2 %, listnáčů ve stejné věkové kategorii pak 13 %. Za špatný zdravotní stav mohou především vlny extrémního sucha a kůrovcová kalamita. Česká zemědělská univerzita ve spolupráci se společností T-Mobile spustila projekt Jevany, v rámci něhož budou vědci pomocí senzorů, dronů a internetu věcí hledat možnosti ochrany lesů před zhoršujícími se podmínkami.
Během posledního roku se 31,8 % českých firem setkalo s kybernetickým útokem. Další desetina nicméně ani nemá přehled o svém zabezpečení. Čtvrtina podniků pak nepovažuje úroveň svého IT zabezpečení za dostatečnou, nicméně jen necelá třetina z těchto firem plánuje na něj zvýšit svůj rozpočet. Vyplývá to z průzkumu Česka v datech realizovaného prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
Češi dají za jídlo a nealkoholické pití 17,1 % rozpočtu své domácnosti. Tato hodnota od roku 1990 mírně klesla o necelé dva procentní body. Současně dlouhodobě klesá i počet domácností, které si nemohou aspoň jednou za dva dny dovolit maso, nebo jeho vegetariánský ekvivalent. Zatímco v roce 2020 to bylo pouze 4,1 % domácností, v roce 2013 šlo o 13,1 % domácností.
Předat firmu svým potomkům si přejí téměř dvě třetiny českých podnikatelů. Předávku na další generaci přežije ale jen třetina firem. Během pandemické krize se rodinné kruhy podnikatelů semkly a zároveň se u Čechů zvedl zájem o řešení pozůstalosti nejen formou závěti, ale i alternativním způsobem pomocí svěřenských fondů. Zájem o oba typy řešení stoupl, a zatímco počet notářsky vytvořených závětí vzrostl oproti loňskému roku o necelých 12 %, u svěřenských fondů šlo o téměř 40% nárůst. Vyplývá to z dostupných dat Evidence svěřenských fondů.
Během vánočních svátků roste počet zranění a požárů. Častěji se přitom zraňují ženy, které jsou také více ve stresu. Mezi nejčastější nehody patří úrazy spjaté s vánoční výzdobou a přípravou jídla, ale také zažívací potíže způsobené přejídáním. Objevují se však i takové situace jako poranění při rozbalování dárku. Pokud jde o požáry, o Vánocích hoří spíše v domácnostech kvůli adventním věncům a stromečkům. Na přelomu roku pak vzplanou keře a kontejnery zapálené zábavní pyrotechnikou. Výjimkou byl poslední Silvestr, kdy došlo meziročně k 70% poklesu výskytu požárů, a to nejspíše i vlivem proticovidových opatření.
Počet dopravních nehod napříč Evropou dlouhodobě klesá. Přispívá k tomu zejména vytrvalá prevence a nástup nových technologií. Podle mezinárodní studie mohou chytrá auta snížit nehodovost o polovinu. Mnohé pokročilé prvky se už ale v praxi používají. Příkladem za všechny je záchranný systém eCall využívající evropské satelity, s jejichž pomocí vozidlo při nehodě samo kontaktuje tísňovou linku a operátorům sdělí přesnou polohu. Tento systém umožní záchranářům dostat se na místo havárie až dvakrát rychleji, čímž se v Evropě zachrání 2 500 životů ročně. Technologie ale zjednodušují i komunikaci s pojišťovnami, například Generali Česká pojišťovna nabízí chatbota, s jehož pomocí lze řešit pojistnou událost de facto jen s pomocí chytrého telefonu.
Loni darovala peníze více než čtvrtina Čechů. Svůj volný čas ale dobročinným účelům věnovalo jen 19 % lidí. To odpovídá trendu ve vyspělých zemích, kde převažující formu pomoci ostatním tvoří právě finanční dary. Naopak v chudších zemích se lidé věnují spíše dobrovolnictví. To na sebe ve vyspělých zemích berou neziskové organizace. Potvrzují to i data univerzity z americké Indiany, která hodnotila prostředí pro fungování prospěšných organizací ve světě. Ve vyspělých zemích je prostředí pro neziskové organizace přívětivější a univerzita je často hodnotila maximálním počtem 5 bodů. Česko za nimi zaostává, bylo totiž ohodnoceno 3,7 body.