Češi patří mezi nejaktivnější dovolenkáře v Evropě. Alespoň jednou za rok u nás vyrazí za oddychem 8 z 10 lidí. K tomuto číslu, které je v mezinárodním měřítku nadprůměrné, přispívá především vysoký počet domácích cest. Mezi nejoblíbenější zahraniční destinace Čechů patří Chorvatsko, Slovensko a Itálie, k nám naopak nejčastěji míří návštěvníci z Německa, z Ruska a v posledních letech i z asijských zemí.
Chytré město se nespokojí s odpadkovým košem, který hlásí, že je plný, nebo s lavičkou, u které se připojíte na wifi. Jádrem celého konceptu jsou především data a využívání informací, které technologické „vychytávky” poskytují. A spolu s tím i jejich efektivní poskytnutí veřejnosti. Jak jsme na tom tedy s otevřenými daty v Česku?
Být na dovolené blízko přírodě je k nezaplacení. A jen málokde se to povede tak, jako v klasickém kempu. Na druhou stranu, žijeme ve 21. století, a nějakou tou technickou vymožeností asi nepohrdne nikdo z nás. V našem článku se tak dozvíte nejen kolik kempů najdeme v ČR nebo kde jich je nejvíc, ale i to, v kolika z nich se připojíte k wifi nebo v kolika budete mít možnost zaplatit kartou.
V Česku žije přes 570 tisíc cizinců. Většina v Praze, najdou se ovšem i zajímavé enklávy v menších městech. Kolik z nich je zaměstnaných a kolik podniká? A na kolik zahraničních studentů narazíme na českých školách? Přehledně jsme pro vás zpracovali data z Ministerstva vnitra, Českého statistického úřadu nebo Ministerstva práce a sociálních věcí.
V České republice jsou nejvíce cenění specialisté na bezpečnost dat. Nejvyšší mzdy dostávají IT pracovníci v Praze, v rámci regionů jsou i desetitisícové rozdíly. Porovnáme-li ale mzdy s náklady na bydlení, nejpohodlnější život nabízí Ústecký a Moravskoslezský kraj.
Češi si postupně začínají stavět domy, které více šetří energii. Každoročně stoupá i počet pasivních domů, které využívají teplo vyzařující ze spotřebičů nebo lidského těla. Zato výrazný nástup samovýroby elektřiny ze solárních panelů se zatím v Česku nekoná.
První zemědělci se na našem území objevili před téměř devíti tisíci lety. Za tu dobu se způsob hospodaření na úrodné české půdě diametrálně změnil. A změnami prochází i dnes. Které plodiny jsou oproti situaci před pár lety na ústupu a kterých je naopak více? Jak jsou na tom malí pěstitelé a jak velké podniky? A jak do zemědělství pronikají novinky, jako je internet věcí? Podívali jsme se do dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, Ministerstva zemědělství nebo IT společnosti Servodata a pokusili se najít odpovědi.
Pojištění jistě vnáší do našich životů pocit klidu a jistoty (od toho se mu také říká pojištění). Zároveň ale vidina bezpracného obohacení láká různé nepoctivce. A i jim musí tuzemské pojišťovny přizpůsobovat své nástroje a svá opatření.
Od roku 1995 prošlo Poslaneckou sněmovnou zhruba 2 200 zákonů. Nejvíce z nich (160) v roce 2004 za vlád Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse, a to i díky vstupu České republiky do EU. Naopak rok 2018 se co do počtu schválených zákonů pohybuje na opačné straně žebříčku. Poslanecká sněmovna jich schválila pouhých 43.
Česko je automobilová velmoc. Každé padesáté auto, které brázdí světové silnice, se vyrobí u nás, ročně jich z výrobních linek v české kotlině sjede téměř 1,5 milionu. Jak tedy Českou republiku ovlivní budoucí vývoj v tomto odvětví? Jak naši zemi změní rozvoj elektromobilů nebo autonomních aut? Na to jsme se podívali ve spolupráci se společností Deloitte.