Chytrá města a jejich data

Chytrá města a jejich data

Chytré město se nespokojí s odpadkovým košem, který hlásí, že je plný, nebo s lavičkou, u které se připojíte na wifi. Jádrem celého konceptu jsou především data a využívání informací, které technologické „vychytávky” poskytují. A spolu s tím i jejich efektivní poskytnutí veřejnosti. Jak jsme na tom tedy s otevřenými daty v Česku?

Evropské měřítko: Češi postupně otevírají data

V evropském srovnání na tom Česká republika v oblasti otevřených dat není nejlépe, a to i přesto, že se v mezinárodním srovnání na portálu European Data Portal (projekt Evropské komise) Česko ve zprávě za rok 2018 dostalo do druhé nejvyšší skupiny tzv. Fast-trackers. Je však třeba dodat, že to znamená 21. místo z 31 států. V řadě oblastí se drží okolo průměru či pod ním, zvlášť nevyniká v žádné z oblastí a v některých důležitých oblastech, jako je třeba dopad a využití otevřených dat, jsme silně pod průměrem Evropy. ČR získala v podrobném hodnocení, do kterého spadá politická podpora otevřených dat, jejich kvalita, množství portálů na nich vystavěných a dopad jejich využívání, 61,6 % bodů a drží tak krok například s Finskem, Chorvatskem (oba 61,8 %) či Rumunskem (62,0 %).

Výrazně lépe je ovšem hodnoceno Slovensko, které v roce 2018 získalo 73,6 % možných bodů a skončilo tak na 10. místě žebříčku. Pokud se podíváme na detaily obou zemí, rozdíl najdeme především ve větším využívání dat u našich východních sousedů, ale také v lepších datových portálech (jestli je možné data jednoduše stáhnout, jsou strojově čitelná, mají API apod.), což může být klíčové právě pro využití dat. Oproti tomu Česko je lépe hodnoceno z hlediska kvality dostupných dat. Hlavní nedostatky vykazuje ČR především v politické aktivitě směrem ke zpřístupňování dat (obecně nedostatečné porozumění otázce otevřených dat mezi institucemi, nedostatečná spolupráce mezi ministerstvy a úřady, podfinancování této oblasti, nedostatek specialistů nebo i horší podmínky pro vznik startupů v dané oblasti).

Navzdory těmto výtkám se ale Česko od roku 2016 posunulo z nižší kategorie (tzv. Followers), když právě před třemi lety získalo pouze 55 % možných bodů. Lídry v oblasti Open Data jsou země západní a jižní Evropy (Francie, Irsko, Španělsko nebo Itálie), ve stejné skupině jako Česko pak najdeme další státy střední Evropy nebo východního Balkánu. Možná překvapivě v této oblasti zaostávají severské země: Švédsko, Norsko, Estonsko, Dánsko nebo Island.

Zpřístupnění dat je prvním krokem, ale to důležité je jejich následné využívání. Je nezbytné vytvářet a podporovat prostředí, v němž budou nad daty vznikat smysluplné aplikace, které budou adresovat problémy a poptávku dnešního světa. Otevřená data mohou významně přispět k informovanějšímu rozhodování občanů a veřejné správy, podpořit inovace a rozvoj ekonomiky.

Petra Konečná, odbornice na otevřená data ze společnosti Deloitte a členka Expertní skupiny Evropské komise pro oblast sdílení dat

Praha vs. Brno: Zatím remíza

Porovnávat můžeme i v rámci České republiky na úrovni obcí, a to konkrétně jaké množství datových souborů která obec poskytuje a kolik je nad nimi vybudováno aplikací. Mezi českými městy jednoznačně vede Praha s 237 dostupnými soubory, druhá je pak Plzeň (163 souborů) a třetí Brno (149 souborů). Ovšem při porovnání dostupných aplikací, které na těchto datech staví (podle seznamů přímo na webových stránkách jednotlivých měst) má navrch Brno s celkem 78 aplikacemi oproti 10, které nabízí Praha. Co si pod takovými aplikacemi můžeme představit? Třeba kalendář kulturních či sportovních akcí ve městě, mapy volných parkovacích ploch, monitoring stavu ovzduší, přehled hlasování na městské radě, přehled hospodaření a mnoho dalších.

Pro porovnání, třeba takový Vilnius má podle studie Mendelovy univerzity Smart City & Smart Region 30 dostupných aplikací, Londýn pak 600, ačkoli otevřených sad dat má pouze 80. Záleží totiž i na tom, jak rozsáhlé a ucelené jednotlivé soubory jsou, zda má město pouze několik málo např. mapových podkladů (které jsou ale rozsáhlé), nebo se na jeho datovém portálu vyskytuje - tak jako v případě Prahy - okolo stovky různých map.

Úspěšné projekty otevřených dat mají společné rysy - základním předpokladem je, že se potká nabídka s poptávkou. Proto země, které intenzivně otevření dat podporují, vytváří platformy, skrz které sbírají podněty - o jaká data by byl zájem, jaké problémy lidi řeší a jaké oblasti je zajímají - a na základě těchto podnětů data následně zpřístupňují.

Petra Konečná, odbornice na otevřená data ze společnosti Deloitte a členka Expertní skupiny Evropské komise pro oblast sdílení dat

Další možné srovnání přináší studie Smart City & Smart region z hlediska fází implementace konceptu chytrého města. Z tohoto pohledu je na prvním místě Praha, mimo jiné i díky platformě Golemio (která umí zobrazit data o prodeji jízdenek, využití MHD, vývoje nabídek a využívání Airbnb, bio obchody a komunitní zahrady nebo real-time data ohledně obsazenosti parkovacích ploch či stavu ovzduší).

Po Praze následují Středočeský, Moravskoslezský a Zlínský kraj, poté město Třinec. Moravskoslezský kraj je obecně hodnocen velmi dobře, kromě kraje samotného se do první dvacítky hodnocených subjektů dostala i města Opava a Ostrava. Pokud bychom se podívali na tabulku průměrných hodnot v krajích (s výjimkou nehodnocené Prahy, která je pro účely srovnání považována za město), najdeme Moravskoslezský kraj na prvním místě, následovaný Krajem Vysočina a Olomouckým krajem. Oproti tomu Středočeský kraj, jakkoli je jeho připravenost hodnocena vysoko, dostává na chvost kvůli nízké připravenosti jeho jednotlivých měst, stejně jako je tomu v případě Jihomoravského kraje. Na posledním místě je zatím hodnocen náš nejmenší kraj - Karlovarský.

Obce jsou dnes povinny poskytnout informace na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Každý má právo na poskytnutí informace a dotyčná instituce mu musí vyhovět, má-li k informacím přístup. Takový proces je ale pracný a zdlouhavý. Samosprávy také mohou data poskytnout zveřejněním v podobě otevřených dat, tedy datových souborů ve strojově čitelném formátu, s otevřenou licencí a popisnými metadaty. Pojetí dat jako služby občanům, které jednotlivým subjektům umožní stavět nad daty inovativní služby a produkty, je ovšem něco nového.

Miroslav Kvapil, generální ředitel společnosti Servodata

K čemu mohou sloužit otevřená data?

  • Zvýšení efektivity: uvolnění dat znamená možnost je sdílet a analyzovat.
  • Podpora ekonomiky: data jsou zdrojem inovací, podnikatelských příležitostí a pracovních nabídek. Lze je využít třeba v dopravě, logistice, zdravotnictví či bankovnictví. Firmy pracují s daty jako se surovinou, vytváří nad nimi aplikace, které generují přidanou hodnotu a zisk.
  • Transparentnost, zefektivnění a kontrola veřejné správy: zveřejněná data umožňují kontrolu, jak se hospodaří s daněmi nebo jaké jsou náklady jednotlivých institucí.
  • Zapojení občanů do rozhodování: občané se mohou díky datům a analýzám kvalifikovaněji podílet na fungování státu.
  • Datová žurnalistika: otevřená data jsou nezastupitelným zdrojem informací pro média.


  • Zdroj: plzen.eu

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.