Cizinci v Česku

Cizinci v Česku

V Česku žije přes 570 tisíc cizinců. Většina v Praze, najdou se ovšem i zajímavé enklávy v menších městech. Kolik z nich je zaměstnaných a kolik podniká? A na kolik zahraničních studentů narazíme na českých školách? Přehledně jsme pro vás zpracovali data z Ministerstva vnitra, Českého statistického úřadu nebo Ministerstva práce a sociálních věcí.

V České republice žije podle aktuálních údajů Ministerstva vnitra 571 214 cizinců (údaj k 30. 4. 2019). V tomto počtu mírně převažují ti, kteří v ČR mají trvalý pobyt, nad těmi, kdo zde žijí přechodně. Mužů je více než 325,5 tisíce, žen pak 245,5 tisíce, a zatímco muži u nás častěji disponují pouze přechodným pobytem (171 vs. 155 tisíc), u žen je častější pobyt trvalý (107 vs. 138 tisíc).

Nejvíce cizinců žije v Praze, a to zhruba 206 tisíc, a v hlavním městě jsou počty trvalých a přechodných pobytů prakticky vyrovnané. Na druhém místě je pak okres Brno-město s téměř 32 tisíci cizinci, třetí místo zaujímá Plzeň-město s 18 tisíci cizinci. Větší množství cizinců najdeme i v okresech Praha-východ a Mladá Boleslav, což souvisí s velkými automobilkami v Kolíně a právě Mladé Boleslavi. Největší nepoměr mezi počtem mužů a žen je v okrese Most (70 % cizinců jsou muži), následují Teplice, Karviná, Rychnov nad Kněžnou a Chomutov, tedy okresy, ve kterých bychom našli velké továrny zaměstnávající větší množství cizinců.

Praha je velmi populární mezi tzv. expaty, tedy cizinci, kteří si v zahraničí plní své pracovní povinnosti (a to především bílé límečky). Podle Expat City Ranking 2018 se umístila na osmém místě mezi celkem 72 dotazovanými městy, a dokonce na druhém místě v Evropě. Podle průzkumu organizace InterNations „Expat Insider” je Česko desátou nejoblíbenější zemí mezi expaty a třetí nejlepší zemí z hlediska pracovní zkušenosti.

Zajímavé je, že jedinou z větších skupin cizinců u nás, která nemá své „centrum” v Praze, jsou Mongolové. Jejich většinu bychom našli v České Lípě, což souvisí s velkými podniky v České Lípě a Stráži pod Ralskem, kde jsou především ženy zaměstnány jako šičky.

Nejvíc je Ukrajinců, spolu s Vietnamci mají nejčastěji trvalý pobyt

Podle aktuálních údajů Ministerstva vnitra je u nás nejvíce Ukrajinců (téměř 135 tisíc), Slováků (117 tisíc), Vietnamců (61 tisíc), Rusů (38 tisíc). Následují Poláci a Němci, kterých u nás žije shodně po 21 tisících. U Rusů je zde více žen než mužů - 16 tisíc mužů a 21,5 tisíce žen, u Němců zase muži velmi výrazně převládají nad ženami - mužů je 17 tisíc, žen 4 tisíce. Zatímco Němci mají v Česku mnohem častěji přechodný pobyt než trvalý (zhruba čtyřikrát častěji), Ukrajinci a především Vietnamci pro změnu preferují pobyt trvalý (viz tabulka níže).



Tab.1: Nejčastější národnost cizinců v České republice podle pohlaví a typu pobytu (k 30. 4. 2019)
Muži Ženy Celkem
Ukrajina Přechodný pobyt 29 670 20 023 49 693
Trvalý pobyt 43 942 41 254 85 196
Celkem 73 612 61 277 134 889
Slovensko Přechodný pobyt 38 906 27 322 66 228
Trvalý pobyt 24 301 26 786 51 087
Celkem 63 207 54 108 117 315
Vietnam Přechodný pobyt 4 803 4 685 9 488
Trvalý pobyt 28 537 23 106 51 643
Celkem 33 340 27 791 61 131
Rusko Přechodný pobyt 6 698 9 520 16 218
Trvalý pobyt 9 554 12 106 21 660
Celkem 16 252 21 626 37 878
Polsko Přechodný pobyt 7 257 3 205 10 462
Trvalý pobyt 3 742 7 104 10 846
Celkem 10 999 10 309 21 308
Německo Přechodný pobyt 14 061 2 642 16 703
Trvalý pobyt 3 065 1 442 4 507
Celkem 17 126 4 084 21 210
Zdroj: Ministerstvo vnitra



Pokud bychom se zaměřili na poměr mezi pohlavími, extrémem jsou u nás Thajci, respektive Thajky, u kterých připadá na jednoho muže více než 24 žen. Thajců přitom v Česku žije přes 1 200. Podobný nepoměr bychom našli už jen u lidí pocházejících ze Singapuru (téměř desetkrát více žen než mužů), kterých u nás ovšem žije pouze 84. Muži naopak - u cizinců s větším zastoupením v ČR - převažují mezi Egypťany (0,44 ženy na jednoho muže mezi celkem 1 118 lidmi) a Italy (0,45 ženy na jednoho muže z celkem 5 295 osob).

Ruština se hodí

Zajímalo by vás, jakou řečí byste se s cizinci u nás nejspíše domluvili? Předpokládáme-li znalost ruštiny u všech obyvatel někdejšího Sovětského svazu, byla by to právě ruština. Jen Ukrajinců spolu s Rusy a Bělorusy u nás momentálně žije přes 180 tisíc. Na druhém místě by byla slovenština, na třetím vietnamština, které tak kopírují žebříček menšin u nás. Čtvrtá by skončila Němčina (Němců, Rakušanů a Švýcarů u nás žije zhruba 25,5 tisíce), pátá polština (cca 21,3 tisíce lidí) a až šestá angličtina (dohromady zhruba 20 tisíc lidí pocházejících z Velké Británie, USA, Kanady a dalších zemí, kde je angličtina oficiálním jazykem).

Cizinci v zemích EU

Podle statistického úřadu Evropské unie Eurostat mělo v roce 2017 nejvyšší podíl cizinců na počtu obyvatel ze zemí EU Lucembursko, kde žilo téměř 48 % cizinců. V Lichtenštejnsku pak zhruba 33 %, ve Švýcarsku byl cizincem každý čtvrtý. Naopak v Rumunsku a Litvě tvoří cizinci méně 1 % obyvatel. Česko se s necelými 5 % nachází pod unijním průměrem. Češi jsou nejpočetnější „unijní” menšinou na Slovensku, hned v 7 zemích je pak nejvíce cizinců ze zemí EU z Polska. Ze zemí mimo EU jsou u nás nejčastější Ukrajinci, v jiných zemích ale narazíme na mnohem exotičtější „největší menšiny”. Na Islandu je nejvíc cizinců z mimoevropských zemí z USA, v Irsku a Portugalsku jsou to Brazilci, v Maďarsku Číňani a v Norsku Eritrejci.

Kolik cizinců u nás pracuje a kolik pobírá dávky

Podle kvalifikovaného odhadu MPSV, který zveřejnil ČSÚ, v Česku v roce 2017 pracovalo téměř 560 tisíc cizinců, z toho přes 470 tisíc bylo zaměstnaných a necelých 90 tisíc disponovalo živnostenským oprávněním. Podíl občanů zemí EU na všech zaměstnancích z ciziny byl 70 %, na podnikatelích ale jen 36 %. Celkový podíl občanů osmadvacítky na zaměstnaných cizincích je zhruba 65 %.

Podíváme-li se na to z jiného úhlu, asi 16 % cizinců, kteří u nás pracují, jsou podnikatelé. U občanů zemí EU to je ale jen 9 %. Nejmenší podíl podnikatelů mají Rumuni, Maďaři a Bulhaři, a to do 5 %. Nejvíce podnikatelů je mezi Němci (přes 40 % Němců u nás pracuje na živnostenské oprávnění) a Britové (přes 31 %). Z cizinců ze zemí mimo EU pracuje na živnostenské oprávnění asi 28 %. Toto číslo ovšem významně zvyšují Vietnamci, kterých u nás v roce 2017 pracovalo 31,5 tisíce, z toho více než dvě třetiny (téměř 21 800 lidí ) mělo živnostenské oprávnění. Také v absolutních číslech u nás podniká nejvíce Vietnamců a Ukrajinců (shodně po cca 22 tisících) a Slováků (16,5 tisíce).

Ačkoli data za roky 2012 až 2014 nejsou k dispozici a od roku 2015 jsou čísla zveřejňovaná podle jiné metodiky, což komplikuje srovnání, trend je poměrně dobře patrný. Zatímco počet cizinců pracujících na živnostenské oprávnění spíše stagnuje, počet zaměstnanců v posledních letech strmě roste, za což může především převis nabídky volných míst nad počtem Čechů na trhu práce.

Miroslav Kvapil, generální ředitel společnosti Servodata

Dle informace MPSV ze dne 31. 5. 2019 je nezaměstnanost v České republice na úrovni 2,6 %, což je nejnižší hodnota v rámci Evropské unie. Zaměstnavatelé se již několik let potýkají se značným nedostatkem jak kvalifikovaných, tak vysoce kvalifikovaných specialistů a hledají pracovní sílu v zahraničí. I přes zdlouhavý a náročný proces získávání pracovních a pobytových oprávnění se společnosti často obracejí na mimoevropský pracovní trh. Vláda České republiky podporuje zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii pomocí specializovaných programů. Například kapacita programu pro zaměstnávání kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny byla navýšena z 19 600 na 40 000 míst. Předpokládaná platnost nařízení vlády ze dne 3. 6. 2019 je od září 2019.

Anastasia Verkhorubova, Senior Manager v oddělení Global Employer Services, Deloitte

Dávky v nezaměstnanosti pobírá podle údajů MPSV dohromady necelých 70 tisíc lidí, z toho jen asi 2 800 (tedy necelá 4 %) cizinců. Z nich tvoří téměř 1 500 Slováci, 500 Ukrajinci a přes stovku se přehoupnou ještě Poláci a Bulhaři.

Cizinci na českých školách

Podle údajů Českého statistického úřadu roste dlouhodobě počet zahraničních studentů na všech typech českých škol. Zatímco v akademickém roce 2003/04 u nás studovalo zhruba 33 tisíc zahraničních žáků a studentů, aktuálně jich je přes 85 tisíc, z toho polovina na vysokých školách. Souvisí to jak s celkovým nárůstem počtu cizinců u nás, tak s rozvojem přeshraniční spolupráce jednotlivých univerzit, programů podporujících zahraniční studium (Erasmus) a obecně větší mobilitou mladých lidí v rámci EU i ostatních zemí (např. Ukrajina či Rusko).

V akademickém roce 2017/18 navštěvovalo vysoké školy v ČR necelých 44 tisíc zahraničních studentů (v prezenčním i distančním či kombinovaném studiu). Na základních školách zahájilo školní rok 22 tisíc cizinců, 10,5 tisíce dětí s jinou než českou národností navštěvovalo mateřské školy, přes 9 tisíc cizinců pak střední školy a zhruba 850 zahraničních studentů připadalo na konzervatoře a vyšší odborné školy. Nejvyšší nárůst zaznamenaly počty cizinců ve zmíněném období na vysokých školách a také v mateřských školách, kde jejich počty vzrostly více než trojnásobně. Naopak nejpomalejší růst zaznamenaly počty cizinců na školách vyšších odborných a základních.

Největší poměr zahraničních studentů najdeme na českých vysokých školách, kde cizinci tvoří zhruba 15 % studujících. Nejméně jich je naopak na středních školách, a to pouhá 2,2 %. V mateřských školách tvořili podle ČSÚ ve školním roce 2017/18 největší část zahraničních žáků cizinci ze zemí mimo Evropu, na základních a středních školách převažovali studenti ze zemí evropských, ovšem mimo EU. Když budeme konkrétní, tak v mateřských školách bylo mezi cizinci nejvíce malých Vietnamců, a to více než čtvrtina, na dalších místech pak byli Ukrajinci a Slováci. Na základních školách mezi cizinci převažovali Ukrajinci, na druhém místě byli Slováci a na třetím Vietnamci. Stejné pořadí národností jako na základních je i na školách středních.

Na zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborech veřejných vysokých škol v Česku je zhruba každý čtvrtý student cizinec.

Co se veřejných vysokých škol týká, podle ČSÚ cizince lákají nejčastěji kompletní magisterské obory (tedy ne pouze navazující obory) a doktorské programy prezenčního studia. Největší podíl cizinců najdeme na zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborech, kde je v současnosti ze zahraničí zhruba každý čtvrtý student. Téměř pětina cizinců je i na přírodovědných oborech, naopak nejméně cizinců u nás studuje pedagogiku, učitelství a sociální péči a právo. Na soukromých školách je nejvíce cizinců na přírodovědných oborech (přes 28 %), dále pak na oborech humanitních (zhruba 26 %).



Z veřejných vysokých škol měla v roce 2017/18 vůbec největší poměr zahraničních studentů Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, a to přibližně 25 %, na druhém místě pomyslného žebříčku se umístila Vysoká škola ekonomická v Praze s 22,5 %, třetí skončila Masarykova univerzita s necelými 22 % cizinců. Nejméně cizinců naopak studuje na Univerzitě Hradec Králové, Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Z měst, kde jsou na vysokých školách řádově alespoň stovky studentů, je nejvyšší podíl cizinců v Mladé Boleslavi, a to přes 21 %, více než 20% podíl cizinců na počtu všech studentů je možné zaznamenat ještě v Brně. Pro zajímavost, na pražských vysokých školách je zahraničních studentů lehce přes 18 %.

A na závěr pohled na program Erasmus. Ten u nás funguje od roku 1998 a od té doby ho k vycestování za studiem využilo přes 300 tisíc Čechů. Naopak k nám podle údajů Evropské komise v roce 2016 dorazilo přesně 10 097 studentů, nejvíce ze Španělska (zhruba 1 300), dále pak z Francie (1 200) a ze Slovenska (1 100).

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.