Alternativní měny

Alternativní měny

Česko je jedním z evropských lídrů ve využívání kryptoměn. Elektronickými penězi se u nás dá platit nejen v mnoha obchodech, ale i v osmnácti kavárnách, jednadvaceti restauracích či sedmadvaceti ubytovacích zařízeních. I co se týče možností placení alternativními měnami v rámci „nočního života”, jsme s jedenácti podniky absolutní evropskou jedničkou.

Alespoň základní povědomí o tom, co kryptoměny jsou, má asi většina z nás. Jde o moderní druh platidla, který je tvořen a uchováván pouze elektronicky. Díky komplexnímu systému šifrování jsou kryptoměny decentralizované, fungují na bázi peer-to-peer systému (transakce mezi konkrétními uživateli bez potřeby prostředníka), platí všude po světě bez rozdílu, jsou transparentní, anonymní (alespoň z velké části) a nepojí se s nimi žádné poplatky.

Bitcoin, Litecoin, nebo Ethereum?

Asi tou vůbec nejznámější kryptoměnou je bitcoin, nejstarší, nejrozšířenější a v současnosti zároveň nejdražší verze elektronických peněz. Bitcoin však není ani zdaleka jediným druhem alternativní měny. V říjnu roku 2019 byl počet různých druhů kryptoměn odhadován na 2 957 a toto číslo neustále roste. Každá z forem těchto elektronických peněz funguje na trochu jiném principu a jejich množství je prakticky neomezené.

Přestože se „zrození” digitálních měn dá datovat vlastně k samotnému vzniku internetu, první skutečný boom zažily až v roce 2009. Tehdy totiž vývojář či skupina vývojářů známá pod pseudonymem Satoshi Nakamoto vytvořila bitcoin, kterého si v roce 2013 během výrazných krizí eura začala všímat i laická veřejnost hledající alternativu k tradičním měnám. Bitcoin má na světovém trhu unikátní pozici nejen díky své revolučnosti, ale i díky tomu, že jej je a vždy bude omezené množství. Nikdy nebude možné vytěžit více než 21 milionů bitcoinů a v současnosti jich k vytěžení zbývají už jen necelé tři miliony. Denně se průměrně vytěží na 1800 elektronických mincí.

Tab.1: Aktuální kurzy vybraných kryptoměn

Ceny různých druhů digitálních peněz se dost podstatně liší, a to nejen mezi sebou, ale i v porovnání v rámci různých - i poměrně krátkých - časových období. V prosinci roku 2017 se cena jednoho bitcoinu vyšplhala na historicky nejvyšších 424 000 Kč, o rok dříve jste jej přitom mohli pořídit za něco málo přes 20 tisíc korun. Velmi časté jsou však i značné cenové propady. V prosinci roku 2018 tak cena bitcoinu klesla na necelých 80 tisíc korun. Ke dni 12. listopadu 2019 se cena jednoho bitcoinu pohybovala lehce nad hranicí dvou set tisíc korun.

Blockchain

V souvislosti s kryptoměnami je důležitý ještě termín blockchain, který označuje databázi, do které se ukládají záznamy všech transakcí. Zjednodušeně jde o neustále se obnovující účetní knihu, která se skládá z transakcí a takzvaných bloků. Transakce v ní vytvářejí uživatelé, kteří zároveň poskytují část svého výpočetního výkonu pro ověřování veškeré transakční historie zapsané v blocích. Blockchainy začínaly ze své podstaty jako decentralizované a veřejné, ale od roku 2014 se experimentuje i se soukromými blockchainy pro privátní obchodní transakce konkrétních subjektů.

Blockchain zároveň slouží i k zaručení pravdivosti všech transakcí. Jednotlivé bloky obsahující transakce na sebe totiž navazují, a jakmile se jeden z nich uzavře, už se tvoří nový. Pokud se byste proto chtěli v této „účetní knize” něco změnit, museli byste přepsat i všechny novější bloky. Uzavření jediného bloku je energeticky velmi náročné a čím starší blok se snažíte otevřít, tím obtížnější to je. Bloky navíc průměrně vznikají každých deset minut, takže se jejich zpětné otevírání a přepisování hodnot v nich rozhodně nevyplatí.

Uzavírání každého blockchainu je složitou matematickou operací, která vyžaduje velké množství energie, jelikož funguje formou pokus/omyl. Je potřeba neustále dosazovat nová a nová čísla, ze kterých může vzejít správný výsledek, který blok uzavře. Proč by se o to někdo snažil, když jde v podstatě jen o energeticky náročnou hádanku s nejistým výsledkem? Uzavření bloku je totiž odměněno novými bitcoiny. Z počátku bylo uzavření odměněno 50 bitcoiny, ale každé čtyři roky dochází k půlení tohoto počtu. V současnosti uzavření vynáší 12,5 bitcoinu, což je v přepočtu přes 2,5 milionu korun. Uzavírání jednotlivých bloků je tím, čemu se říká těžba kryptoměny.

I tato moderní technologie však má své mouchy. Jednou z těch nejvýraznějších je vysoká spotřeba energie, kterou si provoz blockchainu a přidávání nových transakcí vyžaduje. Podle údajů serveru Digiconomist si jen provoz bitcoinu (jedné z hlavních kryptoměn využívajících blockchainovou technologii) vyžádá 73,12 terawatthodin ročně, což je spotřeba srovnatelná s roční spotřebou celého Rakouska. Každý rok tak za sebou nechává uhlíkovou stopu srovnatelnou s Dánskem a vytvoří tolik elektronického odpadu jako Lucembursko.

V poslední době můžeme pozorovat rostoucí zájem o kryptoměny ze strany tradičních finančních instituci a regulačních orgánů například formou najímání specialistů na tuto oblast. Kryptoměny již přestávají být alternativou ve smyslu vstupu do neregulované zóny ekonomiky, ale stávají se alternativní investiční příležitostí a doplňkem portfolia.

Jakub Řídel, expert na technologii blockchain a kryptoměny, Deloitte

Využívání alternativních měn

Přestože s sebou alternativní měny přinášejí celou řadu nesporných výhod, stále se jim nedaří stát se součástí běžného života. Podle průzkumu z roku 2018 kryptoměny využívá pouze 0,71 % populace a k jejich začlenění do tradiční ekonomiky v pětiletém horizontu s největší pravděpodobností nedojde. Při diskuzích o využitelnosti elektronických měn jsou elektronické peníze často přirovnávány k e-mailu. Ačkoliv byl první e-mail odeslán už v roce 1971, k jeho mainstreamovému využívání došlo až o více než 25 let později.

Přesto některé české firmy umožňují svým zákazníkům digitální měnu při nákupech využívat. Jedním z hlavních průkopníků využívání bitcoinů v běžném životě je pražská Paralelní Polis a její kavárna Bitcoin Coffee. Za výběrovou kávu zde nezaplatíte ani korunami, ani eury, ale musíte si nabít kryptoměnami virtuální platební kartu, kterou si pomocí NFC čipu můžete dokonce zavést pod kůži. Tento čip slouží nejen k placení, ale i otevírání dveří a bezkontaktnímu přihlašování do počítače. K placení kryptoměnami však nemusíte podstupovat chirurgické zákroky, stačí k nim přenosný čip, či dokonce kartička s QR kódem sloužící jako peněženka.

Skryté hrozby

Mnozí se však obávají, že se dají kryptoměny snadno krást či těžit na účet někoho jiného. Ačkoliv jejich šifrování velmi pokročilo, mají tyto obavy reálný základ. Takzvaný kryptojacking spočívá například v internetovém útoku na procesor počítače, který tak bez vědomí jeho majitele tajně těží kryptoměnu a ta pak putuje do kapsy útočníka. Ke kryptojackingu se hackeři uchylují poměrně často, jelikož jím riskují velmi málo a mohou naopak hodně získat. Kryptojacking totiž neničí data poškozeného, ani mu jinak neubližuje. Jediné, co může oběť pocítit, je vyšší účet za elektřinu a pomalejší počítač. Tresty, které hackerům hrozí, jsou tak mnohem mírnější, než u jiných zločinů spojených s kryptoměnami. Kryptojackingový útok může navíc díky své nenápadnosti zůstat dlouhou dobu skrytý a útočníkovi tak vydělat obrovský balík virtuální měny.

Více se o kybernetické bezpečnosti můžete dočíst v našem článku.

Počet kryptojackingových útoků během roku 2018 klesl podle společnosti Symantec o 52 %. Takto významný pokles má dva hlavní důvody. S největší pravděpodobností k němu došlo kvůli značnému poklesu hodnoty kryptoměn a efektivnějšímu boji s hackery. V roce 2018 byl přes celkový pokles počtu útoků zastaven čtyřnásobek pokusů o kryptojacking ve srovnání s předchozím obdobím.

V souvislosti s kryptoměnami však existují i závažnější zločiny, které nejsou jen obyčejnými krádežemi. Jedním z nejznámějších útoků je takzvaný ransomware, kterým útočníci kradou data, která pak výměnou za kryptoměnu nabízejí vrátit. Obětí těchto útoků se nestávají jen soukromé osoby, ale především i firmy či instituce, jako jsou nemocnice. Na ukradených datech tak často závisí lidské životy a tyto zločiny jsou proto mnohem závažnější než utajené těžení.

Miroslav Kvapil, generální ředitel Servodata, a.s.

Kryptočesko

Přes obavy z možných útoků mohou elektronické peněženky lidé využívat jako formu placení v celé řadě českých firem. Kryptoměny u nás platí například na šesti sportovištích, třinácti místech určených k zábavě (herní kluby, únikové hry, kina, muzea a další), v osmnácti kavárnách, jednadvaceti restauracích, sedmadvaceti ubytovacích zařízeních, ve sto třinácti obchodech a na mnoha dalších místech.

Největší počet podniků využívajících kryptoměny je v Praze, kde jste jich k listopadu 2019 mohli najít 158. Logicky byste na druhém místě pravděpodobně očekávali Brno, ale druhou příčku poměrně překvapivě obsadil Žatec s 53 firmami akceptujícími digitální měnu. Při bližším zkoumání mapy však zjistíte, že se všechny obchody vztahují k jediné adrese. Tato překvapivá statistika má své vysvětlení. Jde totiž o výdejnu více než padesátky eshopů spadajících pod internetový obchod patřící jedinému majiteli.

Po Žatci už skutečně následuje Brno se třiceti místy, která přijímají platby v kryptoměnách, a na čtvrtém místě je s jedenácti lokacemi Ostrava.

Svět v kryptoměnách

O tom, že je Česko jednou z velmocí alternativních měn, asi nemůže být pochyb. I v celosvětovém srovnání si totiž stojíme velmi dobře. Pokud sečteme všechny bankomaty, restaurace, atrakce a další podniky, ve kterých se dá platit kryptoměnami, dostává se Česko na osmou příčku na světě. Na absolutního lídra, kterými jsou Spojené státy, samozřejmě nestačíme, ale k dohnání Itálie vedoucí evropské srovnání nám zase tolik nechybí. Z hlediska evropského srovnání se Česko zatím dostalo na pátou příčku.

Při podrobnějším nahlédnutí do statistik lze vypozorovat, že se v některých oblastech dostáváme až na pomyslné stupně vítězů. Z celosvětového pohledu máme 4. nejvyšší počet kaváren akceptujících platbu v kryptoměnách a z hlediska Evropy jsme v tomto ohledu třetí. Třetí jsme celosvětově i v počtu zábavních míst a díky jedenácti takovým lokacím sdílíme v Evropě prvenství s Německem. Evropské prvenství si držíme pak v případě podniků orientujících se na „noční život” a v celosvětovém měřítku v jejich počtu zaostáváme pouze za Spojenými státy a Japonskem.

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.