Konec ladovských zim v Česku?

Konec ladovských zim v Česku?

Sněhu v Česku v posledních padesáti letech ubývá, bílé Vánoce jsou ale v nižších polohách dlouhodobě spíše výjimkou. V nové analýze Česka v datech jsme se zaměřili na sněhovou pokrývku u nás.

„Soumrak lyžování v Česku. Sněhu ubývá a děla klimatickou změnu nezastaví” sport.cz, 22. 11. 2018
„Přírodě se daří opakovaně předčit naše černé můry. Sněhu ubývá a lyžaři nemají kde trénovat” iRozhlas.cz, 2. 11. 2018
„Konec lyžování v Evropě? Alpy přijdou až o 70 procent sněhu, varují klimatologové” ČT24, 20. 2. 2017
„Varovná zpráva pro lyžaře: Sezóny v Alpách se zkracují, sněhu je méně kvůli vyšším teplotám” Reflex, 1. 10. 2016


Globální oteplování úřaduje a sněhu je stále méně. Přichází později a dříve roztaje. Bílé Vánoce jsou už jen zbožným přáním. Advent na sněhu býval mnohem poetičtější.

Tak to - nebo velmi podobně - teď vidí sněhovou situaci v posledních letech většina Čechů. Zakládají se ale jejich nářky na pravdě? Opravdu bylo dříve sněhu více? A přicházely v předešlých dekádách bílé Vánoce častěji, než je tomu teď? Pro odpověď jsme sáhli do dat shromažďovaných Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), která údaje o výšce sněhové pokrývky obsahují od roku 1961, a to pro deset meteorologických stanic RBCN (The Regional Basic Climatological Network, tedy Mezinárodní základní klimatologické sítě).

Jak měříme sněhovou pokrývku a co znamenají jednotlivé pojmy?

Měření sněhové pokrývky

Zjišťování výšky a vodní hodnoty sněhové pokrývky. U sněhové pokrývky se měří výška celkové sněhové pokrývky v klimatologickém termínu 7 hodin, na synoptických stanicích ještě také v termínu 06 UTC a 18 UTC. Měření se provádí pomocí sněhoměrné latě a na vybraných automatických meteorologických stanicích použitím ultrasonických nebo laserových senzorů. Výška nového sněhu se měří na sněhoměrném prkénku v klimatologickém termínu 7 h za období 24 hodin, na synoptických stanicích ČR také za 1 hodinu, pokud je výška nového sněhu 1 cm nebo více. U nesouvislé sněhové pokrývky se výška sněhové pokrývky neměří. Vodní hodnota sněhové pokrývky se měří sněhoměry a na vybraných meteoologických stanicích s použitím sněhového polštáře. Výška sněhové pokrývky se udává v cm, vodní hodnota sněhové pokrývky v mm vodního sloupce, případně v kg/m2 a pro účely stavebnictví také v kPa.


Výška sněhové pokrývky

Vertikální vzdálenost mezi povrchem sněhové pokrývky a povrchem půdy nebo povrchem sněhoměrného prkénka při měření výšky nového sněhu. Rozlišuje se výška celkové sněhové pokrývky, průměrná výška sněhové pokrývky, průměrná výška sněhu a výška nového sněhu.


Výška celkové sněhové pokrývky

Vertikální vzdálenost mezi povrchem sněhové pokrývky a povrchem půdy na stanoveném místě naměřená v termínu pozorování. Měří se v klimatologickém termínu 7 h, na synoptických stanicích ještě také v termínech 06 a 18 UTC.


Výška sněhové pokrývky průměrná

Klimatologická charakteristika sněhových poměrů místa, popř. oblasti, definovaná pro určitý měsíc jako součet hodnot výšky celkové sněhové pokrývky v jednotlivých dnech dělený počtem dní se sněhovou pokrývkou. Tuto charakteristiku nelze zaměňovat s průměrnou výškou sněhu.


Výška sněhu průměrná

Klimatologická charakteristika sněhových poměrů místa, popř. oblasti, definovaná pro určitý měsíc jako součet celkové výšky sněhové pokrývky v daném měsíci dělený počtem všech dní příslušného měsíce.


Zdroj: ČMeS, Meteorologický slovník výkladový a terminologický



Je tedy sněhu méně než dříve?

Odpověď zní ano. Abychom mohli postihnout dlouhodobější trendy v množství sněhu, jsou vypočteny tzv. průměrné roční chody výšky sněhové pokrývky, a to pro referenční období let 1961–1990 a 1981–2010, tzv. normály. Dříve platil normál let 1961–1990, vůči kterému se posuzovalo, jestli je daný rok, měsíc nebo den nad či pod normálem a jaká je odchylka. Klima se nicméně mění, a proto se dnes už užívá normál 1981–2010. Když už jsme zmínili změny klimatu, tak u nás jde především o oteplování a změny rozložení srážek v průběhu roku, kdy jich více spadne v létě ve formě prudkých dešťů.

Jak je to tedy obvykle se sněhem padajícím na Česko? První přichází už v průběhu října, hlavně ale v horských oblastech a zpravidla nevydrží dlouho. Hodnot v desítkách centimetrů začíná dosahovat až od poloviny listopadu (po svátku sv. Martina 11. 11.) a ve stejné době se začíná objevovat i v nižších polohách. Obecně nejvíce sněhu bývá v lednu a v únoru, v nížinách se výška sněhové pokrývky ale většinou pohybuje pouze kolem 5 cm, ve středních polohách pak zpravidla v nižších desítkách centimetrů. V horských oblastech se maximální hodnoty objevují až na přelomu února a března, a to proto, že zde díky nižším teplotám může k akumulaci sněhu docházet déle. Na stanici na Lysé hoře tak maxima zpravidla dosahují až 130 cm.

Do konce března sníh zpravidla roztává na většině našeho území, v dubnu se pak vyskytuje už jen výjimečně (s výjimkou hor, kde zpravidla vydrží až do začátku května). Z grafu jednotlivých stanic je na první pohled zřejmé, že sněhu mezi srovnanými normálovými obdobími ubylo, především pak v lednu, únoru a březnu. Vůbec nejvýraznější úbytek lze zaznamenat na horské stanici Lysá hora. Jak moc sněhu u nás ubývá? To zjistíme jednoduchým srovnáním součtů průměrných hodnot pro jednotlivé dny. Na našem grafu se tyto součty ukáží jako plocha pod křivkou daného roku.

Na všech stanicích s daty veřejně dostupnými již od roku 1961 došlo k poklesu průměrné výšky sněhové pokrývky. K největšímu úbytku v absolutních hodnotách došlo na horské stanici Lysá hora, v některých dnech jde až o 20 cm. Relativně největší množství sněhu však ubylo na stanici Milešovka v Českém středohoří. Mezi lety 1981–2010 na jejím vrcholu bylo v průměru o 27,5 % méně sněhu než v předchozím normálovém období 1961–1990.

Zuzana Lhotáková, marketingová manažerka SAS Institute

Bílé Vánoce? Spíše výjimka

Sníh v období dvou týdnů kolem Vánoc ležel během celého měřeného období let 1961-90 (tedy každý jednotlivý rok) pouze na stanici Lysá hora, ale i tam se našly roky, kdy ho bylo jen pár centimetrů. Nejnižší průměrná výška sněhu v tomto období, pouhých 1,8 cm, se zde přitom vyskytla poměrně nedávno, v roce 2015. Naopak na stanicích v nížinách (i na těch položených ve vyšší nadmořské výšce), se průměrná výška sněhu v období kolem Vánoc pohybuje pouze v jednotkách centimetrů, případně je často nulová. Roky, kdy by výška sněhové pokrývky dosahovala desítek centimetrů, přichází pouze výjimečně. Na těch nejníže položených stanicích, jako jsou Praha, Brno a Mošnov, můžeme vypíchnout třeba roky 1969, 1981 nebo 2002.

To, že sněhu opravdu postupně ubývá, nejlépe zjistíme, když jednotlivé časové řady proložíme lineárními trendy. Pro příklad jsme to ukázali na nejvýše i nejníže položené meteorologické stanici RBCN u nás - na Lysé hoře v Beskydech (1 322 m n. m.) a v Brně-Tuřanech (241 m n. m.).

Jsme v tom sami?

Nejsme. Pozorovaný dlouhodobý pokles výšky sněhové pokrývky v Česku (pozorovatelný z měření na jednotlivých stanicích) odpovídá širším globálním trendům. Podle poslední zprávy IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) AR5 se ve druhé polovině 20. století rozsah sněhové pokrývky (určovaný ze satelitních měření) na severní polokouli snížil o 1,6 % (v případě března a dubna) a dokonce o 11,7 % v měsíci červnu. V žádném měsíci oproti tomu nenastal statisticky významný přírůstek. Příčinou těchto změn je nárůst globální teploty vzduchu způsobený rostoucími koncentracemi skleníkových plynů produkovaných lidmi. Projekce budoucího vývoje do konce tohoto století ukazuje další pokles jarního rozsahu sněhové pokrývky, a to mezi 7 a 25 % v závislosti na tom, jak rychle a jak moc se nám podaří emise skleníkových plynů omezovat.

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.