Česko v kouři

Česko v kouři

Na konci května roku 2017 vstoupil v platnost takzvaný protikuřácký zákon, který zakázal kouření v restauracích, barech, zařízeních pro kulturní akce a na zastávkách veřejné dopravy. Jak se od té doby změnily počty kuřáků, jejich návyky, nebo ceny cigaret?

Pokud se s kouřením chystáte už delší dobu přestat, je pro vás novoroční předsevzetí pro rok 2020 ideální příležitostí. Poslanecká sněmovna totiž po dlouhém vyjednávání schválila návrh vlády na zvýšení spotřební daně u tabákových výrobků a alkoholu. Spotřební daň by měla stoupnout o deset procent a krabičky cigaret by tak měly podle tabákových firem zdražit o 12 až 13 korun.

Konkrétně se navrhuje u spotřební daně u cigaret zvýšení procentní části o 3 % a zvýšení pevné části v procentním vyjádření o téměř 10,3 %. U doutníků se navrhuje zvýšení pevné části v procentním vyjádření o 9,9 % a u tabáku ke kouření o 10 %. V rámci spotřebních daní bylo od 1. dubna 2019 zavedeno také zdanění zahřívaných tabákových výrobků. I u těchto výrobků se navrhuje zvýšení spotřební daně v procentním vyjádření o 10 %. Není bez zajímavosti, že na některé nové typy cigaret (např. s tekutými náplněmi) tato daň zřejmě nedopadá. V současné chvíli se návrh zákona vrátil ze Senátu do Poslanecké sněmovny Parlamentu České Republiky. Poslanecká sněmovna bude návrh zákona projednávat nejdříve v druhé půlce prosince 2019, a tak je v tuto chvíli velmi pravděpodobné, že účinnost zákona bude posunuta až po 1. lednu 2020.

Aneta Řehánková, konzultantka v oddělení daní, Deloitte

Drahý kouř

V současnosti kuřáci za jednu krabičku zaplatí průměrně 97,60 Kč a jedna cigareta tak přijde na necelou pětikorunu. Cena cigaret se liší nejen podle značky, ale i typu, a cenovka na krabičce s dvaceti cigaretami tak může udávat hodnotu zhruba mezi 82 a 117 Kč za balení. Některé cigarety se však mohou prodávat i po 40 kusech a ty nejdražší z nich pak stojí 178 korun za balíček.

O kouření v Česku jsme psali v lednu 2017, od té doby se ale hodně změnilo, a to i z hlediska stanovování cen cigaret. V minulém článku jsme se věnovali tvorbě ceny modelové krabičky dvaceti cigaret za 80 Kč, nicméně vzhledem k nárůstu spotřební daně v současnosti balení za osmdesát korun nepořídíte. Ceny se aktuálně pohybují okolo devadesáti korun, a proto pro novou verzi cenotvorby využijeme právě krabičku s touto cenovkou.

V minulosti jsme o kouření v Česku psali tady.

Podle serveru Kurzy.cz představuje spotřební daň u krabičky za 90 korun přesně 53,50 Kč. V příštím roce se však má situace změnit a spotřební daň u balíčku stejné ceny stoupne na více než 59 Kč. Společně s DPH se tak bude spotřební daň na ceně místo ze 76,8 % podílet z 83,1 %. Při připočtení nákladů na výrobu klesne čistý zisk producentů cigaret na jedné krabičce o téměř 35 % z 4,51 Kč na 2,94 korun. Právě proto se dá očekávat ono zmiňované až třináctikorunové zdražení.

Kouření ve světě

Ani postupné zdražování však Čechy od kouření neodrazuje. Podle srovnání American Cancer Society a Vital Strategies je Česko na sedmém místě na světě, co se týče množství vykouřených cigaret na osobu. Z jejich společného výzkumu vychází na každého minimálně patnáctiletého Čecha 2 428 cigaret ročně (rozpočteno mezi kuřáky i nekuřáky). Žebříček vede s obrovským náskokem Andorra, ve které na jednoho obyvatele vychází 6 398 cigaret. To však může být do velké míry způsobeno tím, že má Andorra nulovou spotřební daň, a bývá tak častou destinací kuřáků ze sousedních států. Každý člověk, který z Andorry zamíří na území EU si může odvézt až 300 cigaret, 150 doutníčků (tzv. cigarillos) či 75 doutníků bez povinnosti platit daň či clo. Opačná situace je v Bruneji, která žebříček spotřeby cigaret uzavírá. Zde je roční spotřeba každého občana odhadována na pouhých 10 cigaret, na čemž se dozajista podílí relativně přísná protikuřácká pravidla.

Podle informací Státního zdravotního ústavu u nás v roce 2018 tabákové cigarety denně kouřilo přibližně 21,1 % populace (střední hodnota). Více denních kuřáků je dlouhodobě mezi muži (24,5 % v roce 2018), ženy se ke každodennímu kouření přiznaly jen ve 17,9 procentech případů.

Starého psa kouřit neodnaučíš

Po zavedení takzvaného protikuřáckého zákona kuřáků překvapivě neubylo, naopak je jich o 2,7 procentního bodu více než v roce 2017. Přesto však zákon č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek určité změny přinesl. S kouřením absolutně skoncovalo 7 % aktivních kuřáků věku 25 - 44 let a na omezení počtu vykouřených cigaret přistoupilo 33,3 % kuřáků ve věku 15 - 24 let. Až 88,6 %  pětašedesátiletých a starších kuřáků však ve svých návycích nezaznamenalo žádný rozdíl a podle svých slov kouří stejně jako dříve. Právě nejstarší Čeští kuřáci jsou skupinou, která denně spotřebuje největší množství cigaret. Ke kouření více než 25 cigaret denně se přiznává přes 11 % dotazovaných seniorů.

Kuřáci si v současnosti mohou vybírat mezi různými tabákovými výrobky, ke kterým kromě cigaret patří i doutníky či vodní nebo klasické dýmky. Tyto produkty však využívá pouze 16,3 % současných kuřáků a více než 91 % současných kuřáků tabákových výrobků stále kouří komerčně vyráběné cigarety. Sami si cigarety Češi balí jen v necelých dvanácti procentech případů. Samozřejmě existují i kuřáci, kteří své plíce zatěžují různými druhy kuřiva, a jednotlivé kategorie se tak mohou vzájemně prolínat.

Moderní náhražka?

Alternativou k běžným cigaretám jsou cigarety elektronické, známé také jako e-cigarety, vaporizéry či „vapy”. Tato zařízení pomocí baterie zahřívají speciální směs a vytvářejí vonný aerosol podobný cigaretovému kouři, který jejich uživatelé vdechují do plic. Tím, že se směs nezapaluje, ale jen zahřívá, nevznikají škodlivé látky způsobené hořením, jako je oxid uhelnatý, dehet nebo popel. Ačkoliv e-cigarety mnozí vnímají jako zdravější variantu, stejně jako s tabákovými cigaretami jsou s nimi spojeny různá rizika a ani jejich užívání tak není bez rizika.

Prodejci e-cigaret své výrobky dlouho prohlašovali za zdravou variantu klasických tabákových výrobků, ale v poslední době se začínají množit důkazy nebezpečnosti vaporizérů. Kromě zdravotních problémů spojených s dýchacími cestami, které e-cigarety částečně sdílí s klasickými cigaretami, zároveň představují i nová nebezpečí.

Ani „vape” není bezpečný

Existují totiž například případy explozí baterií e-cigaret, které kvůli přehřátí zranily, či dokonce usmrtily svého uživatele. Podle odhadů studie v odborném časopise Tobacco Journal skončilo mezi lety 2015 a 2017 v nemocnici kvůli explozím elektronických cigaret přes dva tisíce lidí, a to jen ve Spojených státech.

Další hrozbou jsou možné záchvaty spojené s elektronickými cigaretami, kterými si podle amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv do srpna 2019 prošlo 127 osob. Příčiny těchto nervových onemocnění však stále nejsou zcela objasněné, a je tak možné, že byly záchvaty způsobené i jinou příčinou, jako například dřívější otravou nikotinem.

Kromě výše zmíněných rizik hrozí uživatelům elektronických cigaret i poranění plic. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí v září 2019 oznámilo alarmující nárůst vážných poškození plic spojených s vapingem (EVALI), kterých se jen ve Spojených státech objevilo 2 172. Až 86 % obětí EVALI v minulosti využívalo elektronické cigarety s látkou THC, kterou obsahuje konopí. Přes varování proti užívání vaporizérů s THC kvůli tomuto druhu kouření zemřelo do listopadu 2019 42 osob.

E-cigarety v ČR

Zatímco ve světě oblíbenost elektronických cigaret roste a podle odhadů společnosti Euromonitor International má počet jejich uživatelů dosáhnout 55 milionů, Češi jsou k této technologii stále poměrně skeptičtí. Podle průzkumu Státního zdravotního ústavu využívá vaporizéry denně nebo alespoň příležitostně 4,6 % lidí starších patnácti let. Muži elektronické cigarety využívají o téměř o osmdesát procent častěji než ženy a největší oblíbenosti se tento druh cigaret těší u nejmladších kuřáků od 15 do 24 let.

Hlavním důvodem pro využívání e-cigaret je pro Čechy omezení či ukončení kouření tabákových cigaret. To jako důvod zvolilo průměrně 38,7 dotazovaných. Těsně po snaze skoncovat s kouřením klasických cigaret následovalo experimentování (37,3 %) a na třetím místě byla předpokládaná menší škodlivost pro zdraví, kterou uvedlo 28,4 % respondentů.

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.