Moderní senioři

Moderní senioři

Senioři jsou mnohem aktivnější skupinou, než by se mohlo na první pohled zdát. S neustálým prodlužováním života mnohem častěji pracují, rádi cestují, a nebojí se ani moderních technologií. Jaký je skutečně život seniorů, to se dozvíte z dalšího článku Česka v datech.

V České republice žije přes 10,6 milionu občanů, jejichž průměrný věk se za posledních dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky. Průměrnému Čechovi je dnes 43,3 roku. Není proto žádným velkým překvapením, že se v populaci nachází i větší procento seniorů. Počet českých občanů nad věkovou hranicí pětašedesáti let se v roce 2018 posunul na 2,062 milionů. Nejvyšší podíl seniorů v populaci je v Královéhradeckém kraji, kde přesahuje 21 %, nejméně jich je ve Středočeském kraji a v Praze (19 %).

Senioři tak tvoří 19,6 %  české populace, což je však z evropského hlediska stále podprůměrný výsledek. Například v roce 2017 zastávali největší poměr občané důchodového věku v Itálii, kde tvořili 22,3 % celkového počtu obyvatel. Zdaleka nejmenší byl poměr seniorů v populaci Turecka, kde se jejich podíl dostal na 8,3 procenta.

Práce i v pokročilém věku

Představa seniorského života se většinou skládá z postaršího páru s omezenými možnostmi pohybu žijícího na vesnici v domě s velkou zahradou, které věnují většinu svého času. Svůj domov navíc opouštějí jen v případě nejvyšší potřeby, což bývá třeba nákup v místních potravinách. Skutečnost se však často oproti předsudkům dost liší, a ani život seniorů v tomto ohledu není výjimkou.

Délka pracovního života se v České republice za posledních deset let prodloužila o téměř tři roky, a v roce 2018 tak dosáhla 36,3 roku. Češi se tak nacházejí těsně nad průměrem Evropské unie, ale stále se v naší populaci nenachází tolik „pracantů” jako na Islandu, kde jsou lidé zvyklí pracovat v průměru až o deset let déle než my.

V České republice je poměrně vysoká míra zaměstnanosti v předdůchodovém věku 55-64 let. S více než 68 % pracujících mužů v této věkové kategorii jsme v roce 2016 byli v evropském měřítku na devátém místě, z hlediska žen jsme se dostali na příčku s číslem jedenáct. Ačkoliv u nás ve věku 55-64 let pracuje „jen” 49 % žen, stále se z hlediska evropského prostředí jedná o nadprůměr. V loňském roce v České republice tyto počty navíc vzrostly a s nimi i počet pracujících starších pětašedesáti let, a to o 7,1 tisíce.
Z průzkumu společnosti Deloitte vychází, že kvalita práce u Čechů starších padesáti let se v ničem neliší od jejich mladších spoluobčanů. Bývají stejně kreativní a inovativní, a navíc mají díky bohatším pracovním i osobním zkušenostem i zdravější a realističtější úsudek.

Senioři v sobě většinou nesou obrovské množství zkušeností z dlouholetého pracovního nasazení. S určitou mírou odstupu a nadhledu jsou schopni řešit řadu situací pragmaticky a s rozvahou. Toto pak mohou předávat mladším kolegům a být jim dobrými rádci a mentory. Poměrně velké procento seniorů je schopno naučit se pracovat s moderními technologiemi, sledovat nové trendy a i v seniorském věku se dále vzdělávat. Tím pádem je vnímáme jako důležitou a integrální součástí všech týmů.

Ondřej Přerovský, senior manažer, poradenství v oblasti lidského kapitálu, Deloitte

Se zdravím na štíru

Pokud však seniorům něco ve výkonu jejich práce brání, bývá to většinou slábnoucí zdraví. Po dosažení 65 let penzistky průměrně čeká ještě 8,5 let života ve zdraví, u pánů je to ještě o necelý rok méně.

Více informací o zdraví v Evropě se dozvíte na našem sesterském webu Evropa v datech.

Z hodnocení organizace HelpAge, která se zaměřuje na kvalitu života seniorů, vychází Česká republika velmi dobře. Díky skvělému umístění ve třech ze čtyř kategorií, kterými jsou finanční situace, vzdělání a zaměstnání seniorů a sociální zabezpečení, jsme se tak dostali na první příčku ze všech zemí východní Evropy a na celkovou 22. pozici z 96 hodnocených zemí. Zdraví je však jednou z mála kategorií, kde Česko zaostává. Zde jsme se totiž v celkovém hodnocení propadli až na 47. příčku.

V současnosti existují moderní technologie poskytující pomoc v krizových situacích, jejichž přítomnost a využívání seniory žádným způsobem neomezuje. Jde například o speciální chytré hodinky, jejichž obdobu používá většina z nás třeba k měření sportovních výkonů, spánku nebo pohybu během dne. Hodinky pro seniory jsou vybaveny SOS tlačítkem pro přivolání rychlé pomoci. Po stisknutí tohoto tlačítka se seniorovi ozve dispečink a i v případě, kdy postižený hovor nepřijme, může rovnou přivolat složky záchranného systému. Takové hodinky totiž dispečinku automaticky sdělí i přesnou polohu svého majitele podle zabudovaného GPS.

Miroslav Kvapil, generální ředitel společnosti Servodata

Hluboko do kapsy?

Díky poměrně nízké míře chudoby a dobrým důchodovým podmínkám se Česká republika v hodnocení organizace HelpAge drží v oblasti financí na dvanácté pozici. Průměrný důchod činí 11 960 Kč. Z toho nejvyššího se mohou těšit občané Prahy, kde dosahuje 12 934 Kč, a naopak nejnižší důchod v průměrné hodnotě 11 658 Kč čeká seniory v Ústeckém kraji.

Zběhlí jsou senioři i v oblasti internetového nakupování, avšak ani zdaleka ne tolik jako jiné věkové kategorie. K alespoň jednomu online nákupu za život se přiznala více než pětina českých občanů v důchodovém věku. Na opačném konci spektra jsou lidé ve věku 25-34 let, kteří alespoň jednou za život v eshopu nakoupili v devíti z deseti případů.

Přestože jsou senioři věkovou skupinou, která internetové obchody využívá nejméně, klienti České spořitelny starší pětašedesáti let na internetu během uplynulých 12 měsíců utratili přes 403 milionů korun. Nejaktivnější byli senioři z Prahy, kteří na internetu utratili téměř třetinu celkového objemu (130 milionů korun).

AliExpress, Slevomat, Booking nebo Wish? Kdo vítězí mezi seniory?

Co se týče nákupů na vybraných nákupních portálech, vede mezi seniory Wish.com, kde klienti České spořitelny v důchodovém věku provedli za poslední rok více než 66 tisíc různých transakcí. Americký internetový obchod Wish.com rovněž vede v objemu utracených obnosů, který za seniory v loňském roce činil 19,5 milionů korun, což je o dva miliony více než obnos odeslaný Bookingu, který je co do objemu na druhém místě. Senioři jsou i podstatnou součástí klientů tuzemského Slevomatu, kde v průměru utratí více než lidé z jiných věkových kategorií.

Mýtus o seniorech, kteří se bojí digitálních technologií a vše zařizují na pobočce, už dávno neplatí. Každý třetí z uživatelů našeho digitálního bankovnictví George je starší 60 let. Vyřizovat platby na pobočky chodí dnes méně než 30 tisíc klientů starších 60 let a toto číslo neustále klesá.

Filip Zeman, ředitel digitálního bankovnictví České spořitelny

Zajímavé je také sledovat, jaké země penzisté pro své online nákupy využívají. Drtivá většina nákupů po internetu všech věkových kategorií směřovala na české obchody, a ani senioři nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nákupy z domácích eshopů činily podle Českého statistického úřadu 90 % všech online nákupů českých občanů starších pětašedesáti let. Následovaly transakce s obchody z jiných zemí Evropské unie s necelými osmi procenty a méně než tři procenta seniorů důvěřovala eshopům ze zemí mimo EU. Penzisté však svým kupním chováním statistiky České republiky moc neovlivňují, jelikož Češi zahraniční obchody využívají obecně velmi málo. Ze zahraničních online obchodů mimo Unii totiž méně nakupují jen Bulhaři, Poláci a Rumuni.

Penzisté se v oblasti online nákupů od ostatních věkových kategorií odlišují z hlediska zboží, které na internetu nakupují. U všech ostatních věkových kategorií totiž s přehledem vítězí oblečení, obuv a doplňky, které například ve věku 25-34 let kupuje 52 % všech příslušníků této kategorie. U seniorů však s drobným náskokem vedou domácí spotřebiče a elektronika, které tvoří téměř 42 % všech jejich nákupů.

Za oblečení podle informací od České spořitelny kartou nejvíce utrácejí senioři z Prahy, v restauracích v průměru nejvíce utrácejí senioři z Moravskoslezského kraje. Co se týče dopravy, je na předních příčkách opět Praha, kterou však nepatrně převyšují střední Čechy.

V kategorii zdravotnictví naopak senioři nijak nevynikají v rámci jednotlivých věkových skupin. V průměru za léky a zdravotnické služby platí kartou více rodiny s dětmi.

Co s volným časem?

S nástupem do důchodu se zákonitě pojí i nárůst volného času. Toho mají penzisté skutečně mnohem více než ostatní věkové kategorie. Jak s ním ale zacházejí? Jednou z prvních aktivit, která přijde na mysl v souvislosti s volným časem, je bezpochyby cestování. V tom jsou čeští senioři v evropském měřítku velmi nadprůměrní. Zatímco starší občané EU průměrně cestují ve 48,8 % případů, Češi výletují z více než 64,1 %.

Cestování si během volného času užívá přes 80 % Čechů. Další informace o českém cestování naleznete zde.

Hýbat se musíme všichni, a to nezávisle na věku. Čeští senioři však k otázce sportu přistupují přinejlepším velmi obezřetně. Podle statistiky Eurostatu z roku 2014 se sportem zabývá jen 10 % českých občanů starších šedesáti pěti let. Společně s těmi slovenskými tak čeští senioři představovali jednu z nejméně zastoupených kategorií z hlediska sportu. Češi v této statistice navíc zaznamenali největší nepoměr mezi sportovně nejaktivnější (15-24 let) a nejpasivnější věkovou skupinou (65+), který činil 58 procentních bodů.

Díky většímu množství volného času se senioři mohou pyšnit nejdelšími časy tradičních volnočasových aktivit. Denně tráví více než tři hodiny sledováním televize, hodinu a čtvrt odpočinkem a přibližně hodinu čtením či poslechem hudby. Naopak hraní počítačových her či surfování po internetu nevěnují ani zdaleka tolik času, co jiné věkové kategorie. Senioři zároveň tráví nejvíce času domácími pracemi. U žen je to více než čtyři hodiny denně a u mužů něco málo přes tři. To je více než dvojnásobek času, než ke kterému se hlásí věková skupina 18-24 let.

Internetoví domorodci

I internet však senioři běžně využívají, ačkoliv je jejich pohyb v kyberprostoru mnohem omezenější než u jiných věkových skupin. Z dat Českého statistického úřadu vychází, že alespoň jednou v životě internet využila přesně polovina českých seniorů a denně se na web přihlašuje čtvrtina občanů starších 65 let. Ačkoliv jsou senioři v tomto ohledu nejmenší kategorií, stále se jedná o více než půl milionu uživatelů.

Internet za účelem zábavy využívají senioři k obdobným aktivitám jako jiné věkové kategorie. I lidé starší pětašedesáti let v internetovém prostředí rádi poslouchají hudbu, sledují videa, a dokonce hrají i hry. Poměrově jde však opět o nejméně zastoupenou skupinu, a to ve všech ohledech.

S internetem se v současnosti velmi úzce pojí i sociální sítě, které se stále více stávají běžnou součástí života všech věkových vrstev. I starší občané České republiky s nimi přicházejí do kontaktu, ačkoliv mnohem méně než ostatní. V kategorii 65+ totiž sociální sítě aktivně využívá pouze necelých osm procent lidí. Od roku 2013 se však počet seniorů na sociálních sítích z původních dvou procent zčtyřnásobil, což je největší změna ze všech věkových skupin.

Česká republika měla v roce 2017 na sociálních sítích zároveň nejmenší zastoupení svých občanů ve věku od 55-74 let z celé Evropské unie. Oproti evropskému průměru 25 % využívali Češi v předdůchodovém věku sociální sítě jen ve 14 % případů. V loňském roce jsme se dostali na 19 %, čímž jsme předběhli Slovinsko, Francii a Polsko, ale i přesto zůstáváme hluboko pod evropským průměrem.

Technosenioři

Mobilními telefony disponuje 90 % občanů v důchodovém věku. Ve většině případů jde o telefony tlačítkové, jelikož smartphone vlastní pouze 16 % z nich. Tlačítkové telefony se těší nejmenší oblibě v kategorii 16-24 let, kde jimi disponuje jen 13 % Čechů. S využíváním chytrých telefonů se úzce pojí i přístup k internetu z těchto zařízení. Mobilní data využívá stále více seniorů. V roce 2018 se ze svých telefonních zařízení k internetu připojilo téměř deset procent všech Čechů starších pětašedesáti let. Ačkoliv může tento poměr působit zanedbatelně, je to více než trojnásobek seniorů, kteří se k mobilnímu internetu připojovali v roce 2015. Co se týče větších elektronických zařízení, počítače v roce 2017 využívalo 32,8 % seniorů, a z toho 16,9 % tvořily laptopy a 3,2 % představovaly tablety.

Oproti roku 2013 se zdvojnásobil i počet seniorů, kteří čtou zprávy na internetu. V současnosti si internetové zpravodajství vyhledává 30 % českých seniorů. S problematikou zpravodajství se v dnešní době velmi úzce pojí i takzvané fake news a řetězové emaily. Právě senioři jsou v tomto ohledu velmi ohroženou skupinou a data získaná společností Elpida a organizací Transitions tyto obavy potvrzují. Přes devadesát procent seniorů, kteří užívají internet, se v minulosti setkalo s “řetězovými emaily”, které přeposílá každý pátý občan starší šedesáti let. Pravdivost informací si pak na svých oblíbených serverech ověřuje pouze 60 % z nich.

Technologie budoucnosti pro dnešní seniory

Jaké možnosti dnes nabízejí chytré technologie určené pro usnadnění života seniorů? Zeptali jsme se Miroslava Kvapila, generálního ředitele společnosti Servodata, která se zabývá mimo jiné právě vývojem chytrých hodinek.



Chytrá domácnost

Chytré hodinky pro seniory lze dnes snadno propojit s chytrou domácností. Pokud se tak senior bude pohybovat mimo svůj domov a začne pršet, hodinky ho dokáží upozornit, že nechal doma otevřené okno, a pomocí těchto hodinek bude možné okno i na dálku zavřít. Naše hodinky, které jsou nyní v pilotním užívání u několika stovek seniorů v Česku, také dokáží dát svému majiteli informaci o tom, že zapomněl zapnutý domácí spotřebič, například varnou desku. Dokáží také detekovat únik plynu a informovat včas svého majitele. Pomocí nich může senior také kontrolovat a nastavovat teplotu v bytě.”

Volný čas

„Naše chytré hodinky, slouží seniorům i ve volném čase. Pokud se cítí sami, mohou zavolat na dispečink a popovídat si s operátorkou. Stejně tak, pokud je například senior delší dobu neaktivní, zavolá operátorka z dispečinku přímo na jeho hodinky a zjistí, zda je v pořádku a zda mu něco nechybí. Majitelé těchto chytrých hodinek mohou samozřejmě využívat i funkce, které dnes řadíme ke standardním: Dokáží se s jejich pomocí udržovat v kondici, protože počítají kroky a měří vzdálenost, kterou jejich majitel pěšky ujde. Za pomoci aplikace v chytrém telefonu nebo na počítači si mohou zkontrolovat svou denní aktivitu. Všechny klíčové aspekty kvality života seniorů tak promítáme do funkcionality hodinek.”

Dostupnost

„Abychom mohli naše asistenční chytré hodinky nabídnout co nejširšímu počtu seniorů, nabízíme je v mnoha variantách, které si každý může sám nakonfigurovat. Díky tomu si senior a jeho rodina mohou sami vybrat, co přesně od hodinek potřebují a očekávají a také v jaké cenové úrovni se chtějí pohybovat. Jelikož většina seniorů v ČR vlastní tlačítkové telefony, vyvinuli jsme naše chytré hodinky tak, aby mohly být plně funkční i bez párování s telefonem. Pokud bude majitel hodinek souhlasit, mohou jeho denní aktivitu sledovat i rodinní příslušníci na svých smartphonech. To znamená, že když se senior třeba vydá na procházku, rodinný příslušník ihned dostane informaci o změně jeho polohy a může například zkontrolovat, zda se v pořádku vrátil.“

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.