Archiv

Korunku ke korunce aneb jak Češi střádají

Máme zlaté ruce, jsme skvělí muzikanti. A ještě jednu věc máme my Češi společnou - umíme si perfektně závidět. A právě tuto naši krásnou vlastnost se Česko v datech rozhodlo přiživit svou aktuální analýzou. Společně se totiž zaměříme na to, kolik mají Češi, Moravané a Slezané peněz, jak se jejich disponibilní důchod liší podle jednotlivých krajů, kam své úspory ukládají nebo kolik mají platebních karet a jak často s nimi platí. Takže jestli se chcete utvrdit v tom, že váš soused je na tom líp (a jistě si to nezaslouží), pokračujte ve čtení!

Mzdy a platy v Česku: IT – zlatý důl ve flanelových košilích?

Česko má nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. S 5,4% registrovanou mírou nezaměstnanosti (což je údaj za květen 2016) jsme na tom lépe než kterákoli další země osmadvacítky a analytici předpovídají, že počty lidí bez práce budou i nadále klesat. Kolik si v průměru vydělají zaměstnanci v jednotlivých krajích České republiky? Platí úměra, že nejatraktivnější povolání je také tím nejlépe ohodnoceným? A jaké panují předsudky vůči některým oborům? Na to jsme se zaměřili v aktuální analýze Česka v datech, která se věnuje právě platům a mzdám v ČR.

V Česku ubývá osevních ploch: Jde ale o důsledek přirozeného vývoje

Údaje o zemědělství jsou spolu s demografickými statistikami na našem území zjišťovány vůbec nejdéle. I to svědčí o důležitosti, kterou nejen generace před námi, ale i my zemědělství přikládáme.

Zdravotnictví potřebuje IT – je to řešení nepřehlednosti i dlouhých front

Z našeho předchozího článku věnovaného dostupnosti zdravotní péče v ČR vyplynulo, že nejlepší dostupnost tzv. ‚‚obvoďáků‘‘ je nepřekvapivě v centrech velkých měst (zejména těch s větším množstvím lékařských fakult). Na začátku roku 2014 připadalo nejméně pacientů na jednoho praktického lékaře v okrese Plzeň-město (1 378), kolem hranice 1 500 pacientů se pohybovaly i Praha, Brno-město, Hradec Králové, Olomouc, Písek či Ostrava-město. Na opačném konci spektra najdeme naopak Prahu-západ a Plzeň-jih s neuvěřitelnými 3 364 a 3 106 pacienty na jednoho praktického lékaře. Může být odpovědí na přetěžování lékařů zjednodušení jejich agendy prostřednictvím intuitivního a uživatelsky příjemného informačního systému, který bude sloužit jak jim, tak pacientům? Nad tím se zamyslíme v následujícím článku.

Voda (opravdu)
základ života

Odborníkům to není třeba opakovat, ale laická veřejnost o tom nemá tušení. V Čechách je nedostatek vody a trend, který je spíše nepříznivý, bude s nejvyšší pravděpodobností pokračovat i v budoucích letech.

Základní vzdělávání v Česku: Ubývá škol i mladých učitelů

V době, kdy českou společností rezonuje debata o inkluzivním vzdělávání nebo o financování tuzemského školství, pomalu startuje další školní rok. První zářijový den se do více než 4100 českých základních škol vrátí po prázdninách statisíce žáků. Projděte si spolu s Českem v datech nejzajímavější statistiky českého školství. Zjistíte nejen to, jak se vyvíjely počty žáků za posledních deset let, ale třeba i počty dětí připadajících v jednotlivých krajích na jednu školu, jednu třídu nebo jednoho učitele. Nebo také jaké je množství těch, kteří musejí jednotlivé ročníky opakovat. Mimochodem, můžete být v klidu. Alespoň podle této poslední statistiky česká mládež za poslední dekádu nikterak výrazně nezhloupla.

Z bláta do louže: V Česku prší víc než loni, sucho přesto zůstává hrozbou

Žijeme v období sucha. A není to sucho, které by trvalo týden, měsíc, nebo jedno léto, ale sucho dlouhodobé. Jen za rok 2015 způsobil nedostatek srážek miliardové škody na zemědělských plodinách, a i když se katastrofické předpovědi pro letošní rok zatím nevyplnily, rozhodně to neznamená, že bychom měli nad suchem vyhráno. Mizející zásoby podzemní vody vedou k intenzivní debatě o zdražení jejího odběru a veřejné mínění víří i možné budování přehrad na českých řekách. Jak jsme na tom s množstvím srážek v porovnání s předchozími obdobími? A jak stoupaly a klesaly průtoky našich řek v posledních letech? Proplujte s námi další analýzou Česka v datech!

Olympiáda očima Davida Marka: Kolik medailí přivezou naši sportovci z Ria?

Vztahů mezi sportem a ekonomickými aspekty je celá řada. Bohatší společnost – tedy výkonnější ekonomika – dovoluje věnovat více peněžních prostředků a volného času sportovním aktivitám. Díky propracovaným statistickým modelům, které staví na této základní hypotéze, jsme tak schopni přesně předpovědět to, kolik která země získá na olympiádě medailí. Vítejte v budoucnosti – odchylky jsou malé, zázraky žádné a datznalí sázkaři mají žně. Bude nakonec olympiáda jen o tom, ve kterých disciplínách předem předpovězený počet medailí získáme? Dozvíte se v našem článku.

Kybernetické útoky v energetice

V jedné z předchozích analýz se Česko v datech zabývalo energetikou a výrobou energie v České republice. Řeč přišla i na tzv. inteligentní rozvodné sítě – tedy ty, které umožňují regulovat výrobu a spotřebu elektrické energie v reálném čase a obousměrně komunikovat mezi výrobními zdroji a spotřebiči nebo spotřebiteli – a spolu s nimi i nutnost jejich efektivního zabezpečení. Je ale hrozba útoku na energetické sítě skutečná? Co může znamenat pro koncového odběratele? A jak se proti útokům bráníme v Česku? Podívejte se na názory odborníků a případy z minulosti, které pro vás Česko v datech shromáždilo.

Češi si oblíbili nakupování po internetu, tuzemská e-commerce strmě roste.

E-commerce, tedy obchodování prostřednictvím internetu, je celosvětovým fenoménem posledních let. Již dávno to není experimentování metodou pokus-omyl, při kterém nám místo objednaných letních minišatů přijde látka s proporcemi cirkusového šapitó a místo telefonu třeba briketa. I doručování zboží ve stejný den již podle průzkumu začíná být naprostou samozřejmostí. Proto využívá služeb internetu stále větší část Čechů. Co nakupujeme nejraději? Čeho se naše e-shopy nejvíce obávají? Jsou kamenné obchody přežitkem? To vše a mnohé další se dozvíte v dalším díle ze série Česko v datech.