Česko na dvou kolech

Česko na dvou kolech

Češi využívají kola převážně k rekreačním účelům, Evropané na nich jezdí do práce. Na silnicích tak často ráno i večer potkáte stejné množství řidičů jako cyklistů. Tento trend se začíná postupně rozšiřovat i u nás a popularita cyklodopravy roste.

Kolik Čechů jezdí na kole

Z průzkumu provedeného společností United Assistaince v dubnu 2019 na vzorku 1 500 respondentů můžeme vyčíst, že do práce na kole u nás jezdí pouze 4 % lidí. Zbytek využívá převážně vlastní automobil (48 %) nebo hromadnou dopravou (29 %). Pouze 15 % dotazovaných uvedlo, že chodí do práce pěšky a 4 % volí spolujízdu s kolegou. Městskou hromadnou dopravu využívají - logicky - především obyvatelé velkých měst. Lidé v menších obcích, kde je obslužnost hromadnou dopravou horší, volí dopravu vlastním vozem.

Pokud se však podíváme na rekreační jízdu na kole, zde se čísla poněkud liší. Podle dat z roku 2014 je cyklistika mezi Čechy velmi populární. Projížďkám na kole se věnuje 35,5 % obyvatel, a ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát mnoho, je Česko v celkovém pořadí zemí, jejichž obyvatelé se cyklistice věnují nejčastěji, na třetím místě. Před námi je už pouze Maďarsko (40,4 %) a Dánsko (47,1 %). Stejně jako v ostatních evropských státech se i u nás cyklistice častěji věnují muži než ženy. Jedinou zemí, kde častěji potkáte cyklistku než cyklistu, je opět výše zmíněné Dánsko.

Nehody cyklistů

Z poslední dostupné statistiky zveřejněné Policií České republiky vyplývá, že od ledna do srpna roku 2019 bylo vyšetřeno celkem 69 970 dopravních nehod, během kterých zemřelo 352 osob, 1 406 osob bylo těžce zraněno a 15 770 osob utrpělo lehká zranění. Z celkového počtu usmrcených osob bylo 27 cyklistů, což je o 2 více, než za stejné období v roce 2018. Celkový počet dopravních nehod zaviněných řidiči jízdního kola činí 1 966, což je oproti roku 2018 pokles o 7 %. Během nehod bylo usmrceno 21 osob, což představuje naopak značný nárůst - o více než 60 %.

Oddělení BESIP (bezpečnost silničního provozu) vytvořilo národní strategii bezpečnosti silničního provozu, ve které předpokládá, že v roce 2019 nebude usmrceno více než 39 cyklistů a těžce zraněno 291 cyklistů. Pokud se dosavadní počty nehod cyklistů během následujících měsíců nebudou rapidně zvyšovat, je pravděpodobné, že se tento předpoklad naplní.

Kolik peněz jsme ochotni dát za kolo?

Ze zprávy The Association of the European Bicycle Industry z roku 2015 vyplývá, že se tehdy v Česku vyrobilo 350 tisíc kol. Většina z nich šla na export a podle údajů Českého statistického úřadu dosáhla hodnota vyvezených jízdních kol 2,4 miliardy korun. Česká republika se tak umístila na 15. místě mezi státy EU co se produkce kol týče. V Evropě v roce 2015 vedla Itálie (2,3 milionu kusů), Německo (2,2 mil.) a Portugalsko (1,9 mil.). Prodej jízdních kol se v Česku mezi lety 2013 a 2015 zvýšil o 14 % na 380 tisíc. Stále více Čechů si kupovalo svá kola na internetu a volili zpravidla levnější model od méně známé značky. Průměrná cena za kolo, kterou byli Češi ochotni zaplatit, nepřesáhla 12 tisíc korun.

Kam až dosáhnou české cyklostezky?

V roce 2017 bylo na území České republiky vyznačeno celkem 37 023 km cyklotras. Cyklostezkou se stává pozemní komunikace, která je určena výhradně pro jízdu na jízdním kole. Komunikací vhodnou pro cyklisty jsou pak normální silnice se zřetelně vyznačeným cyklopruhem. Ten je buď oddělen bílým pruhem a vodorovnou značkou, nebo je vyznačen samostatným barevným pruhem. Třetím typem jsou u nás pak cyklotrasy, které mohou vést jak po cyklostezkách, tak být vedeny po komunikacích společných se silniční dopravou.

O turistických a cykloturistických trasách v Česku jsme psali tady.

Síť cyklostezek a značených cyklotras každým rokem narůstá. Podle Klubu českých turistů bylo v roce 2017 nejvíce cyklotras v Jihočeském kraji, a to 4 362 km. 3 844 km cyklotras pak bylo v Plzeňském kraji a 3 248 km v kraji Středočeském. Naopak nejkratší síť cyklotras byla v krajích s menší rozlohou - v Libereckém, Zlínském a Ústeckém.

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.