Seznam článků Rodina

Duševní zdraví dětí

Duševní zdraví je stále častěji zmiňovaným tématem, o které se zajímají bezmála dvě třetiny českých dětí a dospívajících. Těm podle průzkumu společnosti T-Mobile a organizací Nevypusť duši a G82 nejvíce pomáhá kontakt s kamarády či fakt, že se mají komu svěřit. Z průzkumu vedeného se 400 dětmi ve věku 12–19 let vyplynulo, že se u svých kamarádů nejčastěji setkávají s neklidem a nepozorností. Téměř 47 % z nich se ale svěřilo i s tím, že u kamarádů pozorují sebepoškozování či sebevražedné myšlenky. Duševními onemocněními jich podle UNICEF v Česku trpí zhruba 11 %, častěji jde o chlapce. Ti přitom duševní zdraví řeší méně než dívky.

Duševní zdraví

Češi duševní zdraví považují za důležité, ale pokud nastanou problémy, pomoc vyhledá jen 6 % z nich. Příčinou je nedůvěra v psychologické/psychiatrické odborníky. Například psychoterapie může dítěti pomoci jen podle poloviny Čechů a psychofarmaka podle pětiny. Spíše než profesionální pomoc upřednostňují pro své potomky pobyt v přírodě či kontakt s kamarády, vyplývá to z průzkumu realizovaného pro T-Mobile a neziskovou organizaci Nevypusť duši. Dalším problémem je ale i nedostatek péče, například na dětského psychiatra či psychologa se průměrně čeká až 6 měsíců.

Řešení nástupnictví

Předat firmu svým potomkům si přejí téměř dvě třetiny českých podnikatelů. Předávku na další generaci přežije ale jen třetina firem. Během pandemické krize se rodinné kruhy podnikatelů semkly a zároveň se u Čechů zvedl zájem o řešení pozůstalosti nejen formou závěti, ale i alternativním způsobem pomocí svěřenských fondů. Zájem o oba typy řešení stoupl, a zatímco počet notářsky vytvořených závětí vzrostl oproti loňskému roku o necelých 12 %, u svěřenských fondů šlo o téměř 40% nárůst. Vyplývá to z dostupných dat Evidence svěřenských fondů.

Tátové na rodičovské

Pandemie koronaviru téměř zdvojnásobila počet tatínků, kteří trávili čas doma s dětmi. Zatímco na rodičovské, mateřské nebo otcovské bylo doma s dětmi 21 % mužů, kvůli protiepidemickým opatřením přibylo dalších 18 %, ukázal průzkum Česka v datech, který provedla agentura Ipsos na reprezentativním vzorku 840 mužů v polovině června 2021. Ze stejného průzkumu také vyplývá, že 70 % mužů by zůstalo doma s dítětem aspoň část rodičovské dovolené. Ve skutečnosti se ale takto rozhodne jen zlomek mužů, kteří mají obvykle výrazně vyšší plat a odchod na mateřskou by znamenal významné snížení příjmu domácnosti.

Sebevědomí Čechů

Více než polovina Čechů si myslí, že naše sebevědomí je nižší, než by mělo být. Své osobní sebevědomí hodnotí lidé na desetibodové škále v průměru známkou 6,4. Výzkum agentury Ipsos pro Česko v datech zároveň ukázal, že sebevědomí sílí s prožitými náročnými situacemi, spojenými zejména s rodinným životem, a že svou osobní sílu zvládat náročné životní situace Češi považují za nadprůměrnou. Pro téměř tři čtvrtiny z tří tisíc respondentů průzkumu je hlavním zdrojem osobní síly právě rodina nebo přátelé.

Ne všechno se páruje aneb o rozvodech v Česku

„Je jaro. Mládí nám tu randí, co? Místo učení. Někdo spoléhá na rodiče, co? Ale hormony pracují. Všechno se to páruje v přírodě. A tady nám, jak se zdá, někdo přebývá. Co, Šebku?” Legendární hláška Jaroslava Duška alias učitele Saši Mašláně z filmu Pelíšky uvádí další z témat, které se dostalo do hledáčku Česka v datech. Rozvody. Že je to téma pro rodící se jaro poněkud cynické? Inu, někdo musí zůstat nohama na zemi, když budou všichni zamilovaní zrovna létat v oblacích.

Asistovaná reprodukce je dostupnější a častější. Přispívá k tomu ale stále vyšší věk prvorodiček

V České republice se podle posledních statistik potýká s neplodností 20 až 25 % párů. Na odborníka by se přitom měly obrátit, pokud se jim ani po jednom roce snažení nedaří dítě počít. Při vhodné a včasné léčbě dnes totiž dokáží specialisté pomoci až v 95 procentech případů. Od roku 2007 se počet umělých oplodnění zdvojnásobil, v důsledku toho dochází i k rychlému nárůstu IVF center v Česku. Detailní statistiky o tom, v jakých případech a s jakou úspěšností se ženy (ale i muži) obracejí na odborníky, ukazují unikátní výstupy Národního registru asistované reprodukce z let 2007 až 2014, ze kterých čerpala i statistika projektu Česko v datech.