Archiv

České zdravotnictví trápí stárnutí lékařů i odchod talentů do zahraničí

Návštěva lékaře nepochybně nepatří k našim oblíbeným kratochvílím, a to i přesto, že úroveň vzdělání českých lékařů je vysoká a dostupnost péče je (minimálně ve větších městech) velmi dobrá. I tak je však z dalšího dílu pravidelné série Česko v datech patrné, že naše zdravotnictví trápí řada problémů. Každý pátý student lékařské fakulty například odchází po studiích do zahraničí a průměrný věk lékařů vzrostl za patnáct let takřka o čtyři roky. O tom všem i mnohém dalším čtěte na následujících řádcích.

Počty pojistných podvodů stoupají: Jsou Češi větší šejdíři nebo mají pojišťovny lepší nástroje?

Pojistit si dnes můžete prakticky cokoli. Auto, dům, zdraví, byt, mobil, život, nohy (pokud jste atlet), ruce (pokud jste klavírista) nebo vlasy (pokud jste modelka). Jenže jsou to i pojišťovny, kdo musí sám hledat pojistky. Proti čemu, ptáte se? Třeba proti nepoctivým klientům, které napadne zkusit si na pojišťovně zahojit své finanční potíže. V Česku působí více než tři desítky pojišťoven, které za rok 2015 evidovaly téměř 16 tisíc odhalených pojistných podvodů. To znamená jeden podvod každých 34 minut!

Elektřina v ČR: Čistý export v roce 2015 klesl, Česko ale stále patří mezi největší vývozce

Množství elektřiny, které se v roce 2015 vyrobilo v České republice, meziročně kleslo a spolu s tím poklesl i čistý export energie. I přes to se ale Česko dlouhodobě drží na evropské špičce vývozců elektřiny. Podle Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny se v roce 2014 řadilo objemem exportované elektrické energie na třetí místo v Evropě za Francii a Německo. Pokud vás tedy zajímá, jak jsme na tom nejen s exportem, ale i s výrobou a spotřebou elektřiny v jednotlivých krajích, nebo kde hraje prim jádro a kde obnovitelné zdroje, nechte se provést nejaktuálnějšími statistikami za rok 2015.

Zlatavý mok je stále v kurzu. Export výrazně roste a poprvé v historii se vyrobilo více než 20 milionů hektolitrů piva.

Stará láska nerezaví, rezavou barvu má totiž odjakživa. Pivo, které je pro Čechy tím samým, čím kouzelný elixír pro Asterixe a Obelixe, se těší stále větší oblibě. Poprvé v historii jej bylo uvařeno přes dvacet milionů hektolitrů (4 miliardy piv) a výrazně vzrostl i export do celého světa. Dařilo se také minipivovarům, které potvrdily, že nejsou pouze sezónní módou. Už se vám sbíhají sliny? Tak si zaběhněte do lednice, ponořte svá ústa do tekutého chleba a zrak zase do dalšího dílu projektu Česko v datech.

Ne všechno se páruje aneb o rozvodech v Česku

„Je jaro. Mládí nám tu randí, co? Místo učení. Někdo spoléhá na rodiče, co? Ale hormony pracují. Všechno se to páruje v přírodě. A tady nám, jak se zdá, někdo přebývá. Co, Šebku?” Legendární hláška Jaroslava Duška alias učitele Saši Mašláně z filmu Pelíšky uvádí další z témat, které se dostalo do hledáčku Česka v datech. Rozvody. Že je to téma pro rodící se jaro poněkud cynické? Inu, někdo musí zůstat nohama na zemi, když budou všichni zamilovaní zrovna létat v oblacích.

Kdo (si) hraje, nezlobí: Jak jsou na tom Češi s počítačovými hrami a videohrami?

Od spojování barevných bonbonů po fotbalovou Ligu mistrů, od Tetrisu ke studené válce. V současnosti asi neexistuje téma, které by nebylo zpracováno v počítačové hře (znáte tu, kde se jeden hráč snaží v roli otce uhlídat své dítě, zatímco druhý hráč se v kůži dítěte snaží co nejrychleji zabít za pomoci volně položených předmětů a kuchyňských spotřebičů?). Kdo u nás ale všechny ty hry hraje? A jak jsme na tom v porovnání s Mekkou videoher USA? Přerušte na moment Solitaire a podívejte se na další analýzu Česka v datech!

Asistovaná reprodukce je dostupnější a častější. Přispívá k tomu ale stále vyšší věk prvorodiček

V České republice se podle posledních statistik potýká s neplodností 20 až 25 % párů. Na odborníka by se přitom měly obrátit, pokud se jim ani po jednom roce snažení nedaří dítě počít. Při vhodné a včasné léčbě dnes totiž dokáží specialisté pomoci až v 95 procentech případů. Od roku 2007 se počet umělých oplodnění zdvojnásobil, v důsledku toho dochází i k rychlému nárůstu IVF center v Česku. Detailní statistiky o tom, v jakých případech a s jakou úspěšností se ženy (ale i muži) obracejí na odborníky, ukazují unikátní výstupy Národního registru asistované reprodukce z let 2007 až 2014, ze kterých čerpala i statistika projektu Česko v datech.

Kina již Čechy tolik netáhnou, přesto mají rekordní tržby

Návštěva kinosálu je skvělou kratochvílí – není lepší cesty, jak oddálit na 2,5 hodiny trapné ticho na rendez-vous nebo umlčet vzdorného potomka. Oproti 90. létům, kdy byla zlatá éra kin v plném proudu, se však počet návštěvníků dramaticky snížil – v současné době dokonce více Čechů míří za kulturou do divadla. Jak vypadá průměrný návštěvník kina? Jaké filmy byly nejnavštěvovanější? Kolikrát jste mohli za průměrný plat do kina před dvaceti lety a kolikrát můžete nyní? Na to vše naleznete odpověď v dalším díle seriálu Česko v datech.

Vysoké školy v Česku – cesta do hlubin študákových dat

Škola základ života. Začíná to v první třídě – řešením zapeklitých numerických problémů lidí, kteří kompulzivně rozdávají své zásoby jablek a hrušek. A končí to před státnicemi – dumáním nad tím, co je panebože myšleno tím „internalizace reality sekundární socializace: internalizace institucionálních či na institucích založených subsvětů“. Na léta vysokoškolského studia se zkrátka vzpomíná vždy krásně. Pojďme nyní VŠ podrobit našemu tradičnímu datovému ekvilibrismu v dalším díle projektu Česko v datech.

Podpora podnikání v ČR: na kolik si přijdou české firmy z evropských dotací?

Co se čerpání dotací týká – osvěty není nikdy dost. V dalším dílu seriálu Česko v datech se tedy detailněji podíváme na to, jak jsme na tom s úspěšností získávání peněz z dotačních programů, tentokrát zaměřených na podporu podnikatelských subjektů. Zaměříme se na nejúspěšnější kraje, jak vypadá typický žadatel o dotaci nebo který kraj vede v počtu přidělených dotací na jednoho obyvatele.