Rozjezdy českých startupů
Startupy se stávají stále důležitější součástí ekonomiky ve všech vyspělých zemích, Česko nevyjímaje. Kolik jich u nás vlastně vzniká, ve kterých obcích a na co se zaměřují? Podívejte se na další téma Česka v datech.
České startupy v čase a prostoru
Postupný nárůst nově evidovaných startupů je možné evidovat od roku 2013 až do ledna 2016 (tehdy bylo v celé ČR za jediný měsíc založeno 59 startupů, jen v Praze to bylo 42). Poté došlo k mírnému poklesu, aktuálně počet nově vzniklých startupů stagnuje, pohybuje se zhruba na úrovni 27 nových firem měsíčně. Nejvíce startupů vzniká v Praze, ve sledovaném období leden 2013 - červen 2018 šlo v průměru zhruba o 70 %.
Pokud bychom se na jednotlivé roky podívali optikou velkosti založených startupů (počtu jejich zaměstnanců), ta zhruba kopíruje jejich počet. Otázkou zůstává, jestli lze firmu o několika desítkách či dokonce více než stovce zaměstnanců ještě považovat za startup. Takové subjekty však tvoří jen malou část z celkového počtu nově evidovaných startupů. V průměru přes 71 % tvoří startupy s méně než 20 zaměstnanci.
Nejvíce nových českých startupů, celkem 559, bylo nahlášeno v roce 2016. V roce 2017 byl celkový počet nových subjektů 421, tedy o 24,7 % nižší. Za první pololetí roku 2018 bylo založeno celkem 226 startupů, lze tedy čekat obdobné výsledné číslo jako v roce předcházejícím.
Jak je patrné, startupy se rodí ve vlnách. Nadšení, vystřízlivění. Ale nejdůležitější je fakt, že je jich čím dál tím víc. Češky a Češi se přestávají bát nezdarů, neúspěch přestává být společnské tabu a mladí lidé se vrhají do vlastních projektů. Slyšel jsem osobně přes dvě stovky příběhů, kdy se startup nevyvedl. Ale žádná podnikatelka nebo podnikatel to nevzdali. Je to znamení, že další Baťa je za dveřmi?
Tomáš Studeník, partner Insane Business Ideas a organizátor Fu*k Up Nights
Startupy v Česku táhnou i investory. Podle průzkumu Invest Europe činila investice do nich (pouze v počáteční fázi) v roce 2015 zhruba 41 milionů korun, v roce 2016 už téměř 110 milionů. Pokud bychom pak v loňském roce (2017) sečetli hodnotu investic do startupů, investic tzv. andělských investorů (individuální osoby) a nově vzniklých fondů rizikového kapitálu, a očistili ji o buyouty (tedy transakce, kdy jedna firma získá většinový podíl v jiné) a odkupy, vyjde nám podle odhadů J&T Ventures částka zhruba 1,2 miliardy korun. Startupy v Česku mohou využít také podpory státní agentury CzechInvest, která v rámci svého programu poskytuje poradenství, pobyty v inkubátorech, nebo pomáhá s prezentacemi potenciálním investorům. Za posledních několik let byla takto poskytnuta podpora v hodnotě přes 150 milionů korun.
Skutečnost, že se počet českých startupů drží na relativně vysoké úrovni, lze přičítat i trvající dostupnosti kapitálu. Na druhou stranu může stagnaci zapříčiňovat přetrvávající byrokracie při zahájení podnikání. Například ve vztahu k digitalizaci státní správy nyní spíše přešlapujeme na místě. Příčiny lze ale nalézt i na straně startupů. Dobré transparentní nastavení vztahů mezi zakladateli, ochrana duševního vlastnictví, profesionální komunikace s investory a určitý druh podnikatelské disciplíny jsou u některých z nich stále mírně opomíjené hodnoty.
Martin Bohuslav, Partner a advokát Deloitte Legal
Nejvíce startupů se - možná i z důvodu novoročního předsevzetí začít s vlastním podnikáním, s něčím novým - zakládá v měsíci lednu (v průměru se každý leden ve sledovaném období založilo lehce přes 38 startupů). Naopak nejméně nových firem tohoto typu je zakládáno během letních měsíců.
Z hlediska oborového zařazení (kategorie) stále ještě jasně dominují technologické startupy, které činí v průměru 48,7 %. Nicméně i tuzemské projekty už se stále častěji dokáží oprostit od startupové „klasiky”, kterou je vývoj aplikací nebo podobné IT obory. Na druhém místě jsou startupy z oblasti e-commerce s 12,6 %, na třetím pak oblast služeb, ve které se rozhodlo podnikat 11 % nově založených startupů. Mezi dalšími oblastmi, do kterých se startupy pouští, bychom našli třeba média nebo finance.
Práce pro startupy táhne
Startupové prostředí je atraktivní zejména pro mladší cílovou skupinu, která v něm může vidět například větší prostor pro kreativitu a větší uplatnění než v klasických korporacích. Dokazuje to i fakt, že počet zájemců o práci ve startupech rovnoměrně roste, a to navzdory snižující se nezaměstanosti (i navzdory tomu, že nové startupy nepřibývají zdaleka takovým tempem). Zatímco ještě v roce 2013 evidovali ve StartupJobs při zhruba 7% nezaměstnanosti méně než 5 000 zájemců, v roce 2017 už to bylo zhruba 50 000 zájemců při nezaměstnanosti nižší než 3 %. Nejvíce startupů (a tím i nabídek pracovních míst v nich) vzniká v Praze (necelé dvě třetiny evidovaných pracovních míst), méně pak v Brně (asi 17 % nabízených míst).
Co je startup a odkud máme data?
Možná vás zklameme, ale jednotná definice startupu, která by byla u nás - nebo dokonce mezinárodně - uznávána, zatím neexistuje. Typicky rozumíme pod pojmem startup nově založenou či začínající společnost (podnikatelský subjekt), která se rychle vyvíjí a mění ( a to včetně vytváření podnikatelského záměru). Termín poprvé použil americký magazín Forbes už v roce 1976 práve ve spojitosti s nově budovanými společnostmi, popularizace se ale dočkal až v 90. letech v době začínající internetové horečky. (Wikipedia)
Data využitá v tomto článku pocházejí z webu StartupMap.cz společnosti StartupJobs.com s.r.o., která eviduje nově vzniklé české startupy za účelem jejich propojování s potenciálními zaměstnanci a spolupracovníky. Společnost byla založena v roce 2012 a od té doby také monitoruje český trh. Nejedná se tedy o zcela kompletní seznam startupů v Česku.
Z celkového počtu 2 403 startupů od počátku sledování v roce 2012 až do konce 1. pololetí 2018 bylo vyřazeno 215 zahraničních a nelokalizovaných startupů. Datový soubor tak obsahuje do června 2018 2 188 startupů. Za datum založení považujeme datum založení právní entity.