Cizinci v Praze a evropských městech

Cizinci v Praze a evropských městech

Různorodost obyvatelstva je nedílnou součástí života v dnešních městech. Osobní zkušenost nám však umožňuje seznámit se pouze s omezeným okruhem lidí, kteří žijí ve stejném prostoru. Snahu o vlastní poznání, kde je v rámci celého města rozmístěna cizinecká populace, navíc znesnadňuje jazyková bariéra a prostorová rozptýlenost cizinců. Cenné údaje o tom, kdo jsou naši sousedé a kde žijí, však poskytují statistická data, například Sčítání lidu, domů a bytů nebo Informační systém evidence obyvatelstva Ministerstva vnitra, jehož výsledky jsou využity v analýze Česka v datech.

O autorovi

Ivana Přidalová
Vědecká pracovnice ve výzkumném týmu URRlab

Ivana Přidalová je vědeckou pracovnicí ve výzkumném týmu URRlab (Urbánní a regionální laboratoř) a postgraduální studentkou na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ve výzkumu se zaměřuje na stěhování obyvatelstva, cizince a změnu sociálního prostředí ve městě. Je autorkou řady specializovaných map a dalších odborných publikací.

Různorodost obyvatelstva je nedílnou součástí života v dnešních městech. Osobní zkušenost nám však umožňuje seznámit se pouze s omezeným okruhem lidí, kteří žijí ve stejném prostoru. Snahu o vlastní poznání, kde je v rámci celého města rozmístěna cizinecká populace, navíc znesnadňuje jazyková bariéra a prostorová rozptýlenost cizinců. Cenná data o tom, kdo jsou naši sousedé a kde žijí, však poskytují statistická data, například Sčítání lidu, domů a bytů nebo Informační systém evidence obyvatelstva Ministerstva vnitra, jehož výsledky jsou využity v analýze Česka v datech.

Cizinci v evropských městech

Podle nejnovějších dostupných údajů o cizincích zveřejněných v projektu Česko v datech žije v současné době v Praze téměř 170 tisíc cizinců. Cizinci tak představují zhruba 13 % obyvatel hlavního města. Je to hodně, nebo málo, srovnáme-li podíl cizinců v Praze s jinými evropskými městy?

Podíl cizinců na obyvatelstvu západoevropských států je zpravidla vyšší než v Česku a podobně je tomu i v případě jejich hlavních měst. Například v Bruselu a Curychu žije kolem 30 % cizinců, v Londýně, Dublinu a Vídni okolo 20 %. Extrémním případem je Lucemburk, hlavní město jednoho z nejmenších evropských států, s téměř dvoutřetinovým podílem cizinců na populaci. Vysoký podíl cizích státních příslušníků na obyvatelstvu mají i některá východoevropská města (Riga, Tallinn), kde po rozpadu Sovětského svazu zůstala významná ruská menšina. Mezi hlavními městy zemí Visegrádské čtyřky, které v posledním století prošly podobným historickým vývojem, má však Praha zcela výjimečné postavení. Zatímco v české metropoli je státní příslušník jiné země každý sedmý obyvatel, v Budapešti a Bratislavě je to jeden z 33 obyvatel a ve Varšavě méně než jeden ze sta.

Rozmístění cizinců v Praze

V Praze se cizinci obvykle soustředí do populačně největších městských částí. Vzhledem k celkovému počtu obyvatel jsou ale osoby s cizím státním občanstvím nejvíce zastoupeny v populačně menších městských částech. Skupina cizích státních příslušníků v Praze je velice různorodá: najdeme zde manažery mezinárodních firem, studenty vysokých škol, ale i nekvalifikované pracovníky ve stavebnictví a další. Socioekonomické postavení cizinců spolu se zemí původu do značné míry určují, do které části hlavního města se daná skupina koncentruje. Lépe situovaní cizinci, kteří často pocházejí ze západních zemí, se více stěhují do čtvrtí s „dobrou adresou“, naopak cizinci v horší socioekonomické pozici vyhledávají spíše lokality s cenově dostupným bydlením.

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.