Vodní plochy v Česku

Vodní plochy v Česku

Že najdeme nejvíc vodních ploch u nás v jižních Čechách, to víme asi všichni. Kolik rybníků tam ale přesně je? A kolik jich najdeme v celé ČR? A jak se v současné době - kdy slyšíme o suchu ze všech stran - rozsah vodních ploch u nás vyvíjí? Vydejte se na exkurzi s Českem v datech. Na závěr pro vás máme i více než dvě desítky českých vodních nej!

Sucho letos trápí drtivou většinu naší země, za posledních 20 let přitom v Česku přibylo zhruba 6 900 ha (tedy asi 69 km2) vodních ploch. Zatímco ještě v roce 1996 činila rozloha vodních ploch v Česku 159 339 ha (asi 2,02 % rozlohy ČR), v loňském roce to bylo už 166 253 ha (2,11 % rozlohy ČR). Pro představu, tento příbytek se rovná rozloze obou největších českých přehrad (Lipna a Orlíku) dohromady, případně odpovídá rozloze sedminy Prahy nebo třetiny Ostravy.

Větší rozvoj výstavby rybníků a malých vodních nádrží brzdí složitý povolovací proces a mnohdy nepřehledné majetkoprávní vztahy. Podle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství z 29. srpna 2018 dojde ovšem v připravované novele vodního zákona k výraznému zjednodušení stavby malých vodních nádrží na vlastním pozemku. Rybníky do dvou hektarů s výškou hráze do 1,5 metru bude nově možné postavit tzv. na ohlášení. Jde o další z mnoha opatření pro zadržení vody v krajině.

Zdeněk Horáček, advokát Deloitte Legal a odborník na vodní právo

Co všechno je vodní plochou?

Nejen rybníky a přehrady. Vodními plochami rozumíme dle Katastru nemovitostí ČÚZK jak stojaté, tak tekoucí vody.

  • Vodní nádrže
    • Přírodní (jezera) - přirozené sníženiny zemského povrchu vyplněné vodou.
    • Rybníky - umělé vodní nádrže určené především k chovu ryb, které lze zcela vypustit. Bývají zpravidla menší jak svojí rozlohou, tak i hloubkou.
    • Umělé (přehrady) - jejich hlavní účel je jiný než rybochovný, tedy zásobování vodou, výroba elektrické energie, ochrana před povodněmi, vyrovnávání průtoků, závlahy atp. Zpravidla mají větší rozlohu i hloubku.
  • Zamokřené plochy - zemský povrch trvale nebo po převážnou část roku rozbředlý (močály, mokřady nebo bažiny).
  • Koryta vodních toků přirozená nebo upravená.
  • Koryta vodních toků umělá.

Konkrétnější rozdělení vodních ploch v České republice lze nalézt v Informačním systému Voda v České republice, dostupném na https://voda.gov.cz/portal.



Vodních ploch sice přibylo, zastoupení jednotlivých druhů se ale - alespoň v posledních 9 letech - příliš nemění. Nejvíce přibývá umělých vodních nádrží, naopak plocha těch přírodních - tedy jezer - se jako jediná zmenšila.

  • + 1 927 ha umělých vodních nádrží (21,1 → 21,8 %)
  • + 1 023 ha rybníků (32 → 31,9 %)
  • + 390 ha zamokřených ploch (8,6 %)
  • + 384 ha koryt vodních toků přirozených nebo upravených (30,4 → 29,9 %)
  • + 134 ha koryt vodních toků umělých (6 → 5,9 %)
  • - 117 ha přírodních vodních nádrží (1,9 → 1,8 %)

Jižní Čechy jsou rájem vodomilů. Nejméně vody vzhledem k rozloze má Olomoucký kraj

Každému Čechovi bude asi jasné, že největší rozlohou vodních ploch u nás bude disponovat Jihočeský kraj. V roce 2017 šlo o 44 504 ha (tedy 4,42 % rozlohy kraje a 26,8 % za všech vodních ploch v ČR). Vůbec nejmenší plochu pokrytou vodou bychom našli - vzhledem k nejmenší rozloze - v Praze, a to 1 096 ha (2,21 % rozlohy kraje). V poměru k celkové rozloze však nejméně vodními plochami disponuje Olomoucký kraj. 6 087 ha v roce 2017 znamená pouze 1,15 % rozlohy kraje.

Za posledních 20 let přibylo nejvíce vodních ploch v Jihomoravském (1 123 ha) a Jihočeském kraji (1 101 ha), nejméně pak v Libereckém (42 ha) a v Praze (30 ha). Vezmeme-li v potaz relativní hodnoty, polepší si Olomoucký kraj. Tam přibylo vzhledem k rozloze vodních ploch nejvíce - do roku 2017 o 12,4 % oproti roku 1996. Podíl jednotlivých krajů na celkové výměře vodních ploch se změnil pouze v řádu desetin procent.

A jak jsou na tom jednotlivé okresy? Nejvíce vodních ploch se nachází v okrese Jindřichův Hradec, do kterého spadá známá Třeboňská pánev se svými rybníky. 13 298 ha v roce 2017 znamenalo 6,84 % rozlohy okresu. Nejméně je to v okrese Brno-město, a to pouze 451 ha, tedy 1,96 % celkové rozlohy. V poměru k rozloze však nejméně vodních ploch najdeme v okrese Svitavy (1 130 ha, tedy pouze 0,82 % rozlohy okresu).

Nejvíce vodních ploch za posledních 20 let přibylo v okrese Brno-venkov (1 900 ha), nicméně zde hrály hlavní roli změny hranic okresu, tedy převod obcí z okresu Břeclav, který tak za stejné období přišel o 1 271 ha vodních ploch. Po vyloučení okresů s významnými změnami hranic ve sledovaném období, které by mohly takto zkreslovat statistiku, zjistíme, že ve skutečnosti přibylo nejvíce vodních ploch v okrese Jindřichův hradec (569 ha) a nejvíce jich ubylo v okrese Most (155 ha).

Česká vodní nej

Povodí

  • 63,3 % území ČR odvodňuje Labe (délka v ČR 370 km) do Severního moře. Plocha jeho povodí činí na území Česka 49 933 km²
  • 27,3 % území je odvodňováno řekou Moravou (délka v ČR 246 km) přes Dunaj do Černého moře
  • 9,3 % území náleží do povodí Odry (délka v ČR 135 km), která odtéká do Baltského moře

Řeky

  • nejdelší řeka: Vltava (433 km), nejdelší říční úsek na území Česka je Vltava–Labe (541 km)
  • nejvodnatější řeka (největší průměrný průtok): Labe (312,5 m³/s, Hřensko)
  • největší celkový spád: Malé Labe–Labe (1 317 m)
  • nejvyšší vodopád: Pančavský vodopád (148 m, Krkonoše)

Umělé nádrže

  • největší vodní plocha: Lipno I (4 870 ha, Vltava)
  • největší objem zadržované vody: Orlík (celkem: 716,6 mil. m³; zásobní: 374,5 mil. m³; Vltava)
  • nejhlubší vodní nádrž: Dalešice (85,5 m, Jihlava)
  • nejstarší údolní vodní nádrž: Jordán* (rok 1492, Tábor, Jihočeský kraj)

    * Ta nebyla budována jako rybník pro chov ryb, ale jako zásobník pitné vody. Jde také o nejstarší vodní nádrž ve střední Evropě.

  • nejmladší vodní nádrž: Kamenná (rok 2000, pouze 2 ha, nedaleko Zábřehu na Moravě), z velkých Slezská Harta (rok 1997, 874 ha, Moravice)
  • nejvyšší hráz: Dalešice (100 m, Jihlava)
  • nejdelší hráz: Nechranice (3 280 m, Ohře)
  • největší vodárenská nádrž: Švihov** (Želivka) (1 670 ha, Želivka)

    ** vodní tunel Želivka, který přivádí vodu z nádrže do Prahy, byl dokončen v roce 1972 a s délkou 51 km je šestým nejdelším vodním tunelem na světě. Průměr tunelu je 2,6 metru. Zásobuje nejen Prahu, ale i velkou část Středočeského kraje.

Rybníky

  • rybník s největší plochou: Rožmberk (489 ha) - již od roku 1590
  • rybník s největším objemem: Staňkovský rybník (6,6 mil. m³) - od roku 1550
  • nejstarší dochovaný (doložený) rybník: Žárský rybník (rok 1221)

Jezera

  • největší jezero: Černé jezero (18,4 ha, Šumava)
  • nejhlubší jezero: jezírko v Hranické propasti (404 m je zatím největší změřená hloubka, maximální hloubka dosud není známa) - jde o nejhlubší zatopenou jeskyni na světě
  • nejvýše položené jezero: Laka (1 096 m n. m., Šumava)

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.