Čas kaprů je tady

Čas kaprů je tady

Češi jedí málo ryb, statistiku zlepšují jen Vánoce

České rybníky mají ze sebou sezónu výlovů a na ulicích se brzy objeví kádě s kapry, kteří - s malou přestávkou ve vaně - poputují v řadě domácností na štědrovečerní stůl. Větší část ryb z českých vod se ale prodá v zahraničí. Kromě období výlovů a vánočních svátků jim Češi příliš neholdují. V rámci Evropy patříme mezi národy, které ryby jedí vůbec nejméně.

Češi patří mezi pětici národů, které v rámci EU jedí vůbec nejméně ryb. V roce 2015 jsme byli čtvrtí od konce, méně ryb zkonzumovali jen Rumuni, Bulhaři a Maďaři (překvapivě i přesto, že první dvě země mají přístup k moři).

Přestože ryby patří mezi nejzdravější položky jídelníčku, vzpomeneme si na ně v České kotlině jen málokdy. Podle Českého statistického úřadu se u nás spotřeba ryb v posledních letech pohybuje mezi pěti a šesti kilogramy na osobu a rok. Ještě méně jsou mezi Čechy oblíbené domácí sladkovodní ryby. Těch podle údajů ministerstva zemědělství každý z nás průměrně sní jen 1,5 kg ročně.

V posledních čtyřech letech se živé tuzemské ryby dokonce častěji vyvážejí do zahraničí. Českého kapra si tam váží a některé ryby se pyšní i značkami kvality Evropské unie. Pohořelický kapr, který se chová na jižní Moravě, se od roku 2007 těší chráněným označením původu, Třeboňský kapr má od stejného roku tzv. chráněné zeměpisné označení. Aby se takovou značkou mohli kapři chlubit, musí jejich rozmnožování, chov nebo sádkování probíhat na přesně vymezeném území (píše server Euractiv.cz).

V roce 2017 se do zahraničí vyvezlo 11 tisíc tun živých ryb vylovených v českých vodách. „Doma“ se jich přitom prodalo jen osm tisíc tun. Tento poměr vyzníval opačně naposledy v roce 2013, kdy se z Česka vyvezlo 8,4 tisíce tun živých ryb a v tuzemsku se jich prodalo devět tisíc tun. Ve stejném roce se v českých obchodech tuzemské ryby nejlépe prodávaly také ve zpracovaném stavu. Šlo o 2,4 tisíce tun, tedy nejvíce za období let 1996 až 2016. Podobné množství zpracovaných ryb se pak v Česku prodalo i loni.

Živé kupujeme raději než zpracované, rozhodují ale výlovy a Vánoce

Tuzemské ryby se v Česku dlouhodobě daleko častěji prodávají živé než ve zpracovaném stavu. Vliv na to má ale především obliba předvánočního prodeje živých kaprů. Naprostá většina tuzemských ryb se totiž v Česku podle ministerstva zemědělství prodá právě v období podzimních výlovů nebo v prosinci.

Bez štědrovečerní tradice by kapr na české stoly příliš často nedoputoval. Většina Čechů ho totiž jí pouze o Vánocích, zhruba pětina obyvatel ČR ho pak nejí vůbec. Na druhou stranu alespoň jednou měsíčně si dá kapra necelá pětina Čechů, zbytek si pak tuto rybu připravuje méně často. Častěji během roku rok jíme spíše lososa, pstruha nebo pangase.

Kapr – král českých rybníků

V českých rybnících ale kapr dominuje, když tvoří téměř 90 % u nás chovaných ryb. Ve výsledku představují z 20 tisíc tun ryb, které se u nás ročně průměrně vyloví, až 17 tisíc tun právě kapři. Třeba v chovech na sousedním Slovensku má přitom kapr jen asi pětinový podíl a mezi rybami tam vládne pstruh.

Drtivá většina kaprů se každoročně dostane do rukou rybářů při hromadných výlovech. Na udici se jich chytí jen málo. Loni se v Čechách a na Moravě na háček chytilo jen 1 593 tuny kaprů, zatímco při výlovech to bylo 18 460 tun. Nejúspěšnější byli rybáři v lovu kaprů na udici v roce 2002, kdy se jim podařilo chytit 2 374 tuny ryb.

Kromě kaprů dominují mezi českými rybami hlavně ty býložravé jako amuři a tolstolobici (loni se jich vylovilo 1 243 tuny). Po nich následují lososovité ryby jako pstruh nebo siven (777 tun), dravé ryby jako štika, candát nebo sumec (275 tun) a líni se síhy (169 tun).

Mezi rybami, které se chovají na prodej, u nás kapr dominoval už ve druhé polovině 16. století, jak ukazují data Rybářského sdružení České republiky. Stejně tomu bylo i okolo poloviny 19. století. Zápisy z konce 13. století ale ukazují, že vyrovnané postavení měla vedle tehdy kapra také dravá štika.

Historické údaje také prozrazují, že výměra obhospodařovaných rybníků na území dnešní České republiky se napříč dějinami obvykle pohybovala mezi přibližně 40 a 50 tisíci hektary. V roce 2017 bylo obhospodařováno 41 080 hektarů rybníků, ten největší z nich – Rožmberk –pak zabíral plochu 647 hektarů. Výraznou výjimkou byl ovšem zlatý věk českého rybníkářství v 16. století. V roce 1585 dosahovala výměra rybníků v Českých zemích asi 180 000 hektarů, což je čtyřikrát více než dnes.

„Největší rozlohou vodních ploch u nás disponuje Jihočeský kraj.
Nejméně vody vzhledem k rozloze má kraj Olomoucký.” O vodních plochách v Česku jsme psali zde.

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.