Svařák index 2018

Svařák index 2018

Vánoční stromy před obecními úřady jsou vztyčeny, adventní trhy na náměstích zahájeny, první svíčky na věncích zapáleny a náhodně spadlé vločky z ulic odklizeny. Co to znamená? Samozřejmě to, že se nezadržitelně blíží Vánoce, ale i to, že Česko v datech přichází již se čtvrtým vydáním Svařák indexu!

Proč vznikl Svařák index? Aby srovnal životní úroveň jednotlivých regionů – nebo přinejmenším krajských měst – České republiky prostřednictvím ceny svařeného vína na tamních adventních trzích. Tedy ukazatele, který se inspiroval jinou podobnou metrikou – Big Mac Indexem. Když se srovnání cen klasického sendviče od McDonald‘s na různých trzích v roce 1986 objevil na stránkách časopisu The Economist, asi nikdo tehdy netušil, že se za několik let stane z nezávazné hříčky zavedeným pojmem srovnávajícím kupní sílu zemí po celém světě. Dnes se s ním setkáme na stránkách populárních magazínů, turistických průvodců i seriózních učebnic ekonomie.

Proč jsme zvolili právě svařák? Jen málokterá komodita má tolik shodných rysů při respektu k regionálním rozdílům. Cena i dostupnost výchozích surovin – červeného vína, cukru a koření – je všude téměř shodná, mnohem větší roli tak při tvorbě ceny získávají další parametry, jako je konkurence v místě nebo kupní síla obyvatel. O slovo se pak také hlásí důsledky regulace, ať už jde o zavedení EET nebo omezení, která radnice čím dál častěji uplatňují na místní úrovni. Jak na tom tedy letos jsme? A jak se svařákonomika vyvíjí od roku 2015, kdy jsme index vytvořili poprvé?

Ve většině měst se zdražovalo, nejčastěji o pětikorunu

Svařák index srovnává cenovou hladinu pomocí odpovědi na jednoduchou otázku: Kolik kalíčků svařeného vína si může za průměrnou mzdu koupit obyvatel daného kraje na adventních trzích ve svém krajském městě. Ceny samotného nápoje oproti loňskému roku ve většině měst stouply. Tam, kde ještě loni činila průměrná cena svařáku 30 korun (v Brně, Jihlavě, Ostravě a Českých BUdějovicích), je dnes 35 Kč, resp. 37 Kč. Tam, kde jste si loni kelímek svařeného vína pořídili za 35 Kč (např. v Plzni, Liberci nebo v Hradci Králové), letos budete muset vytáhnout z peněženky o pětikorunu více. Jediným městem, kde letos naši reportéři spočítali nižší průměrnou cenu než v roce 2017, je Ústí nad Labem. Na stejné úrovni pak ceny zůstaly v Praze a ve Zlíně.

Index implikuje „svařákovou“ inflaci zhruba 15–20 procent. To je poměrně vysoká hodnota, ale při současném stavu ekonomiky a u zboží s poměrně nízkou citlivostí poptávky na cenu pochopitelná. Zkrátka, ani takový růst cen svařáku většinu návštěvníků vánočních trhů neodradí od již tradičního způsobu zahřátí a zpříjemnění předvánoční atmosféry.

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

V Praze je ale třeba vzít v potaz umístění adventních trhů v samotném centru, a tudíž i fakt, že ceny jsou nastaveny především pro zahraniční návštěvníky hlavního města, kterým zpravidla nevadí zaplatit za nápoj vyšší částku. Z druhé strany je pak třeba dívat se na Karlovarský kraj. Tam pro změnu (nejen) krajské město obklopuje region s poměrně řídkým osídlením a nízkou kupní silou.

Více se také objevuje „přidaná hodnota” ve formě prodeje nápoje za vyšší cenu spolu s vánočním hrníčkem, případně doplnění prodeje o další nápoje (punč apod.) ve vyšší cenové hladině. Letošní novinkou jsou na některých místech vratné plastové kelímky nebo zálohované keramické hrnky (po vzoru německých nebo rakouských trhů, kde je tato praxe již delší dobu běžná).

Na čele zůstává Brno, žebříček uzavírá Praha a Karlovy Vary

Samotný index – tedy počet svařáků, které se můžeme koupit za průměrnou mzdu daného regionu – pak nejlépe vyznívá pro Brno. Tam byste se za průměrnou mzdu mohli u stánku zastavit hned 873krát. V Ústí nad Labem byste si pak koupili 835 svařáků, v Jihlavě 832 svařáků. Na druhém konci žebříčku stojí Karlovy Vary s 622 svařáky a Praha s 655 kalíšky za průměrnou mzdu.

Pořadí se tak oproti roku 2017 výrazněji nezměnilo. Brno kralovalo i v loňském roce, a právě Karlovy Vary a Praha žebříček uzavíraly.

Jak jste na tom u vás?

Kolik stojí svařené víno, punč nebo grog na trzích v menších městech? Kde se zdražovalo a kde naopak ceny zůstaly stejné? Podívejte se na svařákovou mapu téměř stovky českých, moravských a slezských měst, kterou jsme sestavili ve spolupráci s redaktory Regionálního Deníku.

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.