Rozloha našich vinic je na historickém maximu
V České republice je přes 20 tisíc hektarů vinic, zhruba 2,5krát víc než před 50 lety. Přes 90 % z nich je na Moravě, nejvíc v okrese Břeclav. Nejoblíbenější, resp. nejčastěji pěstovanou odrůdou je veltlínské zelené. Češi také více pijí víno, v roce 2016 to bylo téměř 17 litrů na osobu, o 5,5 litrů více než před revolucí.
Exkurz do historie
Jak hluboko sahá tradice vína v Čechách a na Moravě? První důkazy o výsadbě vinné révy u nás pocházejí z období Velké Moravy (archeologické nálezy), je ale možné, že první vinice na Moravě zasadili už římští legionáři, o čemž pro změnu svědčí nález vinařského nože z Mušova pod pálavskými kopci. O první výsadbu vína v Čechách se zasadila kněžna Ludmila, babička svatého Václava, a vůbec první vinice měla být vysazena u obce Dřísy nedaleko Staré Boleslavi. Rozloha vinic v Čechách a na Moravě kulminovala v 17. a 18. století, kdy se zde víno pěstovalo zhruba na 21,5 tisících hektarech. Tehdejší nadprodukce ale měla za důsledek nižší rentabilitu především městských vinic, zhoršovala se údržba a úrody začaly pomalu klesat.
Věděli jste ale, že třeba za první republiky (konkrétně v roce 1930) byste na Moravě našli jen necelé čtyři tisíce hektarů vinic? Tedy skoro pětkrát méně, než je tomu dnes? Na vině bylo hned několik nepříznivých okolností: postupné rozšíření škůdců, konkurence uherských vín ještě v době monarchie, úbytek lidí za války, vyšší výnosy z nových plodin (cukrovky) nebo postupný přechod konzumentů spíše k pivu a kořalce. Rychlejší tempo nabrala obnova tuzemských vinic až v 60. letech a v roce 1980 u nás víno rostlo už na více než 14 tisících hektarech. Ačkoli v 90. letech jejich rozloha opět poklesla, postupná privatizace dala základ růstu, díky kterému rozloha tuzemských vinic v roce 2017 opět přesáhla dvacet tisíc hektarů.
V současnosti je výměra vinic zhruba 2,5 krát větší než před 50 lety. Nejvýraznější nárůst výměry nastal mezi lety 2002 a 2004, což souviselo s nově přijatou legislativou, která regulovala výsadbu nových vinic ve státech EU. Výměra vinic se mírně zvyšuje i v posledních letech. Je ale třeba vzít v potaz, že se jedná o dělení dle druhů pozemku (tak, jak je eviduje ČÚZK). Reálná obhospodařovaná plocha vinic je o něco menší.
Vinařské oblasti v Česku
V ČR najdeme dvě vinařské oblasti, Morava a Čechy, které se dále dělí do podoblastí. Čechy do dvou (litoměřická a mělnická) a Morava do čtyř (mikulovská, slovácká, velkopavlovická a znojemská).
Podle ČSÚ u nás k 31. 12. 2017 bylo celkem 20 008 hektarů vinic. Nejvíc z toho - nepříliš překvapivě - v Jihomoravském kraji (18 245 ha, tedy přes 91 %), následně pak ve Zlínském (999 ha), v Ústeckém (rovných 400 ha) a ve Středočeském (328 ha). V ostatních krajích bychom našli do 20 ha vinic (v některých pak vůbec žádné). Nejvyšší podíl vinic na celkovém území kraje má rovněž Jihomoravský kraj (zhruba 2,5 procenta území). Na druhém místě je Zlínský kraj (0,25 %),v případě Ústeckého kraje jde pak o 0,07 %, Středočeského kraje 0,03 % a Prahy 0,02 %.
V České republice bylo k 31. 12. 2016 celkem 384 vinařských obcí, z toho 72 v Čechách a 312 na Moravě: Vůbec nejvíc bychom jich našli na Slovácku, a to 117. Viničních tratí bylo ve stejném roce v Čechách 152 a na Moravě 1 126, nejvíce opět ve slovácké podoblasti. Počet pěstitelů činil ke stejnému datu dle Ministerstva zemědělství 18 670, z toho 160 v Čechách a 18 511 na Moravě (jeden pěstitel může mít vinice ve více oblastech).
Nejvyšší výměru vinic na svém území má okres Břeclav, a to více než 9 500 ha. Na dalších místech jsou pak okresy Hodonín, Znojmo a Brno-venkov, které mají každý více než tisícovku hektarů, v řádu stovek hektarů se pak podle ČSÚ pohybují ještě okresy Uherské Hradiště, Litoměřice a Mělník. Nejvyšší podíl vinic na rozloze okresu má opět Břeclav (vinice tu tvoří přes 9 % celkového území).
Podíl vinic na rozloze okresu za posledních 22 let nejvíce vzrostl na Břeclavsku, a to z původních 5,7 % na více než 9 %. Například v okrese Brno-venkov rozloha vinic stagnuje, stejně jako v okresech Hodonín, Uherské Hradiště a v okresech českých. Podíl vinic naopak vzrostl kromě okresu Břeclav (kam zasahuje vinařská podoblast mikulovská, slovácká i velkopavlovická) i v okrese Znojmo. Výsadba nových vinic v současnosti podléhá povolení a na každý rok je určena maximální kvóta uvedená v ha. Například pro rok 2016 šlo celkem o 178 ha.
Irena Honsnejmanová, hlavní analytik portálu Česko v datech
Král jménem veltlín
Podíl modrých moštových hroznů v posledních 20 letech mírně roste, aktuálně jde zhruba o jednu třetinu. Zároveň roste i podíl produkce modrých hroznů pro růžové víno, i když stále zůstává výrazně nižší (necelých 7 %). Mezi nejčastěji pěstované odrůdy patří podle údajů Ministerstva zemědělství z moštového bílého Veltlínské zelené, které dominuje i celkově v rámci velkopavlovické a znojemské podoblasti. Müller Thurgau (celkově druhá nejrozšířenější odrůda) dominuje v litoměřické a slovácké podoblasti, Ryzlink rýnský (celkově třetí) pak v mělnické a Ryzlink vlašský v mikulovské. V kategorii moštového modrého je to téměř remíza - mírně vyšší plochy má Svatovavřinecké, které celkově dominuje v podoblasti litoměřické, mikulovské a znojemské. Těsně druhá je pak Frankovka, které najdeme nejvíce v podoblastech slovácké a velkopavlovické. Na třetím místě mezi modrými hrozny je Zweigeltrebe, které však není dominantní v žádné z podoblastí, na čtvrtém místě pak Rulandské modré, které největší část plochy zaujímá v podoblasti mělnické.
Dočetli jsme se už, že řada vinic vznikla až v nedávné době. Jak staré jsou ale průměrně naše vinice? Zhruba 7 % z nich je podle údajů Ministerstva zemědělství ve věku do 4 let, asi 12 % pak ve stáří od 4 do 10 let. Více než polovina českých a moravských vinic se ovšem řadí mezi plodné vinice od 10. do 30. roku života, 27 % vinic je ve stáří od 30 do 50 let a zbývající zhruba 2 % vinic pak ještě starší. Z nejčastěji pěstovaných odrůd jsou průměrně nejstarší vinice osázené odrůdami Neuburské (31 let) a Svatovavřinecké (30 let), nejmladší jsou naopak vinice osázené Hibernalem (v průměru pouhé 4 roky, jde totiž o odrůdu, jejíž popularita sice roste, byla ale registrovaná až v roce 2004) a Pálavou (8 let). Mezi nejčastěji nově vysazované odrůdy se v roce 2016 dostaly Pálava, Rulandské šedé a Veltlínské zelené (z bílých odrůd), z modrých pak Rulandské modré, Modrý Portugal a Merlot.
Od revoluce vzrostla spotřeba téměř o polovinu
Spotřeba hroznového vína (nebereme tedy v potaz víno ovocné) vzrostla podle ČSÚ od roku 1989 téměř o polovinu. Z původních 11,3 litrů na osobu v roce 1989 se vyšplhala na 16,9 litru na osobu v roce 2016. Dlouhodobý trend zvyšování spotřeby vína je z grafu jasně patrný, zajímavá je také porovnání s vývojem ceny vína.
Celková sklizeň vína v ČR byla přitom podle ČSÚ v roce 2017 přesně 79 774 tun, z toho 74 483 tun v Jihomoravském kraji, 2 363 tun ve Zlínském, 1 439 tun v Ústeckém a 1 382 tun ve Středočeském kraji (v ostatních krajích pod 100 tun). Nejvyšší výnosy byly podle stejného zdroje v roce 2017 v Praze (5,07 tuny na hektar) a v Jihomoravském kraji (5,06). Celorepublikový průměr činil 5,05 tuny na hektar.
Tři čtvrtiny vína, které vypijeme, není z ČR
Pokud byste si ale mysleli, že svoje víno masivně vyvážíme, spletli byste se. Nejvíce se v roce 2017 české a moravské víno vyváželo na Slovensko (jednalo se ale pouze o 42 tis. hl), dalších 20 tis. hl zamířilo do Polska, 3,9 tis. hl do Rumunska, 2,7 tis. hl do Německa a 2,6 tis. hl do Maďarska. Ve srovnání s importem jsou to ovšem čísla takřka nicotná. V roce 2017 se k nám podle Svazu vinařů ČR dovezlo téměř 1,5 mil. hl vína za 4,75 mld. Kč. Vývoz oproti tomu činil 78 tis. hl vína v ceně 434 milionů korun. Zhruba čtvrtina vína se v roce 2017 dovezla z Itálie, pětina ze Španělska, 17 % z Maďarska, 7 % z Německa a Slovenska a 6 % z Francie. Produkce vína v Česku kolísá podle Svazu vinařů v posledních letech kolem 600 tis. hl za rok (v roce 2017 byla těsně nad 600 tis. hl). Spotřeba se přitom pohybuje nad 2,1 miliony hl. Zhruba tři čtvrtiny vypitého vína se k nám tedy dovážejí.