Česká Zetka
Generace Z dospěla do produktivního věku
Generace líná, sebestředná a nesoustředěná. I tak někteří popisují tzv. Generaci Z, jejíž nejstarší příslušníci teď vstupují do produktivního věku. Je to ale objektivní pohled? Čím je vlastně tahle generace, která tvoří už pětinu obyvatel naší země specifická a proč se o ní mluví stále častěji?
Tím hlavním, proč se o Generaci Z zajímá stále více odborníků z nejrůznějších oblastí, je už prostý fakt, že zhruba její třetina už „dorostla” do produktivního věku, vstupuje na pracovní trh a spolu s tím začíná pracovní trh také měnit k obrazu svému. Jako Generaci Z totiž označujeme ty z nás, kteří se narodili někdy mezi lety 1995 a 2014 (přesně dané rozmezí nicméně neexistuje a v různých zdrojích se může lehce odlišovat), a takových je v Česku už přes 20 %, tedy stejně jako členů generací předchozích (Generace X, nebo také Husákovy děti, narozená zhruba mezi lety 1966-79 a generace Y, neboli mileniálové, narozená mezi lety 1980 a 1994).
Třetina příslušníků Generace Z - tedy asi 6,5 % naší populace - je dnes ve věku 17 až 23 let. Další zhruba třetinu této generace tvoří školáci ve věku 10 až 16 let, kteří se ekonomicky aktivními stanou během následujících několika let. Mladá pracovní síla je na trhu neuvěřitelně žádaná, bude mít navíc mnohem větší celoživotní kupní sílu než předchozí generace. Navíc bude žít déle - naděje dožití při narození se od roku 1990 prodloužila o 8 let u mužů (na 76 let) a o 7 let u žen (na 82 let).
Ve druhé polovině devadesátých let se v České republice narodilo historicky nejméně dětí od konce druhé světové války. Nástup těchto slabých ročníků na pracovní trh je tak velmi citelný, kombinuje se navíc s možností snadno vycestovat, větší znalostí jazyků a snadnější možností získání práce v zahraničí.
Zuzana Lhotáková, marketingová manažerka SAS Institute
Jak rozumíme pojmu GENERACE
Jde o skupinu lidí, kteří se narodili přibližně ve stejné době, a pojí je proto dobově podmíněný styl života a způsob myšlení. Členové různých generací jsou dnes v odlišných životních fázích.
Zdroj: Ipsos
Jde o velkou skupinu lidí, kteří jsou socializováni přibližně ve stejné době, a pojí je proto dobově podmíněný styl života a způsob myšlení. Generace je pojem neostrý, příslušnost do stejné generace je relativní, závislá na kontextu. Do stejné generace patří lidé přibližně stejně staří; příslušníky jedné generace lze označovat za vrstevníky.
Zdroj: Wikipedie
Co utvářelo charakter generací?
Generace X
Husákovy děti vyrůstaly v období normalizace, kdy cestovat znamenalo vyjet o víkendu na chalupu nebo na čundr k nejbližší řece. Po Sametové revoluci se jim z ničeho nic otevřel svět. Za jejich mládí neexistoval internet, počítače zabíraly celé budovy a software se vlezl na diskety o maximální velikosti 1 MB.
Generace Y
Mileniálové vyrůstali především v období naděje a optimismu po pádu komunismu. V jejich mládí poznamenal nástup domácích počítačů a internetu, jehož rychlost se zvyšovala závratným tempem - od vytáčeného připojení 56 kb/s až na dnešní tisíckrát vyšší hodnoty.
Generace Z
Zetka utvářelo období nejistoty po 11. září 2001 („válka proti teroru”) a během světové finanční krize po roce 2008. Díky smartphonu v kapse je pro ně rychlý internet vždy a všude samozřejmostí.
Jak je to tedy s tou údajnou leností nejmladší generace? Obecně lze říci, že každá předchozí generace považuje tu následnou za méně snaživou a jinak to není ani v současnosti. Za tímto pocitem ovšem do značné míry stojí vývoj životního stylu a spolu s tím i změna uvažování nové generace. Z výzkumu společnosti IPSOS z letošního roku vyplývá, že zatímco pro Generaci Y bylo formální vzdělání důležitější než praxe a informace, příslušníci Generace Z chtějí sbírat zkušenosti v pracovním procesu. Ve velkých organizacích pak pracují jako nezávislé jednotky, využívají online výzkumy, virtualizaci a kladou důraz na inovace.
Jako lenost je tedy u Generace Z často mylně vydávána snaha dělat věci efektivněji, novými tvůrčími způsoby a za pomoci moderních technologií. Je přitom důležité, aby mladým lidem byly například v zaměstnání nabídnuty takové podmínky, ve kterých budou mít motivaci k rozvoji právě tohoto svého uvažování. To znamená možnost organizovat si svůj čas, vykonávat tvůrčí práci, ve které vidí smysl, nebýt v roli podřízených, ale spolupracovníků, a mít stejné možnosti jako jejich výše postavení kolegové.
Zajímavý fakt nabízí poslední Deloitte průzkum, zaměřený na mileniály a Generaci Z. Překvapivě se na první místo v důvodech pro výběr nového zaměstnavatele pro Generaci Z dostala „pozitivní kultura na pracovišti” s 57 % respondentů. Finanční odměna, která je stále nejdůležitější pro generaci mileniálů, se u Generace Z dostala až na druhé místo s 51 % respondentů.
Pavel Šimák, vedoucí poradenství Deloitte v oblasti Human Capital
Studie České děti: Internet mají ¾ dětí do 15 let
Studie Millward Brown „České děti”, která od roku 2004 vzniká každé dva roky, ukazuje například propastný rozdíl v přístupu k internetu, který současnou (ale i minulou) generaci silně utváří. Zatímco v roce 2004 (kdy dospívala Generace Y) mělo k internetovému připojení přístup asi 55 % dětí mezi 6 a 15 lety, a to především ve škole (jen polovina z nich doma), v roce 2016 je denně online přes ¾ dětí ve stejném věku, z toho polovina z nich více než hodinu. V roce 2004 mělo mobilní telefon (bez internetu) 47 % dětí mezi 6 a 15 lety, v roce 2016 pak už smartphone s internetovým připojením vlastnilo 58 % českých dětí - o 25 procentních bodů více než o dva roky dříve. Na druhou stranu ubylo počítačů v poměru k možnosti přístupu k internetu - v roce 2016 bylo v ČR totiž poprvé více rodin s přístupem na internet, než rodin s vlastním počítačem.