Bezpečnost na silnicích
Chytrá auta sníží počet nehod o polovinu, eCall už teď v Evropě zachrání 2 500 životů ročně
Počet dopravních nehod napříč Evropou dlouhodobě klesá. Přispívá k tomu zejména vytrvalá prevence a nástup nových technologií. Podle mezinárodní studie mohou chytrá auta snížit nehodovost o polovinu. Mnohé pokročilé prvky se už ale v praxi používají. Příkladem za všechny je záchranný systém eCall využívající evropské satelity, s jejichž pomocí vozidlo při nehodě samo kontaktuje tísňovou linku a operátorům sdělí přesnou polohu. Tento systém umožní záchranářům dostat se na místo havárie až dvakrát rychleji, čímž se v Evropě zachrání 2 500 životů ročně. Technologie ale zjednodušují i komunikaci s pojišťovnami, například Generali Česká pojišťovna nabízí chatbota, s jehož pomocí lze řešit pojistnou událost de facto jen s pomocí chytrého telefonu.
Dopravních nehod v České republice i Evropě dlouhodobě ubývá. Klesá také počet úmrtí na silnicích. Zatímco během roku 2000 došlo v Česku k 211 516 nehodám, při kterých zemřelo 1 336 osob, vloni bylo registrováno 94 794 nehod a 460 usmrcených osob. Za uvedené období tedy došlo k zhruba 55% poklesu nehod a k 66% poklesu úmrtí na silnici. Pokles nehod je zkreslen změnami ve výši limitu pro hlášení škody policii, ke kterým v minulosti průběžně docházelo. Nehody se zraněními a úmrtími ovšem policie vyšetřuje vždy, data jsou tedy v tomto případě konzistentní.
Chytrá auta zachraňují životy
Za klesající nehodovostí stojí hned několik faktorů, a to zejména dlouhodobá prevence a vývoj technologií. Od roku 2004 například musí být nová auta vybavena protiblokovacím systémem ABS, dnešní automobily jsou ale v ochranných opatřeních mnohem dál. Využívají třeba asistenční systémy pro zmenšení mrtvých úhlů, systémy pro udržování vozidla v jízdním pruhu nebo systémy automatického nouzového brzdění. Od července příštího roku pak budou všechna nová auta v Evropě vybavena i systémem EDR. V zásadě se jedná o „černou skříňku”, která bude monitorovat zejména rychlost, brzdění či sklon vozidla na vozovce, a umožní tak lépe hledat příčiny nehod.
Svatým grálem automobilového průmyslu jsou autonomní vozy, které by v řízení zcela nahradily člověka, a tím eliminovaly i jeho chybovost. Jejich předstupněm jsou chytrá vozidla (connected vehicles) a automatizovaná vozidla (automated vehicles). Chytrá vozidla komunikují mezi sebou a vyměňují si důležité informace. Díky tomu se mohou informovat o situaci na silnici či o své poloze. Pokud třeba jeden vůz musí zastavit na nepřehledném místě, automaticky na sebe včas upozorní ostatní. Automatizovaná auta zase využívají systémy, které přebírají část řízení na sebe. Takovým systémem je například adaptivní tempomat, který automaticky přizpůsobuje rychlost automobilu plynulosti provozu.
Chytrá vozidla sníží nehodovost až o polovinu
Chytrá a automatizovaná vozidla by mohla snížit celkovou nehodovost až o polovinu. Vyplývá to ze studie, v rámci které mezinárodní tým vědců analyzoval výsledky několika výzkumů, které jsou k tomuto tématu dostupné. Sestavili pak model, který aplikovali na šest zemí a následně vypočítali efektivitu těchto technologií. Zatímco třeba ve Velké Británii by přechod na chytrá a automatizovaná vozidla mohl snížit nehodovost o 41 %, v Indii by se snížila až o 54 %. Podle dat zveřejněných na platformě Statista by se měl světový trh s chytrými vozidly do roku 2028 ztrojnásobit. Zatímco jeho objem v roce 2020 činil 56 miliard dolarů, v roce 2028 by to již mělo být 192 miliard dolarů. Tato vozidla se už ale používají nyní, například v sousedním Německu je podle Statisty běžně využívá 38 % řidičů a ve Francii dokonce 57 % z nich.
Pojistní matematici České kanceláře pojistitelů předpokládají, že při středním scénáři vývoje vozového parku by už na konci dvacátých let po českých silnicích měla jezdit jen výrazná menšina klasických vozidel bez asistence (méně než 20 %). „V rámci středního scénáře dalšího vývoje předpokládáme nejprve rychlejší náběh vozidel s vyspělými asistenčními systémy, ale také s téměř 10% zastoupením poloautonomních vozidel. Na konci třicátých let by pak těchto poloautonomních aut mělo být v Česku už 52 %,” říká Petr Jedlička z České asociace pojišťoven. Nástupu vozů, které se už skutečně budou řídit samy, bychom se měli dočkat ve vyšší intenzitě až po roce 2040. „Poloautonomní vozy by pak měly být během 40. let nahrazovány těmi už plně autonomními,” dodává Jedlička.
Do pojišťovny už nemusíte
Pokud už k nějaké nehodě dojde, technologie umožňují minimalizovat následky a rychle vyřešit vzniklou situaci. V tomto smyslu se jedná převážně o zrychlení a zefektivnění komunikace s pojišťovnou, která tak může probíhat online. „Našim klientům umožňujeme vyřešit v řadě případů vzniklou situaci jen na dálku. Například dnes již běžně provádíme vzdálené videoprohlídky, kdy klient společně s naším technikem zdokumentují škodu na vozidle přes mobilní telefon. Taková prohlídka pak trvá průměrně jen 17 minut,” říká Jan Marek z Generali České pojišťovny. Pojišťovny dnes mohou využívat také chatboty, kteří jsou schopni pomoct lidem rychleji a efektivněji. „Pro klienty máme k dispozici našeho chatbota Lea, který jim pomáhá zodpovídat dotazy. Chatbot je takto schopen sám vyřešit 64 % dotazů, v těch zbylých pak odkáže klienta na našeho pracovníka. Druhý chatbot pak pomáhá přímo hlásit škody a zasílat nám třeba přímo z mobilu či počítače potřebnou dokumentaci, jako jsou fotografie škody nebo velký technický průkaz vozidla,“ potvrzuje Jan Marek.
Díky eCallu dorazí pomoc k autonehodě až o 50 % rychleji
Dojde-li k vážné nehodě, technologie podstatně zvyšují šanci na přežití. Například vozidla se zabudovaným systémem eCall sama kontaktují tísňovou linku 112 a zašlou na ni souřadnice havarovaného vozidla, čas nehody, identifikační číslo auta a směr jízdy. To je možné díky satelitům Agentury EU pro kosmický program, které dokáží určit polohu vozidla s přesností na metr, a pokrytí jejich signálem je mnohem lepší než u polohovacího systému GPS. eCall takto s pomocí satelitů zachrání v Evropě přibližně 2 500 životů ročně, protože zvyšuje rychlost, se kterou se pomoc dostane na místo nehody. V městských oblastech záchranáři dorazí k autonehodě o až 40 % rychleji a ve venkovském prostředí až o 50 % dříve. Čas je při těžkých autonehodách zcela klíčový. Jak ukazuje studie publikovaná španělskými vědci, pokud by se čas příjezdu pomoci snížil z 25 minut na 15 minut, poklesne úmrtnost až o třetinu. Na důležitost času poukazuje i studie ze Švédska, v rámci které vědci analyzovali 474 úmrtí při autonehodách. Podle této studie vznikla „pouze” u poloviny obětí vlivem nehody zranění neslučitelná se životem. Druhá polovina z počtu obětí zemřela proto, protože jim nebyla poskytnuta včasná pomoc.