Vánoce jsou dávno za námi a z nového roku uplynulo několik týdnů. Týdnů, během nichž většina z nás podle statistik ztratí zájem či vůli dodržovat svá novoroční předsevzetí včetně toho asi nejčastějšího - zhubnout a začít se víc hýbat. Což je škoda, zvláště uvážíme-li, že nadváhou či dokonce obezitou trpí v Česku 71 % mužů a skoro 57 % žen. Nejvíce v historii.
V Česku žijí jen dvě skupiny lidí. Ti, kteří 22. února 1998 v 5:45 ráno hypnotizovali televizor a fandili českým hokejistům ve finále olympijského turnaje v Naganu, a ti, kteří se narodili později a euforii památného zápasu znají jen z vyprávění. Není divu - zlatá olympijská medaile, kterou parta kolem Haška, Jágra, nebo Růžičky vybojovala, byla vůbec první pro samostatnou Českou republiku a teprve třetí, započítáme-li statistiky společného státu Čechů a Slováků. Takovou byl tehdy „turnaj století” událostí!
Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande, neboli celý český národ je banda simulantů, pravil ve Švejkovi vrchní vojenský lékař Bautze. Dokazují to čísla o českých nemocenských? Zatímco ještě v roce 2007 bychom u nás na 100 tisíc pojištěnců zaznamenali 60 tisíc případů pracovní neschopnosti, o deset let později tyto počty klesly na polovinu. „Vyléčily” Čechy změny legislativy, nebo prostě marodíme méně? Uvařte si horký čaj s citrónem a podívejte se na analýzu Česka v datech!
Odhalených pojistných podvodů přibývá pomaleji, mění se ale oblasti, kde to Češi nejčastěji „zkoušejí”.
Když se v roce 1986 objevil na stránkách časopisu The Economist tzv. BigMac Index, tedy srovnání cen klasického sendviče od McDonald‘s na různých trzích, nikdo netušil, že již za několik let se z nezávazné hříčky stane zavedený pojem. Dnes se s ním setkáme na stránkách populárních magazínů, turistických průvodců i seriózních učebnic ekonomie.
Ve vedení společností v Česku přibývá v posledních letech žen, přesto jejich podíl nedosahuje ani 10 % a naše země je v této statistice na chvostu Evropské unie. Jak jsou na tom okolní země? A projevily se na jejich výsledcích státem nastavené kvóty? Přečtěte si v nejnovějším článku Česka v datech!
Zima se blíží a spolu s ní i období vyšší spotřeby elektřiny či plynu. Víte, kolik za energie platíte? A kolik za ně vydá soused ve vedlejším kraji? A že výslednou částku, kterou najdete na fakturách, určují dodavatelé, distributoři i stát? A tušili jste, že v případě elektřiny platíme méně než polovinu toho, co v Německu? Podívejte se na analýzu Česka v datech věnovanou tentokrát energiím.
Většina z nás už se asi smířila s tím, že je v dnešní době někým - ať už člověkem, či strojem - sledována prakticky všude. Na ulicích, na úřadech, ve firmách, v MHD. Pověstným „velkým bratrem” ale nemusí být jenom kamera nebo dozorčí ve stanici metra. Je jím i mobilní telefon každého z nás. Znamená to ale, že je mobil v kapse či kabelce nutně naším nepřítelem? Podívejte se na data o mobilech v Česku.
V Česku šly na vědu, vývoj a inovace v roce 2014 necelá 2 % HDP. S výjimkou Slovinska to bylo nejvíc z bývalého východního bloku, více než polovina prostředků na vědu přitom přitéká z pokladen podniků. Necelá třetina výdajů jde z domácích veřejných výdajů (státního rozpočtu), 16 % pak ze zahraničních veřejných zdrojů (tedy především z fondů EU). Podívejte se s námi, kdo a jak zajišťuje financování české vědy!
Letošní volby do Poslanecké sněmovny rozhodnou dosud nerozhodnutí, alespoň to ukazují průzkumy, které probíhaly během léta. Některé politické strany může rozhodnutí dostatku váhajících voličů dostat do vlády, stejně jako zařídit jejich odchod ze sněmovny. Zároveň se k urnám chystá i více mladých lidí a roste tak potenciál stran, jejichž elektorát tvoří větší měrou třeba studenti.