Nemocnice budoucnosti

Nemocnice budoucnosti

Díky neustále se zkvalitňující medicíně se Češi průměrně dožívají 76,1 let a Češky věku ještě o téměř šest roků delšího. Za posledních sto let se náš život prodloužil až o 32 let, a velkou zásluhu na tom nese právě české zdravotnictví. Jak jsou na tom ale české nemocnice s vybavením? Jakými technologiemi disponují, a které jim naopak chybí? A jak si české zdravotnictví stojí oproti evropské konkurenci?

Jednou ze základních oblastí, které se týkají zdravotnictví, jsou kapacity nemocnic. Z hlediska nemocničních lůžek jsme na tom v porovnání s jinými zeměmi velmi dobře, jelikož v České republice připadá 6,6 místa na každých tisíc obyvatel. Z evropských zemí nás převyšují už jen Maďarsko, Rakousko, Německo a Rusko. Největší jistotu volného nemocničního lůžka v případě potřeby mají Japonci. V Zemi vycházejícího slunce připadá 13,1 lůžek na tisíc obyvatel.

Strojová léčba

Pouhá nemocniční lůžka však k léčbě nestačí. Jak je to tedy s finančně a obslužně náročnějším vybavením českých nemocnic? Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky počet přístrojového vybavení od roku 2006 vzrostl, a to o více než deset tisíc kusů. Momentálně se v českých fakultních nemocnicích nachází 31 240 specializovaných přístrojů. Nárůst se však netýkal všech typů odborných lékařských zařízení. Některých přístrojů naopak ubylo.

V České republice bylo v roce 2017 registrováno například 120 mamografů, což je o dvacet sedm méně než před třinácti lety. Tehdy vycházely 14,3 mamografického zařízení na milion obyvatel, v současnosti je to o téměř čtyři přístroje méně.

MUDr. Taťána Soharová, RE-MEDICAL, s.r.o.

Ještě větší úbytek zaznamenaly radionuklidové ozařovače, sloužící především k nenádorové radioterapii. Ozařovačů bylo v roce 2006 v České republice 58, ale od té doby se jejich počet snížil téměř na polovinu. Tento druh ozařovačů je však celosvětově postupně vyřazován z provozu, a tak je jeho úbytek přirozený. Co už ale tolik přirozené není, je úbytek operačních a terapeutických laserů. V roce 2006 vycházelo přes 151 takových přístrojů na milion obyvatel, ale k roku 2017 tento poměr klesl na 134,5.

O téměř 70 % naopak stoupl počet ultrazvukových přístrojů, kterých je v českých nemocnicích od roku 2006 o téměř dva a půl tisíce více. V roce 2017 bylo v českých nemocnicích o 156 % více přístrojů na magnetickou rezonanci než v roce 2006. Z 39 se jejich počet vyšplhal na rovnou stovku. V tomto období se o 70 % zvýšil i počet laparoskopů, kterých se v Česku nachází 659 kusů.

MUDr. Taťána Soharová, RE-MEDICAL, s.r.o.

Větší počet přístrojů však nemusí zákonitě znamenat kvalitnější léčbu. Podle údajů Lidových novin chybí v nemocnicích kromě zdravotních sester i speciálně školený personál, který by mohl stroje k diagnostice a léčbě využívat. Další překážkou jsou komplexní smlouvy s pojišťovnami, které stanovují, kolik výkonů mohou lékaři na jednom přístroji za stanovené období vykonat. Nemocnicím jsou navíc za stejné úkony vypláceny různé částky. Cena za jedno vyšetření na pozitronové emisní tomografii (onkologické vyšetření odhalující zhoubné nádory) se tak může pohybovat kdekoliv mezi 18 a 25 tisíci korun.

Vybavení v krajích

Nejvyšším počtem lékařských přístrojů disponuje Praha, která má zároveň i nejvíce nemocničních zařízení. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR eviduje v pražských nemocnicích 6 210 různých přístrojů. Po hlavním městě následuje Jihomoravský kraj, kde se počet evidovaných strojů v roce 2017 dostal na 3 886, a na třetím místě skončil Moravskoslezský kraj s 3 549 přístroji.

Praha se může chlubit také 1 512 zubními rentgeny - to je více stomatologických diagnostických přístrojů, než kolik mají Karlovarský, Liberecký, Pardubický a Královéhradecký kraj dohromady.

Stejně jako u všech ostatních kategorií má Praha k dispozici také největší počet zařízení pro výpočetní tomografii (CT). Konkrétně se jedná o 26 přístrojů. Minimálně šest CT má každý z krajů. Existují ovšem také typy přístrojů, které v některých regionech úplně chybí. Stroje pro pozitronovou emisní tomografii (PET) byste například marně hledali ve Středočeském, Libereckém, Karlovarském a Pardubickém kraji. V celé republice se jich nachází pouze 17. Ještě méně má Česko hyperbarických komor (14) určených k oxygenoterapii.

Česko vs. zbytek Evropy

V počtu obyvatel na jeden přístroj výpočetní tomografie (CT) patří Česko k jedné z nejméně vybavených zemí Evropské unie. Na jeden přístroj u nás připadá 63 440 lidí. Horšího výsledku dosáhly jen Slovensko, Rumunsko, Nizozemsko a Maďarsko, které žebříček uzavírá s téměř 109 tisíci obyvatel na jedno CT. Nejlépe z této statistiky vychází Island, kde se o jeden přístroj výpočetní tomografie dělí 22 893 obyvatel.

Ještě hůře jsme na tom s počtem magnetických rezonancí, ve kterém v EU dosahujeme čtvrtého nejhoršího výsledku. S našimi 105 944 osobami na jednu MR nás „překonávají” jen Polsko, Rumunsko a opět Maďarsko s 292 536 obyvateli na jeden přístroj.

Velmi dobře si ale Česko stojí v počtu obyvatel na gamakamery. Ty slouží k diagnostickým účelům především v oblastech kardiologie, neurologie a onkologie. V Česku vychází jedna gamakamera na 87 557 obyvatel, což je šestý nejlepší výsledek v rámci Evropské unie.

Komunikace s pacienty

Technologické vybavení nemocnic nezahrnuje jen nejmodernější medicínské nástroje. Důležité je i to, jak se mohou pacienti informovat o ordinační době nebo dalších údajích týkajících se jejich lékařů. K tomu v současnosti slouží webové stránky, které mají už od roku 2012 zřízeny všechny velké nemocnice. Ještě v roce 2005 přitom mělo vlastní internetové stránky jen 86,5 % všech nemocnic. Posledním krajem, ve kterém ještě v roce 2010 neměly všechny nemocnice vlastní stránky na webu, byl Pardubický kraj, naopak už v roce 2005 měly své funkční webovky všechny nemocnice v Libereckém a Karlovarském kraji.

V dnešní době existuje mnoho moderních metod, jak může pacient komunikovat s ošetřujícími lékaři. Nové technologie, které nabízí například naše společnost, umožňují pacientům komunikovat s jejich lékaři prostřednictvím chytrých hodinek. Pacient pomocí SOS tlačítka může přivolat lékaře nebo se rovnou přepojit na ošetřovnu a sdělit svůj problém. Tyto hodinky také umožňují monitoring vitálních funkcí bez potřeby napojení na přístroje. V případě pacientova pádu, například ve sprše, dají tyto chytré hodinky okamžitou zprávu personálu, že se něco podobného stalo.

Miroslav Kvapil, generální ředitel Servodata, a.s.

Vlastní webové stránky mají i samostatné lékařské ordinace. Webových stránek ordinací od roku 2007 výrazně přibylo, ale zde situace není ani zdaleka tak ideální jako v případě nemocnic. V roce 2007 bylo na internetu 11 % ordinací lékařů a v roce 2017 tento poměr vyrostl na 38 %. Počítače jsou přitom v jejich ordinacích v 97 % případů a internetové připojení má ve svých ordinacích 95 % lékařů. Službu online objednání nabízí 13 % lékařů a online konzultace svým pacientům poskytuje 12 % ordinací. Mnohem lépe jsou na tom lékárny, které mají vlastní webové stránky v 63 %, což je nárůst o 36 procentních bodů oproti roku 2007.

Takřka nezbytným vybavením moderních nemocnic jsou technologie pro videokomunikaci. Umožňují totiž propojení a komunikaci lékařských týmů. Nejčastěji jde o konzultace se specialisty nebo spolupráci přímo na operačním sále. Lze tak využít znalosti expertů z různých koutů světa. Velice užitečné jsou také přenosy z operací pro vzdělávání lékařů. Videokonference v nemocnicích jsou také řešením pro pacienty, kteří nemohou navštívit lékaře osobně. Jednoduše se s ním spojí z pohodlí domova. Některé české nemocnice a oddělení již výhody videokonferenčních řešení využívají a jejich počet bude do budoucna nadále růst. Tento rok jsme například umožnili specialistům dětské kardiologie ve FN Motol konzultovat případy pacientů v nemocnici v Lublani za pomoci videokonferencí.

Ivan Sýkora, expert na technologie pro komunikaci a týmovou spolupráci společnosti Cisco

V současné době se v hojné míře objevují útoky na nemocnice s cílem zveřejnit citlivé údaje a data pacientů a zaměstnanců, pokud nemocnice nezaplatí požadované výkupné. Před tím, než navrhneme řešení, provádíme standardně analýzy zranitelnosti těchto institucí za pomoci tzv. mystery shoppingu, kdy zkoumáme dodržování základních IT pravidel u zaměstnanců. Následně navrhujeme optimalizační kroky včetně případných školení.

Miroslav Kvapil, generální ředitel Servodata, a.s.

Čekací doby

Webové stránky nemocnic mohou pacienti využívat i pro získání informací o čekacích dobách na jednotlivé zákroky a vyšetření. Od roku 2011 musejí nemocnice tyto informace ze zákona zveřejňovat a pravidelně je aktualizovat. Neexistuje však jednotný předpis, jakým způsobem by měly nemocnice své čekací lhůty kategorizovat, a tak k tomu zdravotnická zařízení přistupují odlišnými způsoby.

Podívali jsme se na stránky českých fakultních nemocnic a porovnali jsme, jak dlouho si v nich na jednotlivé zákroky počkáte. Nejvíce informací o čekacích dobách naleznete na webových stránkách Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a nejméně dat nabízí Fakultní nemocnice Ostrava. Ostravské čekací doby jsou zároveň nejméně aktuální, v současnosti (říjen 2019) odrážejí stav z roku 2016.

Například provedení totální endoprotézy kolene se nejdříve dočkáte ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde na tento zákrok pacienti čekají 4–8 měsíců. Nejhorší je pak situace v Ostravě, kde náhrady kyčelního a kolenního kloubu proběhnou až 2,5 roku po objednání. S vůbec nejdelší čekací dobou musí počítat pacienti dětské urologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se některých zákroků dočkají až po čtyřech letech. Při výměně kyčelního kloubu mají naději na rychlou změnu k lepšímu opět pacienti v Olomouci, kde mohou tyto operace proběhnout už po čtyřech měsících (čekání se však může protáhnout až na 15 měsíců). V Motole a ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně se přitom čekání na totální endoprotézu kyčle zastavuje už na jedenácti měsících.

Svatá Anna v Brně je na tom nejlépe i z hlediska odstranění šedého zákalu, kterého se zde dočkáte do dvou až tří týdnů. V ostatních fakultních nemocnicích probíhají tyto operace až po třech měsících od návštěvy lékaře. Výjimkou je Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, kde operace katarakty probíhá v horizontu osmi týdnů.

Fakultní nemocnice v Plzni se pyšní nejrychlejším vyšetřením na alergologii, jelikož se zde čekací lhůta zastavuje na pěti týdnech. Na obdobné vyšetření si naopak nejdéle počkají mladí pacienti pediatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole, kde vyšetření na alergologii probíhá až po čtyřech měsících.

Robotičtí lékaři

Možnosti využití robotiky v lékařství jsou jedním z nejdůležitějších medicínských témat současnosti. Moderní technologie zrychlují a usnadňují komplikované procesy ve všech odvětvích, a ani medicína není v tomto ohledu výjimkou. Ve Fakultní nemocnici v Motole funguje už rok centrum robotické chirurgie, které se v mnohém vyrovnává jiným evropským zařízením se stejným zaměřením.

Motolské centrum robotické chirurgie se může chlubit i rychlostí svých provedených operací. První stovka zákroků, které v centru proběhly, byla podle přednosty Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Marka Babjuka nejrychlejší z celé Evropy.

Využití robotů při operacích zkracuje nejen dobu samotných zákroků, ale především dobu následné hospitalizace a rekonvalescence pacienta. Například ve srovnání s laparoskopickou operací prostaty, po které pacienti v nemocnici trávili více než týden, se lidé díky robotickým zákrokům vracejí domů již v rozmezí čtyř až pěti dnů. Robotické operace navíc zásadním způsobem snižují ztráty krve během operací, rizika komplikací či bolest po výkonu.

V současnosti je v České republice deset aktivních robotů Da Vinci, které pomáhají při komplikovaných chirurgických zákrocích. Tyto přístroje se skládají ze čtyřramenného systému, přístrojové věže a konzole, ze které stroj řídí operatér.

Nejvíce robotických zákroků bylo v loňském roce v České republice provedeno v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde proběhlo téměř 500 různých operací. Na druhém místě se umístila Fakultní nemocnice Olomouc, kterou následovalo Ústí nad Labem. Česká republika má výrazně vyšší průměrné využití robotických systémů než ostatní evropské země, což svědčí o maximálním úsilí robotických center efektivně využívat pořízenou technologii.

Umělá inteligence ve zdravotnictví

Zatímco robotika zažívá ve zdravotnictví skutečný rozmach, využívání umělé inteligence je prozatím v plenkách. Přestože je většina těchto technologií stále ve fázi testování, už teď je jasné, že bude umělá inteligence pro medicínu znamenat obrovský posun a zefektivnění lékařské péče. Její nesporný potenciál spočívá ve včasnějším odhalování chorob, přesnější diagnostice i léčbě konkrétních onemocnění. Kromě zkvalitnění a zrychlení léčby může umělá inteligence také zásadním způsobem snížit náklady.

Příkladem urychlení lékařské práce může být i využití umělé inteligence při léčbě rakoviny prostaty. Dosud museli lékaři ze snímků CT ručně zakreslovat nádory, které pak na základě těchto zakreslení odstraňovali. CT pánve se ve většině případů skládá ze 150–200 snímků, na kterých musí být lékaři přesně vyznačeno místo určené k ozařování. Léčba rakoviny prostaty je navíc velmi problematická, jelikož se nádory často vyskytují v těsné blízkosti důležitých orgánů, které může radioterapie poškodit.

Nově vyvíjený diagnostický systém InnerEye, který v současnosti testují i ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, nádory vyhledává rychleji a zakresluje je automaticky. Kromě zrychlení celého procesu se zvyšuje i přesnost zákroků. Z původní až hodinové procedury se tak s využitím programu InnerEye sníží doba diagnostiky řádově na minuty, a to včetně odborné kontroly dat.

Často diskutovaná je otázka odpovědnosti lékaře a zdravotnického zařízení za škodu způsobenou v důsledku využití umělé inteligence k poskytování zdravotních služeb. Byť je to otázka právně náročná, máme za to, že její řešení nebude spočívat nutně ve změně legislativy, spíše očekáváme reflexi technického pokroku v judikaturní praxi soudů za současného využití stávajících právních institutů.

Tereza Davidová, Legal oddělení společnosti Deloitte

Digitální subtrakční angiografie (DSA)

Moderní lékařská technika sloužící k zobrazení cévního řečiště. Díky subtrakci (odečítání) obrazů a využití kontrastní látky jsou lékaři s pomocí této technologie schopni zobrazovat náplň cév, aniž by jim ve výhledu překážely kosti a jiné části lidského těla.

Mamograf

Lékařské zařízení sloužící k diagnostice a prevenci nádorových onemocnění ženského prsu. Mamografy pracují na principu denzitometrie, který spočívá v prozařování tkáně měkkým rentgenovým zářením, které zobrazuje změny v hustotě zkoumané tkáně.

Lineární urychlovač

Přístroj k urychlení elementárních částic (elektronů, protonů či iontů), který se využívá k léčbě zhoubných nádorů. Ty jsou pomocí lineárních urychlovačů ozařovány energií, která proniká i k těm uloženým hluboko pod povrchem těla.

Radionuklidový ozařovač

Přístroje produkující elektromagnetické záření o vysoké energii. Radionuklidové ozařovače jsou zdrojem gama záření, kterým pacienty ozařují z dálky. Dnes se tento druh ozařovačů uplatňuje především při paliativní péči (zlepšení životních podmínek pacientů) a nenádorové terapii.

Scintilační gama kamera

Scintilační gama kamery jsou využívány v nukleární medicíně k detekci a zviditelnění vysoce energetického gama záření, které vzniká při radioaktivních a jiných jaderných dějích. Gama kamery jsou velké přístroje se scintilačním krystalem uvnitř, které jsou citlivější než jiné scintigrafy.

Litotryptor

Přístroj pro šetrné drcení kamenů v těle (například močových či ledvinových). Litotryptory pracují na bázi rázových vln, díky kterým není potřeba kameny odstraňovat chirurgicky.

Hemodialyzační přístroj

Hemodialýza je metoda odstraňování odpadních látek a nadbytečné vody z krve při selhání ledvin. Hemodialyzační přístroje mohou od roku 2015 mít pacienti i doma. Přístroje na hemodialýzu jsou však velmi nákladné, a tak se většina z nich stále nachází v nemocničních zařízeních.

Hyperbarická komora

Tlaková nádoba, kterou lze hermeticky uzavřít a vytvořit v ní přetlak několika atmosfér. Hyperbarické komory slouží nejen k přípravě letců, potápěčů a námořníků na změny atmosférického tlaku, ale i pro lékařské účely. Princip oxygenoterapie spočívá v působení vysokého tlaku a dýchání 100 % kyslíku. V hyperbarických komorách se tak urychlují regenerační procesy v tkáních poškozených zánětem či nedokrvením.

Výpočetní tomografie (CT)

Radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje zobrazení vnitřních orgánů a tkání pacientů. Slouží k diagnostice širokého spektra poranění a chorob.

Magnetická rezonance (MR)

Přístroj určený k zobrazování vnitřních orgánů lidského těla. Pomocí MR je možné získat řezy určité oblasti těla. Tyto řezy se následně dají spojovat a lze z nich vytvořit i 3D obraz požadovaného orgánu. Oproti CT, které je často považováno za alternativu k MR, nejsou s využitím tohoto přístroje spojena žádná rizika způsobená ozářením.

Pozitronová emisní tomografie (PET)

Lékařská zobrazovací metoda, která na tomografických řezech umožňuje sledovat rozložení podaného radiofarmaka v těle. PET se využívá zejména v neurologii k detekci maligních nádorů, kardiologii a onkologii.

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.