Zlatavý mok je u čechů stále v kurzu

Zlatavý mok je stále v kurzu. Export výrazně roste a poprvé v historii se vyrobilo více než 20 milionů hektolitrů piva.

Stará láska nerezaví, rezavou barvu má totiž odjakživa. Pivo, které je pro Čechy tím samým, čím kouzelný elixír pro Asterixe a Obelixe, se těší stále větší oblibě. Poprvé v historii jej bylo uvařeno přes dvacet milionů hektolitrů (4 miliardy piv) a výrazně vzrostl i export do celého světa. Dařilo se také minipivovarům, které potvrdily, že nejsou pouze sezónní módou. Už se vám sbíhají sliny? Tak si zaběhněte do lednice, ponořte svá ústa do tekutého chleba a zrak zase do dalšího dílu projektu Česko v datech.

Japonci mají sushi, Francouzi víno, Angličané čaj, Belgičané čokoládu a co máme my? To ví i malé dítě, Jardu Jágrů a HLAVNĚ – to nejlepší pivo v této i ve všech ostatních galaxiích. Není tedy divu, že ve spotřebě piva na hlavu již tradičně vedeme nad ostatními pivomilnými národy o koňskou délku (143 litrů na hlavu ročně). I tak by trvalo jednomu průměrnému Čechovi vypití již zmiňovaných 20 milionů hektolitrů 13 986 013 let, pro srovnání – to je doba, před kterou se Čechy společně se značnou částí tehdejší Evropy nacházely několik desítek metrů pod hladinou třetihorního oceánu.

Naše spotřeba v posledních letech spíše stagnuje a mírně klesá – za rok 2015 to bylo ‚‚jen‘‘ 16 249 000 hektolitrů, zatímco například v roce 2009 jsme vypili dohromady 17 043 000 hektolitrů. I přesto bylo loni vyrobeno rekordních 20 milionů hektolitrů piva. Čím to? Odpověď je jednoduchá: export.

Export roste, importujeme minimálně

Že jsme na náš český národní nápoj hrdí oprávněně, to potvrzují i statistiky stabilně vzrůstajícího exportu. Za rok 2015 to bylo celkově 4 138 909 hektolitrů piva – to je přibližně 166 olympijských plaveckých bazénů naplněných chmelovou pochoutkou. V roce 2010 jsme přitom vyexportovali pouhých 2 981 000 hektolitrů. Kde je o naše pivo největší zájem? „Podle statistik celní správy z loňského roku chutnalo české pivo nejvíce na Slovensku (1 107 727 hl), v Německu (922 515 hl) a v Polsku (345 141 hl). Na čtvrtém a pátem místě by se umístilo Švédsko (267 867 hl) a Velká Británie (226 532). Celkově pak exportujeme do 97 zemí světa,’’ komentuje Zuzana Lhotáková, Marketing Manager SAS Institute, firmy spolupracující na analýze dat o exportu piva. Jen pro zajímavost – zcela na chvostu těchto států je Maroko, které za minulý rok dovezlo 0,05 hektolitru piva, ano, počítáte správně – přesně 10 piv. Že by se nějakému krajánkovi zastesklo a nechal si dovézt basu?

Kolik piva naopak importujeme? Až budete u našich severních sousedů, příliš se s vysvětlováním přísloví „nosit dříví do lesa’’ nenamáhejte – nejspíš nepochodíte. Polské pivo je u nás ze všech zahraničních nejdováženější a tvoří nadpoloviční většinu celkového objemu importovaného piva, tedy celých 180 388 hl. Na druhém a třetím místě pak najdeme Německo (45 425 hl) a Nizozemsko (21 161 hl). Celkově jsme pak za rok 2015 dovezli 312 151 hl piva.

Jaké pivo Češi nejčastěji pijí?

A jak vlastně pivo pijeme? V dřívějších letech byl poměr spotřeby zhruba vyrovnaný, ale v roce 2015 již bylo 60 % piva spotřebováno doma a zbylých 40 % v restauračních zařízeních, nálevnách, či výčepnách – říkejme jim, jak chceme. Asi 37 % piva se u nás spotřebuje ze sudů a 41 % ze skleněných lahví. Zajímavé pak je, že pivo v PET lahvi, jasně poráží v popularitě plechovky (12 % ku 7 %). Na pivní cisterny pak připadají zbylé 3 procenta.

Mění se však i typ piva, který nejraději pijeme. Dřívější hegemonie výčepního piva (sedmičky až desítky) je stabilně rok od roku méně a méně výraznější – čím dál častěji lidé sáhnou raději po ležácích (jedenáctkách a dvanáctkách). Zatímco například v roce 2007 v 64 % případů zvolili výčepní a pouze v 33 % ležáky, v roce 2015 byl už poměr 47,2 % ku 46,6 %. Zbylých 6,2 % tvoří různé pivní mixy, speciály a piva nealkoholická. Tento segment rok od roku roste – stojí za tím z velké části i trend minipivovarů. „Na těchto statistikách se odrazila postupná změna chování spotřebitelů vyvolaná určitou změnou životního stylu a celkový růst maloobchodních tržeb,” dodal Ladislav Šauer, ředitel v auditním oddělení Deloitte, který se specializuje na spotřebitelský sektor.

Nejvíce pivovarů je v Jihomoravském kraji

A u pivovarů zůstaneme i nadále. Celkově se nachází v České republice 348 různých pivovarů. Z toho je 44 průmyslových pivovarů a cca 300 minipivovarů. Hranice mezi pivovarem a minipivovarem je určena množstvím výstavu – minipivovar jej má pod 10 000 hektolitrů za rok, průmyslový pivovar nad tuto hranici. Jen pro úplnost ještě zmíníme tzv. létající pivovary, jde o kočovné pivovary, které nemají vlastní technické zázemí, takže pivo vaří v pronajatých prostorách jiných pivovarů. Většina zdrojů počet létajících pivovarů odhaduje na 10-20 v celé ČR.

Největší počet pivovarů pak nacházíme v Jihomoravském kraji (45), což je velmi překvapivé, neboť kvůli silné vinařské tradici jde o kraj s nejmenší spotřebou piva na hlavu z celé ČR. Na druhém místě je Středočeský kraj (41) a na třetím Moravskoslezský kraj (37). Nejméně pivovarů naopak najdeme v Karlovarském kraji (pouhých 9). Pokud vše zprůměrujeme, vychází v ČR jeden průmyslový pivovar na 239 860 obyvatel a jeden minipivovar na 34 717 obyvatel. Z krajů je na tom pak nejlépe v přepočtu na obyvatele Plzeňský kraj (jeden pivovar na 18 019 obyvatel a jeden minipivovar na 19 221 obyvatel).

Minipivovary jsou trendy

Spotřeba piva v posledních letech spíše lehce klesá. Velké pivovary vaří stále to stejné osvědčené pivo plzeňského typu, jak jej známe odjakživa, a tak jsou módou nové značky a nové chutě, jež jsou symbolizovány právě velmi úspěšným segmentem minipivovarů. Jejich podíl na celkovém výstavu je asi 1,5 % a ročně se v nich vyrobí přibližně 250 000 hl piva. Za rok 2015 jich vzniklo rekordních 60 a zanikly jenom 2, dá se tedy předpokládat, že statistiky spotřeby i výstavu budou v budoucnu výrazně růst.

„I když Češi preferují pití piva doma a stále častěji ho kupují v plastových lahvích, restauracím ani pivnicím se nevyhýbají. Současná módní vlna velí ochutnat co nejvíce nových značek i chutí, především od malých pivovarů. Tomuto trendu se začaly přizpůsobovat i velké značky. Svou stálou nabídku častěji obměňují a do pivních zařízení umísťují speciální várky piva, které jejich zákazníci v běžné prodejní síti nenajdou,” dodal Ladislav Šauer z firmy Deloitte.

Nejstarším minipivovarem v České republice je pak legendární pražský pivovar U Fleků – jeho historie sahá až do roku 1499. Za totality byl sice znárodněn, ale jeho provoz se neopovážili přerušit ani komunističtí mocipáni, nejspíš četli Švejka a věděli, že sáhnout kmánovi na pivo se příliš nevyplácí – pivo se zde tedy vaří bez přestávky déle než 500 let. Naprostá většina minipivovarů ale vznikla až v posledních několika letech. Z těch nejstarších, které byly založeny krátce po revoluci, zmiňme například brněnský Pegas, sentický Kvasar či Pivovarský dvůr Chýně.

Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven, Český statistický úřad, Celní úřad

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.