Jak se vyvíjel státní rozpočet samostatné České republiky? Z čeho vzniká deficit a kde se naopak bere přebytek? Které položky jsou ve výdajích státního rozpočtu nejvýraznější a kolik peněz získáváme z EU? Podívejte se na nejnovější analýzu, která si za své téma vzala právě státní rozpočet.
Odhalených pojistných podvodů přibývá pomaleji, mění se ale oblasti, kde to Češi nejčastěji „zkoušejí”.
Když se v roce 1986 objevil na stránkách časopisu The Economist tzv. BigMac Index, tedy srovnání cen klasického sendviče od McDonald‘s na různých trzích, nikdo netušil, že již za několik let se z nezávazné hříčky stane zavedený pojem. Dnes se s ním setkáme na stránkách populárních magazínů, turistických průvodců i seriózních učebnic ekonomie.
Zima se blíží a spolu s ní i období vyšší spotřeby elektřiny či plynu. Víte, kolik za energie platíte? A kolik za ně vydá soused ve vedlejším kraji? A že výslednou částku, kterou najdete na fakturách, určují dodavatelé, distributoři i stát? A tušili jste, že v případě elektřiny platíme méně než polovinu toho, co v Německu? Podívejte se na analýzu Česka v datech věnovanou tentokrát energiím.
V Česku šly na vědu, vývoj a inovace v roce 2014 necelá 2 % HDP. S výjimkou Slovinska to bylo nejvíc z bývalého východního bloku, více než polovina prostředků na vědu přitom přitéká z pokladen podniků. Necelá třetina výdajů jde z domácích veřejných výdajů (státního rozpočtu), 16 % pak ze zahraničních veřejných zdrojů (tedy především z fondů EU). Podívejte se s námi, kdo a jak zajišťuje financování české vědy!
Bankovních domů působí dnes v Česku více než před osmi lety, ubývá ale poboček i zaměstnanců a mění se způsob kontaktu s klienty. Banky se pomalu adaptují na život v digitálním světě, kdy práce s hotovostí ustupuje poradenské a konzultační činnosti. Jak se to projevuje na mapě Česka?
Za sítí čerpacích stanic hustou tak, že by se dala krájet, není rybníček Brčálník, ale české silnice a dálnice. Benzínek je u nás přes sedm tisíc, téměř čtyři tisíce z toho jsou čerpací stanice veřejné, kde si trochu té pohonné hmoty může do svého vozu kápnout každý z nás. Ve kterém kraji narazíme na benzínku nejčastěji? Kde mají nejvíce čerpacích stanic na obyvatele? A jak jsou na tom s hustotou sítě okolní státy? Analýzy Česka v datech provázená vůní benzínu a olejovými skvrnami právě startuje!
V Česku se podle odhadů Ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2008 nachází přes jedenáct tisíc tzv. brownfieldů - nevyužívaných či neefektivně využívaných budov a pozemků, které čekají na svou revitalizaci. Nezřídka tato území tvoří součást naší historie, mnohdy jsou dokladem technického, architektonického nebo urbanistického pokroku let minulých. Na jedné straně vytvářejí pro investory příležitost nastartovat nové aktivity, na straně druhé často představují ekologickou zátěž, jejíž odstranění si vyžádá vysoké investice. Analytici Česka v datech se vydali objevit české brownfieldy. Připojte se k jejich výpravě!
Ve spotřebě cigaret nám patří čtvrtá pozice mezi zeměmi EU a jen těsně se podle oficiálních statistik nevejdeme do první desítky na světě. A to i přesto, že v posledních letech kouříme stále méně. Na jednu stranu cena cigaret roste, na druhou stranu jsou u nás stále jedny z nejlevnějších v celé Evropské unii. Jak se vlastně tvoří cena krabičky cigaret? Kolik toho průměrný Čech za rok vykouří? A kolik je u nás vůbec kuřáků? Pojďme na aktuální analýzu Česka v datech, než se nám všechna čísla stačí vykouřit z hlavy…
Když v roce 1986 přišel magazín The Economist s tzv. Big Mac indexem – tedy srovnáním cen světoznámého sendviče od McDonald’s, na němž se rozhodl ukázat cenové hladiny v jednotlivých státech – asi netušil, že na něj o 29 let později naváže právě Česko v datech. To si ovšem v adventním čase namísto sendvičů vybralo svařené víno, tedy komoditu mnohem typičtější pro tuzemské adventní trhy. Letos tak už podruhé představujeme Svařák index – ukazatel rozdílu v cenových hladinách jednotlivých krajů na srovnání cen svařáku a průměrných výplat.
